Co se děje, když se vám nic nezdá?

REM fázi spánku popsal poprvé v roce 1953 během bádání po záhadách spánku Nathaniel Kleitman, Ph.D, jeden ze zakladatelů spánkové medicíny. Od toho sice uplynula desetiletí, ale o této fázi spánku se stále máme co učit.

Autor výchozího textu: Brandon Peters, MD.

Okolo nedostatku REM spánku panuje jisté znepokojení; je pravděpodobné, že má velký dopad na zdraví. Může k němu dojít při příliš krátkém spánku, užívání antidepresiv nebo při již existujících poruchách spánku. Jak ale nedostatek snění ovlivňuje pamět, učení a náladu?

Co je REM fáze spánku?
Jde o jednu z dvou hlavních fází spánku, která je tak specifická, že se všechny ostatní kolektivně nazývají NON REM fáze. A čím se tedy vyznačuje?

Spánek se v současnosti zkoumá prostřednictvím polysomnogramu, který zaznamenává mozkové vlny za pomoci elektroencefalografu (EEG), svalovou aktivitu prostřednictvím elektromyografu (EMG) a pohyb očí za použití elektrookulogramu (EOG).

Během REM spánku je mozek naopak od svalstva aktivní. Mimo ty, které řídí pohyby očí a dýchání, je většina svalů při této fázi spánku paralyzovaná.
Tato paralýza má za úkol bránit fyzickému projevu snů; živé sny se totiž řadí mezi další klíčové vlastnosti REM spánku. Kdyby k paralýze nedošlo, jedinci hrozí projevy poruchy chování v REM spánku1.

Živé sny v REM spánku jedinci často připadají jako film, ve kterém spící figuruje. Když je jejich děj nepříjemný, mohou se u něj objevit noční můry.

Významné funkce REM spánku
Výzkum se přiklání k teorii, že REM fáze spánku hraje důležitou roli při denních aktivitách. Sice nedochází k jasnému závěru, ale je pravděpodobné, že REM spánek je užitečný při vštěpování nových informací do paměti a konsolidaci těch starých. Lze tedy říci, že může být přínosný při osvojování nových znalostí2.

Jako příklad právě takové informace či znalosti uložené v implicitní dlouhodobé (procedurální) paměti můžeme uvést jízdu na kole, která se zcela liší od těch uložených v explicitní dlouhodobé paměti, jako je např. seznam slovní zásoby.

Někteří zastávají názor, že kromě své role v implicitní paměti ovlivňuje REM spánek i schopnost rešit problémy. Mozku totiž umožní navázat nové spoje, čímž poté může dospět k novým závěrům3.

Afektivní poruchy, jako jsou např. úzkosti, deprese a posttraumatická stres ová porucha (PTSD), mohou prožívání snů ovlivnit. Je-li REM fáze spánku důležitá, její absence tedy může být znepokojující.

Příčiny nedostatku snů
O dopadu nedostatku spánku na zdraví bylo zjištěno mnoho; může být vskutku velký.

Nejenže způsobuje únavu a s ní související rizika, ale má opravdu neblahé účinky na metabolismus, bolest a kardiovaskulární systém4. Co když to samé platí i o nedostatku REM spánku? A jak k tomu může dojít?

Nejprve bychom měli zvážit bězný průběh spánku. REM fáze nastává v pravidelných invervalech po celou dobu spánku, tj. každých 90 až 120 minut. Trvá 5 až 30 minut a s ránem se prodlužuje, aby jí bylo v poslední třetině noci co nejvíce. Je tedy bězné se probudit během poslední REM fáze, a navíc je možné ji narušit při tzv. falešném probuzení.

Existují ale situace, ve kterých je REM spánek u jedince omezený nebo dokonce neexistující. Spánková deprivace způsobená nedostatkem prospaných hodin může vyústit výrazným zkrácením REM fáze, ale ve skutečnosti se její podíl v celkovém spánku (na úkor spánku lehkého) může i zvýšit.

Na REM spánek může mít neblahý účinek i užívání návyhových látek5, mezi něž se řadí:

Kofein

Alkohol

Marihuana

Opioidy (narkotika) na potlačení bolesti

Benzodiazepiny

Antidepresiva

Lithium

Mimo zmíněné látky mohou REM spánek omezit i poruchy spánku, zejména spánková apnoe a narkolepsie. Svalové uvolnění způsobené REM spánkem může při apnoii vést k narušení dýchání, a právě léčba této nemoci může REM fázi zkrátit. Když je ale apnoe léčena terapií CPAP, REM fáze se může naopak prodloužit6.

Nejasný dopad nedostatku snů
Lze se domnívat, že rozšířená konzumace alkoholu, užívání antidepresiv, vysoký výskyt spánkové apnoe nebo celkový nedostatek spánku mají velký dopad na zdraví společnosti; výzkum však toto tvrzení ještě nepotvrdil.

Pokud REM spánek přispívá nějakému tělesnému procesu, proč se při jeho dlouhotrvajícím nedostatku a při chronickém uživání antidepresiv neobjeví žádný jím způsobený viditelný účinek?

I jedinci s trvalým poškozením části mozku, která má na svědomí REM spánek, nemají narušenou paměť ani žádné jiné funkce. Biologická potřeba, kterou uspokojuje REM spánek, zůstává záhadou.

Je zřejmé, že během REM spánku se v mozku zvyšuje metabolická aktivita, ale otázkou je, v jaké míře. Dochází k pouhému zkušebnímu vysílání signálů do systémů? Připravuje tato aktivita mozek na rychlejší ranní probuzení?

Obnovuje chemická reakce (konkrétně přerušení aktivity histaminu, noradrenalinu a serotoninu) metabolické dráhy a optimalizuje citlivost neurotransmiterů?

Nebo se v této záhadné fázi spánku skrývá něco úplně jiného? O tom lze jistě vést mnohé debaty, ze kterých mohou vyplynout nové poznatky.

Dovětek z výchozích webových stránek
Pokud vám dělá starosti možný dopad nedostatku REM spánku, obraťte se na lékaře se zaměřením na spánek. Doporučujeme se vzdělat o potenciálním riziku a v případě potřeby nechat spánek vyšetřit. Aby bylo možné vědecky hovořit o zmíněném potenciálním dopadu, je nutné pokračovat ve výzkumu, ale jsme si jisti, že optimalizací spánku není co zkazit.

Zdroje z výchozího článku: