Předpokládá se, že stárnutí vede k pocitům deprese, výčitek svědomí a úzkosti. A krize středního věku je stav, který pomáhá lidem cítit se znovu mladiství, když se snaží vyrovnat se skutečností, že jejich životy jsou napůl u konce.
Emocionální zmatek, který někteří lidé během středního věku zažívají, ale ne vždy vede k zásadním změnám životního stylu. Nemusí hned zahrnovat odchod od rodiny - naopak, v některých případech se může proměnit i v něco pozitivního.
Dostihne krize středního věku každého?
Ne každý krizi středního věku prožije. Studie ve skutečnosti ukazují, že v mnoha částech světa lidé krizí středního věku vůbec netrpí.
Někteří vědci se domnívají, že pojem krize středního věku vykonstruovala naše společnost. A že lidi k prožívání této krize vede spíše vědomí, že by tuto krizi v určitém věku měli prožívat, nebo že je to normální, než fakt, že by se k nim pocity spojované s krizí samostatně dostavily.
Národní průzkum lidí středního věku ve Spojených státech provedl výzkum, který určil, kolik lidí prochází krizí středního věku. Přibližně 26 % účastníků uvedlo, že krizi středního věku má a že se u nich objevila ve věku mezi 40 a 50 lety. To vyvolává otázku, zda jejich krize vůbec byla skutečně spojená se středním věkem, protože ten se podle psychologů obvykle počítá až od 45 let.
Drtivá většina z lidí, kteří uvedli, že krizí středního věku trpí, zároveň říkají, že jejich krize je způsobena spíše nějakou nešťastnou událostí než samotným věkem. Mají tím na mysli životní změny, jako je například rozvod, ztráta stálého zaměstnání, smrt blízké osoby nebo přestěhování na místo, kde nejsou šťastni.
Příznaky
Protože „krize středního věku“ není oficiální diagnózou, je pro vědce obtížné ji studovat. S tím, co si pod tímto pojmem představuje většina laiků, často nesouhlasí. Protože laické definice se velmi často liší – to, co někteří považují za krizi středního věku, se projevuje úplně jinak než to, co za ni považují jiní.
I když se obvykle předpokládá, že krize středního věku zahrnuje strach ze smrtelnosti nebo touhu být znovu mladým, emoce prožívané během krize středního věku se nemusí výrazně lišit od těch, které by někdo mohl zažít během jakékoli jiné životní krize.
Americká psychologická asociace říká, že citové krize lze celkem snadno poznat z „jasné a náhlé změny v chování.“ Mezi příklady změn chování patří:
- zanedbávání osobní hygieny
- dramatické změny spánkových návyků
- ztráta hmotnosti nebo naopak její nabrání
- výrazné změny nálad (zvýšený hněv, podrážděnost, smutek nebo úzkosti)
- opouštění obvyklých rutin a vztahů
Příčiny
Pro mnoho lidí je střední věk obdobím, kdy se zásadně mění vztahy a sociální role. Někteří lidé možná budou muset během středního věku začít pečovat o stárnoucí rodiče. Jiní se mohou začít potýkat se syndromem prázdného hnízda a pocitem, že jejich děti vyrostly a opustily jejich domov příliš rychle. Pro některé může být střední věk obyčejně obdobím lítosti.
Proces zevnějšího stárnutí je v období středního věku rychlejší než kdy jindy. U některých jedinců mohou začít nemoci, zatímco jiní zaznamenají výrazný pokles svých fyzických schopností.
Pro mnohé může být střední věk obdobím úvah. Mohou se ohlédnout za svými roky a ptát se, jaké by mohly být jejich životy, kdyby se rozhodli vydat jinou cestou. Někteří lidé mohou litovat, že si nevybrali jinou profesní dráhu nebo nežili život, o kterém kdysi snili. Jiní mohou zasněně vzpomínat na šťastnější dny svého života. A je i dost takových, kteří místo aby litovali toho, co nestihli, se rozhodnou ještě to všechno stihnout a své cíle naplnit.
Pokles štěstí
Mnoho studií naznačuje, že štěstí během života má tvar písmene U. Postupný úpadek štěstí začíná během pozdních let dospívání a pokračuje, dokud není jednotlivci 40 let. Štěstí začíná znovu stoupat přibližně v 50 letech jednotlivce.
Podle údajů o půl milionu Američanů a Evropanů je tento trend pravdivý. Jednotlivci ve věku 60 let uvedli, že nikdy nebyli šťastnější, ale lidé ve věku 40 let se cítili být na svém minimu. Pro lidi z chudších zemí, kteří mají menší příjmy, však pravidlo křivky U neplatí. Tak jako tak může krizi středního věku, která je typická zejména pro naši západní civilizaci, právě tento pokles štěstí mezi 40. s 50. rokem věku vysvětlovat. Ve chvíli, kdy se lidé cítí nešťastní, ztrácí víru, že se jejich spokojenost kdy zvýší – to vede ještě k větší beznaději a prohloubení krize. Jejich mínění však není pravdivé: Jakmile o něco více zestárnou, míra jejich štěstí se opět začne zvyšovat a krize středního věku pomine.
Krize středního věku vs. deprese
Někteří lidé mohou během středního věku zaznamenat depresi a svůj depresivní stav označují jako krizi středního věku. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí mají ženy ve Spojených státech mezi 40 a 59 lety nejvyšší míru deprese (12,3%) ze všech skupin podle věku a pohlaví. I počet sebevražd je ve středním věku nejvyšší – tentokrát zejména u mužů bílé pleti.
Vyvstává ale otázka: Způsobuje krize středního věku depresi? Nebo způsobuje naopak deprese krizi středního věku? Nebo je deprese v období středního věku s krizí jednoduše zaměňována? Přesné odpovědi dosud nikdo nezná. Ani vědci neví jistě, zda je krize středního věku oddělená od krize duševního zdraví, ke které může dojít v kterékoli fázi života. Tak jako tak není krize středního věku samostatnou uznanou psychiatrickou diagnózou.
Pozitivní aspekty krize středního věku
Studie z roku 2016 publikovaná v International Journal of Behavioral Development našla výhodu krize středního věku – zvýšení zvědavosti. Vědci zjistili, že lidé, kteří prožívali krizi, zažili nárůst zvědavosti a začali se hlouběji zajímat jak o sebe samé, tak o okolní svět.
Jejich ztrápenost a nejistoty totiž způsobily otevřenost vůči novým myšlenkám, které skýtají východisko v podobě nového pohledu na svět a kreativního řešení. Tato zvědavost lidi ve středním věku často dovedla k životním průlomům a novým příležitostem, které pro ně v období krize představovaly světlo na konci tunelu.
Možná se ve středním věku rozhodnete věřit v nové náboženství, možná začnete působit jako dobrovolník, možná si najdete nové koníčky – kdo ví. Tak jako tak vám toto náročné období života rozhodně může i prospět!
Kdy vyhledat pomoc?
Krize středního věku může v horších případech narušit vaši duševní rovnováhu. Pokud ve středním věku prožíváte psychologickou krizi, neměli byste s ní zacházet jinak než s jakoukoli jinou emoční krizí. Pokud se u vás objeví úzkostné příznaky, které vám znemožňují každodenní fungování, vyhledejte odbornou pomoc.
Zde je několik případů, které by vás měly upozornit na to, že by bylo dobré se poradit s lékařem nebo kontaktovat psychologa:
- vaše emoční tíseň zhoršuje vaši schopnost spát nebo nepříznivě ovlivňuje vaši chuť k jídlu
- nemůžete se soustředit na žádnou práci, cítíte se naprosto vyhořelí
- váš stres nebo výkyvy nálad se výrazně podepisují na vašich vztazích
- ztratili jste zájem o veškeré koníčky a volnočasové aktivity
Pokud uvažujete o provedení několika zásadních životních změn, jako je ukončení dlouhodobého vztahu, změna kariéry nebo přestěhování - a vaše touha po těchto změnách pramení z vnitřních nepokojů souvisejících s krizí středního věku - mohl by být dobrý nápad promluvit si s psychologem předtím, než tyto změny skutečně uděláte.
Zdroje: verywellmind.com, freepik.com