Lidé stále plýtvají časem a penězi ve snaze prodloužit si život, být zdravějšími a aktivnějšími. Čtou nejnovější edice věnované otázkám zdraví, hltají vitamíny, stravují se zdravě, chodí běhat a navštěvují různá sportovní zařízení.
Vynakládáme obrovské úsilí při snaze vyhnout se stres u, snížit úroveň cholesterolu v krvi, vyčistit tepny, zvýšit kapacitu plic, vyhnout se následkům přejídání a znečištění ovzduší. Jenže způsob našeho myšlení ovlivňuje zdraví mnohem více, než kterýkoliv z uvedených faktorů.
Můžete se k tomuto závěru stavět skepticky. Jak může něco nehmotného, jako je myšlenka, ovlivnit tak hustou hmotu, jako je tělo? Nicméně zejména z tohoto principu vychází psychosomatická medicína. Samozřejmě že nejsou všechny nemoci psychického původu. Onemocnět můžete bez ohledu na to, jak myslíte, cítíte a konáte. Nicméně způsob Vašeho myšlení může podstatně ovlivnit zdraví dvěma prokazatelnými způsoby.
1)Myšlení ovlivňuje množství prožívaného stres u.
2)Myšlení nese odpovědnost za udržování zdraví.
Je očividné, že pokud se lépe stravujete, více cvičíte, spíte dostatečně dlouhou dobu, nekouříte a nepožíváte žádné jiné návykové látky, preventivně se chráníte před pohlavně přenosnými nemocemi, významně zvyšujete šanci, že si udržíte své zdraví v pořádku. Pokud Vaše myšlenky ovlivňují Vaše zdraví v těchto dvou klíčových oblastech, pak to znamená, že si můžete zlepšit svůj zdravotní stav konstruktivním myšlením.
Jak myšlenky ovlivňují Vaše tělo
Proč srdce bije rychleji, když máme vystupovat před lidmi? Proč se červenáme, když jsme v rozpacích? Proč se nám zatínají svaly, když jsme požádáni, abychom udělali něco, co se nám nelíbí? Proč se kočka nahrbí, vycení zuby a syčí, když jí hrozí nebezpečí?
Emoce zahrnují psychologickou reakci jako přípravu na určité dění. Když se bojíte, Vaše tělo se zmobilizuje k útěku, když jste rozzlobení, Vaše tělo se zmobilizuje k útoku, když prožíváte depresi, Vaše tělo se zmobilizuje (nebo spíše demobilizuje) k odstoupení od akce či činu, a když jste šťastní, připraví se na zvýšenou aktivitu.
Pokud byste mohli posoudit stav svého těla ve chvílích intenzivního vzrušení, zaznamenali byste změny, ke kterým dochází současně: napnutí svalů, zvýšený srdeční puls, snížení tvorby slin, uvolnění adrenalinu a cukru v krvi, zvýšení srážlivosti krve a odliv krve z kůže – zejména na rukách a nohách. Poslední změna stavu těla vysvětluje, proč častěji umrzají lyžaři, kteří se sjezdu bojí, než ti, kteří si věří.
Všechny tyto reakce se rozvinuly v průběhu evoluce, aby připravily organismus na dění v krizových situacích. Zvýšená intenzita dýchání a zvýšený srdeční puls Vám umožňují být energičtější. Napnutím svalů se tělo mobilizuje k intenzivnímu zatížení. Uvolnění cukru do krve umožňuje okamžitý přísun energie a tok adrenalinu zvyšuje aktivitu dalších důležitých systémů.
V momentě nebezpečí Vaše tělo nepotřebuje příliv energie do zažívacích orgánů, které dodávají energii „dlouhodobě”. V takových momentech potřebujete OKAMŽITÝ přísun energie. Zvýšení srážlivosti krve a její odtok z povrchu těla snižuje množství ztracené krve v případě zranění.
Vliv myšlení na fyziologické procesy je tak veliký, že není nutné jej dokazovat za pomoci složitých laboratorních zařízení. Vše co potřebujete, je otevřeně se podívat na sebe sama. Když jste nervózní, například před vystoupením či důležitou zkouškou, Vaše prsty jsou chladnější než obvykle – můžete si to ověřit přiložením rukou na spánky.
Můžete se stát, že je Vám znenadání chladno a poté pocítíte sucho v puse, protože slinění je součástí trávicího procesu, který je v tuto chvíli pozastaven. Často se dá zaznamenat změna rytmu srdečního plusu a dýchání. Můžete si také všimnout, že v důsledku zvýšeného svalového napětí se Vám zhoršila schopnost koordinace pohybu a nejste schopni udělat rovnou čáru. Všechny tyto změny jsou vyvolány úzkostnými myšlenkami. Zkuste se na věci dívat z jiného úhlu pohledu a intenzita těchto reakcí se sníží.
Myšlenky mohou vyvolávat nejen strach, ale i hněv spolu s fyziologickými reakcemi, které k němu patří. Pamatujte, že když jsou lidé naštvaní, jejich tělo se napíná, pohyby jsou prudké, zvyšují hlas, rudnou v obličeji a někdy zatínají ruce a zuby. Co způsobuje takovou tělesnou reakci? Jsou to pouze myšlenky, interpretované slovy někoho jiného, pričemž slova jsou pouze vyjádřením jeho myšlenek.
Někdo něco řekl, vydal zvukové vlny, které jsou sami o sobě neškodné do té doby, dokud nebudou interpretovány člověkem, kterému byla tato konkrétní slova určena. Tomu se hned po vyřčení slov spustí v hlavě myšlenky tohoto druhu: „Jak o mně může takto mluvit! Donutím ho vzít svá slova zpět, ať mě to stojí cokoliv!“
Tyto myšlenky vzbuzují intenzivní emoce, doplněné odpovídajícími fyziologickými reakcemi. Pokud jste si zvykli reagovat konkrétně tímto způsobem, věřte, že vystavujete své tělo značnému stres u a způsobujete mu daleko větší zranění, než Váš protivník.
Sklony rudnout v rozpacích jsou dobře rozpoznatelnou fyziologickou reakcí, způsobenou pouze myšlenkami. Když něco interpretujete jako hanebné, krev se přesouvá do obličeje. Jakkoliv se snažíte skrýt své rozpaky, každý pozná, co si myslíte a můžete se tím vystavit posměchu.
Nejčastějším případem rozpaků bývá pocit, že jste se ukázali ve špatném světle. Lidé málokdy rudnou v soukromí, když jsou úplně sami, třeba ve svém pokoji. Rudnutí je sociální reakce, způsobená citlivostí vůči názorům druhých.
Pokud myšlenky a interpretace vyvolávají smutek či depresi, svaly ztrácejí tonus, pohyby se zpomalují, řeč může být velmi tichá a bez jakékoliv intonace, že je jí sotva rozumět. Tyto fyziologické reakce připravují tělo k pasivitě a nečinnosti – stavům, vyvolaným myšlenkami o bezmoci, beznaději a slabosti.
Jak konstruktivní myšlení zlepšuje zdraví
Lidé s konstruktivním myšlením vykazují méně příznaků nemoci než zástupci destruktivního myšlení. Netrpí dýchacími obtížemi, kožními nemocemi, průjmy, bolestmi žaludku, bolestmi hlavy, zácpou a bolestmi zad. Studenti, kteří vykazovali konstruktivní myšlení, se neobraceli tak často ke školnímu psychologovi se žádosti o pomoc.
Navíc byli spokojenější se svým zdravím, méně se dostávali do nebezpečných situací, nezmeškali tolik hodin a celkově měli méně problémů s přejídáním a požíváním alkoholu či narkotik – což je důkaz, že měli zdravější životní styl.
Konstruktivní řízení emocí je více spojeno s náchylností k běžným příznakům bolesti. Ti, kdo své emoce ovládají hůře, jsou mnohem náchylnější k symptomům různých nemocí.
Osobní pověry mají také velký vliv na zdraví. Je to vysvětleno tím, že osobní pověry jsou úzce spjaty s depresí. Tento fakt vysvětluje tvrzení, že negativní emoce jsou hlavní vazbou mezi destruktivním myšlením a fyzickou nemocí.
Myšlení ovlivňuje zdraví ještě jiným způsobem – prostřednictvím svého vlivu na životní styl a postoje ke zdraví. Dobře organizovaní lidé méně trpí různými symptomy nemocí, stále jsou ale více nemocní, než emočně vyrovnaní lidé. Jsou dokonce schopni kontrolovat destruktivní chování, jako je třeba přejídání. Neorganizovaní lidé se nedokáží s přejídáním vypořádat kvůli nízké míře disciplíny.
Tento vztah mezi destruktivním myšlením a nezdravým životním stylem je zcela pochopitelný. Lidé, kteří mají nízké sebehodnocení jsou přesvědčení, že nejsou schopni nijak ovlivnit svůj život, že nemají schopnost dostát svého cíle (příklady destruktivního myšlení) a nemají sklony se o sebe starat. Proč řešit potíže, pokud nejsem ničeho hoden a moje činy nic nezmění?
Lidé, kteří uvažují destruktivním způsobem, po čase přestanou chodit k zubaři, neřeší vyváženou stravu, málo spí a nijak se nehýbou. Mají sklony hledat krátkodobá potěšení a ignorují dlouhodobé účinky, což vede k alkoholismu, kouření, užívání narkotik, stravování bez řádu a nerozumnému riskování. Když takovéto chování dojde až k nemocem, mohou odmítnout léčebné postupy vedoucí k uzdravení.
Zdroje: elitarium.ru; pixabay.com