Kdo byl John Locke (stručně)?
John Locke byl anglický filosof, jeden z nejvýznamnějších filosofů své doby. Narodil se 29. 8. 1632 ve Wringtonu a zemřel 28. 10. 1704 ve městě High Laver. Jehož díla jsou dodnes chápána jako základ moderního filosofického empirismu a politického liberalismu. On sám byl ve své době brán jako inspirace jak pro evropské osvícenství, tak pro ústavu Spojených států. Svým filosofickým smýšlením se podobal zakladatelům moderní vědy, obzvláště Robertu Boyleovi, siru Isaacovi Newtonovi a mnohým dalším členům Královské společnosti. Sám Locke si zakládal zejména na představě sociální smlouvy mezi občany a také na důležitosti tolerance, především v náboženských otázkách. Mnoho jeho myšlenek v oblasti politiky, bylo přijato v Anglii po slavné revoluci v letech 1688–89, ale i ve Spojených státech po vyhlášení nezávislosti země roku 1776. Odjakživa byl vynikajícím studentem. Roku 1663 byl jmenován cenzorem v Christ Church. Měl tedy úlohu dohlížet na studium a disciplínu tamějších vysokoškoláků, a kromě toho i pořádal řadu přednášek. Vzniklé eseje o zákonu přírody (poprvé publikované v roce 1954) jsou jakýmsi prvním vyjádřením jeho filozofických názorů. Z nich pravděpodobně dva nejdůležitější byly jeho závazek k zákonu přírody, přirozený etický zákon, který podporuje správnost či nesprávnost všeho lidského chování, další jeho výjimečný názor zahrnoval jeho postoj k empirickému principu, že všechny znalosti, včetně těch etických, vznikají ze zkušeností, takže nejsou vrozené. Jeho nejslavnějšími děly, do kterých pozoruhodně vtiskl své myšlenky jsou Druhé pojednání o vládě, Dvě cesty k vládě, Esej o lidském porozumění, Eseje o zákonu přírody, Dopis o toleranci, Některé myšlenky na vzdělání a Rozumnost křesťanství.
Právo na revoluci podle Locka – Druhé pojednání o vládě
Locke o politické společnosti velmi dobře uvažuje zejména ve svém díle Druhé pojednání o vládě, konkrétně v kapitole VIII. Zde vyčnívá hlavně ta jeho myšlenka, že ve společnosti by mělo, s výjimkou přírodních zákonů, převládat právo většiny. Zákonodárný orgán je podle Lockeho mínění, ústřední, nicméně nemůže vytvářet zákony, které by porušovaly zákony přírodní, a sice proto, že vynucování přírodních zákonů jsou podkladem pro celý systém. Lockeho představa o všech zákonech zní následovně: všechny zákony musí platit pro všechny občany stejně, nikdo nesmí být upřednostňován. Daně musí být vysoké jen se souhlasem většiny a musí být jen v takové výši, aby bylo dosaženo státních cílů. Pokud tyto zákony vláda nedodržuje, pak jsou občané oprávněni vydobýt si svá práva zpět, a to třeba i násilím, tedy i revolucí. Mínil, že mnoho lidí té doby si myslelo, že lidé narození pod určitou vládou nemají právo se jí bouřit a nutně se jí musí podřídit. Na to Locke dokázal šikovně reagovat otázkou, jak monarchie vůbec vznikají. Podle něj se totiž každá monarchie odvíjela právě od svobodných lidí. Každý člověk narozený pod určitou vládou je natolik schopen a svoboden k tomu, aby mohl sám vládnout nové říši. Locke zde odkazoval na historii, kdy lidé byli schopní oprostit se od svých vlád a zřídit vlády nové. Takto podle Locka právě vznikaly nové státy a množily se. Pokud byly slabé, byly pohlceny státy silnějšími a naopak. Ty silné se pak zase rozpadaly na menší panství. To považoval za jasný důkaz svědčící proti svrchovanosti jednoho člověka a proti dědění vlád. Locke také tvrdil, že narození pod určitou vládou pro svobodu lidí neznamenalo žádnou velkou překážku, než kdyby se narodili mezi domorodci. Proti námitce, že lidé jsou narozeni pod nějakou vládou, a tudíž jí jednoznačně musí být poddáni Locke namítal, že právě ten, kdo toto tvrdil, kdysi promarnil svou svobodu a šanci na oproštění se poddanství vůči vládě svého pána. To, že ten, kdo ve svém životě učinil různé závazky vůči své vládě je jimi také vázán, je sice pravda, ale co také zmiňuje Locke, je fakt, že takový člověk svými závazky vůči vládě nijak nezavázal své potomky. To byl fakt dříve mnohokrát opomíjený. Jediné, co tehdy správně platilo bylo to, že takovému potomkovi připadl jako dědictví nikoliv otcův závazek, ale zdědění otcova majetku po otcově smrti. Lidé toho podle Locka příliš nevšímali, protože tento jejich „souhlas“ byl udělován po řadách a po dovršení zletilosti každého jednotlivce, a protože se domnívali, že vůbec není udělován či není příliš důležitý. Tím dali najevo, že se se svou podřízeností smířili.
Panovníci samotní této situaci podle Locka rozuměli zcela jinak. Nepřivlastňovali si moc nad svými poddanými kvůli moci, kterou měli nad svými otci. Locke jim oponoval tvrzením, že dítě, které se narodí není poddané vládě, ale jen a pouze svému otci. Když dospěje, může si vybrat poddanství u jaké vlády chce.
Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function shell_exec() in /data/web/virtuals/218016/virtual/www/domains/gulu.cz/views/ampDetail.php:272 Stack trace: #0 /data/web/virtuals/218016/virtual/www/domains/gulu.cz/routes.php(32): require_once() #1 /data/web/virtuals/218016/virtual/www/domains/gulu.cz/php/classes/Route.php(8): {closure}() #2 /data/web/virtuals/218016/virtual/www/domains/gulu.cz/php/classes/Route.php(8): Closure->__invoke() #3 /data/web/virtuals/218016/virtual/www/domains/gulu.cz/routes.php(31): Route::set('amp/nahlednuti-...', Object(Closure)) #4 /data/web/virtuals/218016/virtual/www/domains/gulu.cz/index.php(16): require_once('/data/web/virtu...') #5 {main} thrown in /data/web/virtuals/218016/virtual/www/domains/gulu.cz/views/ampDetail.php on line 272