David při práci zadal do tabulky několik nesprávných čísel. Nevšiml si toho a byl hluboce ponížen, když ho na to jeho nadřízený upozornil. "Cítím se jako naprostý idiot, byla to triviální chyba," řekl.
Alice měla schůzku s klientem a několikrát ho oslovila jménem někoho jiného. "Bylo to tak trapné, nejsem si jistá, jestli se na mne ještě někdy obrátí, když jsem spletla takovou základní věc, jako je jméno."
Umění tolerance
Autor Peter McWilliams, prohlásil: „Chyby nám ukazují, co je třeba zlepšit. Jak bychom bez nich věděli, na čem musíme pracovat?“ Výzkum vedený Laurence Weinzimmer a Candace Esken je založen přesně na tomto prohlášení. Zjistilo se, že pokud nadřízení pomáhají zaměstnancům poučit se z jejich chyb (místo toho, aby je kárali a ponižovali), zlepšují fungování nejen samotných zaměstnanců, ale také celkové organizace. Klíčová je zkrátka tolerance a umění chybu přijmout. Možná si říkáte, že některé chyby jsou jednoduše nepřijatelné. Je ale důležité, abychom kvůli nim nebyli zahanbeni, protože jestliže příliš zasahují do naší sebeúcty, nepoučíme se z nich a rozhodně se nikam neposuneme.
Sebeúcta, která nepřipouští chyby
Lauren Eskreis-Winkler a její kolegyně Ayelet Fishbach položily pěti různým skupinám účastníků otázky, pouze s dvěma možnými odpověďmi. Poté jim bylo řečeno, zda odpověděli správně nebo špatně. U těch, kterým bylo řečeno, že odpověděli nesprávně, byla menší pravděpodobnost, že ze svých neúspěchů poučí, jelikož si své odpovědi pamatovali mnohem hůř než ti, kteří dostali zpětnou vazbu, že odpověděli správně. Ale proč tomu tak je? Selhání ohrožuje ego, což vede k rozladění člověka. Jinými slovy: když je ohrožena naše sebeúcta, přestaneme se učit. Je potřeba situace vnímat jako příležitosti k učení.
Všeho moc škodí a u hanby to platí dvojnásob
Hanba je emoce, která úzce souvisí s nízkou sebeúctou. Pokud je jí hodně, může nás vést k tomu, abychom své chyby skrývali před ostatními. To může být velmi destruktivní. Jakmile své chyby skryjete, nejen že se z nich nepoučíte, ale často je ještě zhoršíte, a to buď pokusy právě o jejich zakrytí, nebo nesprávným úsilím o jejich nápravu. Jak se tedy můžeme poučit ze svých chyb? A jak pochopit, že nejsou hanebné, ale jsou naopak výbornými příležitostmi k učení?
1. Uznání svých vlastních chyb i chyb ostatních
Prvním krokem je vytvořit si vlastní osobní politiku tolerance chyb. Pozor, neznamená to ale, že možnost chyby vymažete ze svého života nebo že od ostatních budete očekávat spokojenost s věcmi, které děláte špatně. Znamená to uznávání chyb - svých vlastních i chyb ostatních. Měli byste chtít pochopit, jak dělat věci lépe nebo se snažit ukázat někomu jinému, jak je dělat lépe.
2. Oddělte svou vlastní hodnotu od svých chyb.
Když něco nevíte nebo uděláte chybu, neznamená to, že jste automaticky hloupý a špatný člověk. Pokud neustále děláte chyby v určité oblasti vašeho života a neučíte se z nich, pak by stálo za to zkusit se zamyslet nad tím, co může být základním problémem. Možná je to věc psychiky anebo daná oblast zkrátka není vaše parketa. Můžete někoho požádat o pomoc, buď se zeptejte zkušenějšího přítele anebo mentora, aby vás vše naučil. Vždy ale pamatujte na to, že vás to nedefinuje jako dobrého nebo špatného člověka.
3. Upřímnost k ostatním i k sobě samým
Jestli máte potřebu, omluvte se. Ale ne proto, abyste si spravili reputaci či stoupli v očích ostatních, falešné omluvy jsou k ničemu. V některých případech může omluva sloužit alespoň jako jakási kompenzace, musí jít ale o skutečnou lítost. Vaše dřívější jednání obvykle nevyžaduje (a ani nevylepšuje) dlouhé vysvětlování nebo výmluvy. A obviňování někoho jiného už vůbec ne. Jedině upřímnost, výstižnost a určitá sebereflexe vám může pomoci dosáhnout poučení z vašich chyb.
4. Pamatujte, že žádné dvě chyby nejsou stejné.
I když uděláte něco, co vám připadá zcela totožné s nějakou chybou z minulosti, není tomu tak. Pečlivě se na věc podívejte a zjistěte, v čem se situace liší a jaké jí doprovázely okolnosti. Co jste se naučili naposled, ačkoli jste si to plně neuvědomovali? A co se můžete naučit tentokrát?
5. Chyby ostatních jako vaše zkušenost
Snažte se učit z chyb ostatních a případně se těch zkušenějších zeptat, jaká opatření používají, aby k chybám nedocházelo. Lépe si sice pamatujeme naše chyby než chyby ostatních, ale při troše snahy se vám určitě podaří pamatovat si chyby i ostatních! Uvidíte, že se vám budou tyto zkušenosti hodit.
6. Odpuštění
Pokud jste udělali chybu, přijmuli ji a poučili se z ní, odpusťte si a už si nic nevyčítejte. Přeci jen, všichni jsme jenom lidi. Pokud udělal chybu, někdo jiný a týkala se vás, udělejte to samé pro něj, odpusťte mu, protože i on je pouze člověk. Věřte nebo ne, uleví se i vám. Potom pokračujte dál a chybou se nijak netrapte!
Zdroje: https://www.pexels.com/, https://www.psychologytoday.com/