Nejprve k sobě buďte upřímní: co všechno jste už udělali pro to, abyste se nepříjemným povinnostem vyhnuli? Čištění oken, kontrolování mailů každou minutu, memorování zbytečných faktů, třídění šatníku nebo dokonce vyklízení sklepa? Nebojte, pokud se cítíte být chyceni v síti nekonečného odkládání, určitě v tom nejste sami.
Co je to vlastně prokrastinace?
Kdo prokrastinuje, odkládá nepříjemné věci, schůzky a aktivity na poslední chvíli. Tím se ve výsledku nevyhnou úkonům samotným, ale spíše stres u, který jim způsobují. Místo toho, aby se věnovali samotné důležité, avšak nepříjemné činnosti, vypořádají se raději s mnoha dalšími maličkostmi. Například místo toho, abyste si sedli k účetnictví, se kterým už máte dlouho zpoždění, raději odpovíte na pár mailů nebo uklidíte stůl. A doufáte, že tím se svého stres u z odkládané činnosti zbavíte.
Je to ale složitější: Konstantní odkládání totiž vytváří neustálý stres , který daleko přesahuje úroveň stres u z původního úkolu. V extrémních případech může mít chronické otálení dokonce až zdravotní následky, například poruchy spánku nebo zvýšenou náchylnost k infekcím a k depresi.
Často se předpokládá, že odkládání má něco společného s leností nebo nedostatkem inteligence. To ale není pravda, naopak: Prokrastinátoři jsou velmi aktivní a někdy dokonce dělají víc, než je nutné – bohužel prostě jen ne to, co by měli udělat ze všeho nejvíc.
Kdy se odkládání stává opravdovým problémem?
Dokud se odkládání nestane chronickým, jedná se vlastně o normální lidský zvyk. Pokud se však odsouvání důležitých věcí na vedlejší kolej stane permanentním stavem a dotyčná osoba tím začne vlastně trpět, mělo by toto chování být uznáno jako skutečný problém a mělo by se s ním něco začít dělat. Příklad: právník odkládá zpracování dokumentu tak dlouho, že zmešká důležitou lhůtu, z čehož mají jeho klienti dojem, že je nespolehlivý. Svým chováním tedy o klienty přijde, v horším případě dokonce musí zavřít kancelář a přijde o své živobytí. Čím je prokrastinace výraznější, tím častěji má na svědomí psychické následky, jako jsou strach, pocity osamělosti a deprese.
Avšak dobrá zpráva pro každého, kdo se s prokrastinací potýká: Odkládání je naučený vzor chování, který se můžete zase odnaučit. Následující tipy vám v tom pomohou!
1. Nepříjemné udělejte nejdříve
„Nejdřív práce, potom zábava.“ Toto rčení zní zcela banálně, ale má velkou váhu. Každý, kdo se povinnostem celý den vyhýbá, pracuje i na ostatních úkolech mnohem méně produktivně. Naopak, když hned ráno zvládnete tu nejnepříjemnější práci, budete na sebe hrdí za to, co jste dokázali, a zbývající úkoly vám půjdou od ruky mnohem efektivněji.
2. Postupujte malými krůčky
Seznamy úkolů pomáhají rozdělit velké výzvy na několik menších kroků. Věci, které si sepíšeme černé na bílém, nám navíc připadají závaznější a konkrétnější – a proto pro nás bude snazší je udělat. A další výhoda jako bonus: při odškrtnutí splněného úkolu na seznamu se ve vašem mozku aktivuje centrum odměn!
3. Zůstaňte realističtí
Připravit důležitou prezentaci za hodinu? To zní nereálně. Zpravidla na úkoly potřebujeme až dvakrát tolik času oproti tomu, kolik jsme původně předpokládali. Proto je důležité od samého začátku plánovat realisticky, abyste se nevystavovali zbytečnému tlaku z nedostatku času.
4. Vyhněte se multitaskingu
Každý, kdo si myslí, že může podávat daňové přiznání, vařit u toho večeři, rezervovat vstupenky do kina na víkendové rande, a ještě při tom všem nakrmit kočku, by měl zařadit nižší rychlostní stupeň. Ti, kteří pracují na několika věcech současně, mají zpočátku pocit, že jsou extrémně produktivní. Mozek se však musí opakovaně přizpůsobovat vícenásobnému stres u. To vede k tomu, že práce se stává méně soustředěnou a vkrádá se do ní více chyb. Proto je lepší nejprve pořádně dokončit jednu činnost, než přejdete k další.
5. Dodržujte pravidlo tří minut
Než se pustíte do nějakého úkolu, přemýšlejte o tom, kolik času vám jeho plnění zabere. Do všeho, co vám bude trvat méně než tři minuty, se ideálně pusťte hned!
6. Nevyhýbejte se sociálnímu tlaku
Jakkoli to zní jednoduše, jakmile někdo ví o cíli, kterého byste měli dosáhnout, existuje větší šance, že se vám to skutečně podaří. Důvodem je vaše ego: Máte strach z nutnosti ostatním přiznat, že se vám něco nepodařilo, a to vás povede k tomu, že danou věci vyřešíte okamžitě a efektivně, aniž byste ji odkládali.
7. Začínejte okamžitě
Stačí rychle zkontrolovat maily a pozdravit pár kolegů od vedle a pak můžete začít? To je klasický případ odkládání, a toho je třeba se vyvarovat. Zarazte prokrastinaci hned na začátku – jinak si výmluvy a strategie, jak se nepříjemnému vyhnout, budete vymýšlet donekonečna.
8. Nastavte si pevnou pracovní dobu
Technika Pomodoro, kterou v 80. letech vyvinul Francesco Cirillo, je metodou organizace času. Skládá se z pevné pracovní doby přerušované krátkými přestávkami, například práce 25 minut, po níž následuje pětiminutová přestávka. Tyto intervaly vám brání v zahálení a zároveň umožňují pravidelný odpočinek, aniž byste kvůli němu museli mít výčitky.
9. Přizpůsobte se tomu, kdy jste nejefektivnější
Pracujete nejefektivněji a nejsoustředěněji, když jste ráno v kanceláři sami? Pak tento čas využijte k vyřešení těch nejnepříjemnějších a nejnáročnějších úkolů. Tímto způsobem je provedete nejrychleji a bezbolestně.
10. Vyvarujte se rozptýlení
Blikající mobil, otázky kolegů, upozornění na právě příchozí maily: existuje nespočet zdrojů rozptýlení, zejména v každodenním kancelářském životě. Zkuste je všechny odstranit. Mobilní telefon ukliďte do kabelky, kolegům předem sdělte, že teď na ně nebudete mít čas, a okénko s mailem dočasně zavřete. Bez zbytečných rušivých elementů budete pracovat mnohem koncentrovaněji a tím pádem samozřejmě i rychleji.
11. Vyhledejte pomoc
Každý, kdo i přes veškeré úsilí dokončování důležitých povinností včas nezvládá, by se měl poradit s odborníkem. Protože začarovaný kruh prokrastinace vás může dovést až ke strachu ze selhání nebo v nejhorším případě dokonce k depresím, a to vyřešíte jedině s profesionální pomocí.
Zdroje: myself.de, pixabay.com