Co způsobuje stres?
Stres se často dostaví v důsledku situace, kterou vidíme a chápeme - máme tendenci vědět, s čím máme co do činění a co nás stresuje. Naproti tomu úzkost je niterný pocit, který může přetrvávat a ne vždy je jasné, proč k němu dochází. Ačkoli se tyto pojmy často zaměňují, jedná se o velmi odlišné stavy.
Pro pochopení toho, proč se cítíme ve stresu, je užitečné porozumět roli amygdaly, což jsou v podstatě 2 čipy velikosti mandle v mozku, které řídí naše smysly, rozhodování a nálady.
Amygdala funguje jako náš emoční termostat a reguluje naše reakce na určité síly, jako je stres a strach. Na základě úrovně ohrožení, které vycítí, buď zůstává v chladném a klidném nastavení, nebo se v reakci na běžné stresory zapne, jak má, nebo se může přehřát, když se cítíme nadměrně stimulováni, což nás činí iracionálními a reaktivními.
Z evolučního hlediska byla amygdala vždy velkým přínosem pro to, aby nás upozornila na situace, kdy jde o život - například na blížící se divoké zvíře - a spustila naši reakci bojuj nebo uteč. V moderní době však byla podmíněna tak, aby podobným způsobem reagovala i na každodenní příčiny stresu, takže blížící se uzávěrka může začít působit stejně hrozivě jako hladový vlk.
Kapající, kapající, kapající efekt stresu navíc ve skutečnosti přetváří strukturu a nervové dráhy našeho mozku - proces se nazývá neuroplasticita. Jinými slovy, mozek se přeprogramovává na základě zkušeností, kterým je neustále vystavován.
Dobrou zprávou je, že naši mysl lze vycvičit, aby stres zvládala lépe. Studie využívající snímky magnetické rezonance ukázaly, že pravidelná meditační praxe dokáže zmenšit amygdalu, což nám pomáhá na stresové situace spíše reagovat než reagovat. Považujte tedy meditaci za nástroj samoregulace amygdaly, který jí pomáhá vrátit se do výchozího stavu - racionálnější reakce na stres a strach. A tak čím více meditujeme, tím více si budujeme tuto psychickou odolnost, která může zvýšit naši schopnost zvládat stres a být více uvědomělý.
Zvládání stresu pomocí meditace
Meditace není o odstranění stresu, ale o jeho zvládání. Hodně se to odvíjí od toho, jak stres vnímáme. Změnou myšlení můžeme zmírnit jeho dopady na naše duševní i fyzické zdraví.
Stresu se často dostává špatné pověsti, která je možná nezasloužená. Zamyslete se například nad tím, kde bychom byli, kdybychom neměli nouzový signál, který nás nutí utíkat před nebezpečím. Nebo kdybychom se necítili pod tlakem, že musíme včas dokončit projekt nebo domácí úkol. Některým lidem se dokonce daří v kariéře, kde je na ně kladen vysoký tlak, v rychlém tempu se cítí naprosto pod kontrolou, a když se tempo zpomalí, jsou totálně vystresovaní. Míra stresu se tedy může u jednotlivých lidí velmi lišit. Nicméně i dobré zážitky v našem nejlepším zájmu přinesou stres. Nelze se mu vyhnout.
Naše hodnocení situací pod tlakem může skutečně ovlivnit míru stresu, kterou si s určitou událostí spojujeme. Podíváme-li se na to však optikou všímavosti, je možné zjemnit způsob, jakým stres vnímáme, a vztahovat se k němu přijatelnějším způsobem.
Příště, až budeme zažívat stresovou reakci v "dobré" situaci, zkuste se vyhnout používání negativních nálepek. Místo toho se o něm snažte přemýšlet jako o něčem silném a energizujícím, co nás připravuje na zvládnutí životních výzev.
Ve stresových obdobích se nám může zdát, že sedět v klidu a nic nedělat - meditace nám může připadat jako to poslední, co bychom chtěli dělat. Ale když máme pocit, že jsme pod tlakem a nedokážeme jasně myslet nebo toho máme příliš mnoho, je stisknutí pauzy nejlepším způsobem, jak uvolnit mysl.
Smyslem meditace za těchto okolností je poskytnout větší prostor mysli. A v tomto prostoru si uvědomíme svůj stres. Nebráníme se mu ani se ho nesnažíme vytěsnit. Jednoduše sedíme a necháme všechny myšlenky a pocity vyplout na povrch, a když se tak stane, necháme je odejít tím, že vrátíme svou pozornost k dechu. S praxí se to časem stane snazší a naučíme se spoléhat na dech jako na uvolňovací ventil stresu.
Zdroje: headspace.com, Unsplash.com