Suicidium je celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí u osob ve věku 15 až 29 let a druhou nejčastější příčinou úmrtí u osob ve věku 10 až 34 let v USA. Mezi běžně zkoumané rizikové faktory sebevražd u dospívajících patří deprese, akutní stres ové události, chronická nepřízeň v raném věku, snížená fyzická aktivita a genetické faktory. Předpokládá se, že důležitou roli hraje také strava.
Předchozí studie v zemích s nízkými a středními příjmy mimo USA uvádějí, že konzumace slazených nápojů je ve vysoké míře spojena s osamělostí, sedavým chováním, nezdravou hmotností, agresivním chováním, špatným duševním zdravím a sebevražedností dospívajících. Mládež na celém světě, včetně USA, tráví značné množství času sedavým zaměstnáním a pitím nealkoholických nápojů. Nedávná studie zkoumala vztah mezi konzumací nealkoholických nápojů a neaktivitou a rizikem sebevražd v USA.
Studie nejprve zjišťovala, zda subjekty splňují doporučení WHO pro fyzickou aktivitu (tj. kolik z posledních sedmi dnů byly subjekty fyzicky aktivní celkem alespoň 60 minut denně), dobu strávenou u počítačové obrazovky a délku nočního spánku. Studie hodnotila, zda subjekty splňují všechna tři kritéria, nebo zda splňují kritéria pro fyzickou aktivitu a čas strávený u obrazovky, nebo fyzickou aktivitu a délku spánku, nebo čas strávený u obrazovky a délku spánku - nebo pouze fyzickou aktivitu, pouze čas strávený u obrazovky, pouze délku spánku, nebo žádné ze tří kritérií.
Studie rovněž zvažovala roli demografických faktorů, jako je věk, pohlaví, rasa a BMI. Studie zahrnovala údaje z pěti posledních desetiletých průzkumů (2011, 2013, 2015, 2017 a 2019) žáků 9. až 12. tříd a nakonec zahrnovala celkem 73 074 dospívajících subjektů. Osmdesát osm procent těchto subjektů bylo starších 15 let, 50 procent tvořili muži a přibližně 28 procent mělo nadváhu nebo bylo obézních.
Studie se zabývala také specifickým stravovacím chováním, například příjmem zeleniny, ovoce, mléka a denní konzumací snídaně. [Více informací o souvislosti mezi stravou a depresí naleznete zde] Depresivní příznaky byly zjišťovány dotazem, zda se během posledních 12 měsíců někdy cítili tak smutně nebo beznadějně po dobu dvou a více týdnů v kuse, že jim to bránilo v účasti na obvyklých činnostech.
Negativní dopady konzumace nealkoholických nápojů
Frekvence konzumace nealkoholických nápojů významně korelovala s výskytem sebevražedných myšlenek, vytvářením sebevražedného plánu a pokusem o sebevraždu. Jak u chlapců, tak u dívek byla tato souvislost největší, pokud byla konzumace nealkoholických nápojů vyšší než tři nápoje denně.
Dívky, které uváděly, že konzumují nealkoholické nápoje pouze 1krát nebo 2krát denně, měly zvýšené riziko sebevražedných myšlenek. A na rozdíl od chlapců se u dívek neprokázala žádná statisticky významná souvislost mezi dodržováním zásad 24hodinového pohybu a sebevražednými sklony. Splnění pokynů pro pohyb bylo z hlediska náchylnosti k sebevraždě důležitější pro chlapce.
Naštěstí u chlapců byla zaznamenána vyšší prevalence plnění pohybových pokynů. Na rozdíl od dívek však nesplnění všech doporučení pohybových pokynů významně zvyšovalo riziko sebevražedných myšlenek a sebevražedných pokusů u chlapců.
Všeobecně výsledky této studie zdůrazňují význam snížení denní spotřeby nealkoholických nápojů pro prevenci sebevražd u dospívajících - a zdá se, že to platí zejména pro chlapce, kteří nemají dostatek spánku nebo každodenní fyzické aktivity.
Zdroje: psychologytoday.com, Unsplash.com