Je to termín složen ze dvou slov anglického původu. A to z green (zelený, ekologický) a whitewash (cenzura).
Definic greenwashingu je opravdu mnoho, jelikož se jedná o obsáhlou problematiku. Oxfordský slovník jej například definuje jako dezinformaci šířenou organizací za účelem prezentovat enviromentálně zodpovědný obraz sama sebe.
Pod tímto pojmem se ukrývá především chytrý marketing obalený do "zelena", který má za úkol odvrátit pozornost od faktu, že daná firma, státní správa či jednotlivec patří mezi velké znečišťovatele planety.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Historie
Pojem "greenwashing" vymyslel v roce 1986 novinář a aktivista Jay Westerveld. Upozornil tím na pokrytecké jednání hotelů, které chtěly ušetřit náklady, a proto své jednání skryly za zájem o životní prostředí.
A o co vlastně šlo? Setkáváme se s tím dodnes. V mnoha hotelech můžeme najít cedulky, které nás nabádají, abychom ručník použili vícekrát, a tím se ušetřila voda za jeho častější praní. Paradoxně tisk cedulek je vychází dráž, než by je stálo častější praní.
Na koho si dát tedy pozor?
V době internetu se dá již celkem rychle zjistit, kdo patří na černou listinu. Nicméně ne vždy je to tak jednoduché, pokud se o danou problematiku nezajímáte. I když se o greenwashingu mluví čím dál více, pokrytí v médiích nemá stále dostatečné, a proto je také občas brán na lehkou váhu.
Společnosti v dnešní době dělají marketing za podpory sociálních médií a influencerů. Naposledy toho byl důkazem Adidas s jejich teniskami Stan Smith, které zabalil do hezkého balení s eko nádechem. Mezi další známé "provinilce" si můžeme zapsat Nestlé, McDonald's či několik kosmetických značek
Zdroje: instagram.com, Unsplash
