Všechny rozvody musí někde začít.
A nejen ve smyslu první bolestivé diskuse, poslední hádky nebo okamžiku, kdy s manželem překročíte bod, z něhož už není návratu.
Ve většině případů - přesněji téměř v 70 procentech - učiní první právní krok k podání žádosti o rozvod ženy.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Ať už tedy manžel ví, že se to blíží, nebo ho to za chvíli zaskočí, je pravděpodobné, že bude muset dohánět, co se týče emocionálního zpracování tak monumentální životní změny.
V okamžiku, kdy se začnou vyřizovat papíry a proces se stane oficiálním, zasáhne spousta pocitů.
Jaké jsou tedy pocity poté, co manželovi oznámíte, že se chcete rozvést, když vlastně podáváte žádost o rozvod?
Jak vysvětluje těchto 12 bývalých manželů a otců, pocity mohou vystřelit celou škálu emocí a přinést vše od nepředstavitelné bolesti až po život měnící úlevu.
Jedna věc je jistá - proces s sebou nese spoustu emocí.
1. Měl jsem spoustu výčitek
"Rozvodové papíry mohly být stejně dobře bílou kapitulační vlajkou. Přesně tak jsem se cítil. S bývalou ženou jsme dělali všechno, co bylo v našich silách, abychom se pokusili udržet vše pohromadě. Ale nakonec jsme se jen ještě víc odcizili. Myslím, že moje lítost pramenila z pocitu, že jsme to - nebo já - vzdali. Jako bych mohl udělat ještě jednu věc, která by nás zachránila. Nějaká "kouzelná" věc, kterou jsem propásla. A podání žádosti o rozvod bylo jen připomínkou toho, že všechno, co jsme zkusili, nebylo dost dobré. Museli jsme to vzdát." - Ken, 42 let, Oregon
2. Ulevilo se mi
"Bylo to na dlouho. Takže když jsem skutečně podal papíry, byl to velký závan úlevy. I když mě čekalo ještě více - mnohem více - papírování a právních záležitostí, ten první krok byl obrovský. Myslím, že to tak cítila i ona. Byla to prostě ta tíha špatných, nešťastných rozhodnutí, která byla sňata a odložena do minulosti a umožní nám jít dál jako lepším lidem a lepším rodičům. To byla obrovská část toho, že jsme se rozvedli - možnost lépe fungovat pro naše děti. Od mého rozvodu už uběhla nějaká doba, ale na ten pocit nikdy nezapomenu." - Andy, 37 let, Illinois
3. Cítil jsem se hrozně provinile
"Manželka se se mnou rozvedla, protože jsem měl poměr, takže asi nikoho nepřekvapí, že jsem se cítil neuvěřitelně provinile, jakmile to všechno vyšlo najevo černé na bílém. Situace byla komplikovaná. Bylo v tom hodně emocí. Když člověk vidí celé manželství rozepsané na stránky a stránky právních papírů, nějak to všechny ty emoce vymaže. A pro mě tu prázdnotu vyplnila vina a stud. Nebyla jsem jediná, kdo dělal chyby. Ale v této fázi našeho rozvodu jsem měla pocit, že jsem to byla já." - Gary, 36 let, Kalifornie
4. Byl jsem v šoku
"Byl jsem v šoku od chvíle, kdy moje bývalá žena řekla, že se chce rozvést. Upřímně řečeno, ani si nepamatuji, že bych v průběhu celé věci vyplňoval většinu papírů. Kromě šeků. Netušil jsem, že je tak nešťastná, jak byla. Měli jsme zdánlivě skvělý život, úžasné děti a spoustu dalších požehnání. Koberec se mi úplně vytrhl z rukou. A děti taky. Nikdo z nás netušil, že to přijde. Byla to spousta smutných, trapných rozhovorů s nimi o tom, proč chce maminka odejít, a já si vzpomínám, že jsem se celou dobu cítila jen v šoku, když mi slova vycházela z úst." - Mike, 40 let, Ohio
5. Připadal jsem si hloupě
"Vlastně jsem si musel vygooglit 'Jak podat žádost o rozvod'. Neměl jsem o tom ani ponětí. Opravdu jsem to netušil. A neznal jsem žádného právníka ani nikoho blízkého, kdo by se skutečně rozvedl. S bývalou ženou jsme byli většinou na stejné vlně, co se týče rozchodu. Naše děti trpěly kvůli našim manželským problémům. Ale nikdy jsem si nepřipadal hloupěji, než když jsem studeně zavolal právníkovi a řekl: "Ehm, dobrý den. Chtěl bych podat žádost o rozvod...?". To se ve škole neučí. I když znáte lidi, kteří se rozvádějí, nikdy nepoznáte, jak to uvnitř funguje. A připadalo mi to opravdu trapné." - Doug, 38 let, Kalifornie
6. Cítil jsem se naštvaný. Hodně naštvaný
"Moje bývalá žena vyplnila naše papíry. To ona se chtěla rozvést. Když jsem se se vším seznámil, byl jsem ohromen všemi důvody, které uvedla, proč chce naše manželství rozvést. Napsala, že jsem zanedbával péči, ubližoval, byl nerozumný... prostě všechna ta nesmyslná tvrzení, která jí asi řekl její právník. Nic z toho nebyla pravda. A já si vzpomínám, jak jsem tam seděl, všechno to četl, myslel na naše děti a na to, jak skvělý otec jsem si myslel, že jsem, a prostě jsem kypěl vztekem. Připadalo mi to, jako kdyby o mně někdo na střední škole začal šířit pomluvy. Nemohl jsem tomu uvěřit." - Christopher, 39 let, Maryland
7. Byl jsem hrdý
"Dal jsem své bývalé příliš mnoho šancí, z příliš mnoha důvodů. Všichni, které jsem znal, mě tlačili k rozvodu a měli naprostou pravdu. Takže když jsem skutečně vyplnila první kousky papírů, bylo to jako převzít kontrolu nad situací, kterou jsem nechala vymknout se z rukou. Bylo to pro mě poplácání po zádech, které jsem po vztahu, v němž jsem byla na hranici zneužívání, opravdu potřebovala. Postavila jsem se sama za sebe, což jsem nebyla zvyklá dělat. Upřímně řečeno, myslím, že můj rozvod pomohl zformovat mé dnešní sebevědomí. Kdybyste mě znali předtím, věděli byste, jak jsem za to vděčná." - Jimmy, 38 let, Virginie
8. Cítil jsem spoustu různých emocí
"Během celého rozvodu jsem byl v jednu chvíli neustále nahoře a v druhou dole. Nejdřív jsem si myslel, že je to správné. Pak se moje mysl převrátila a začala jsem přemýšlet o všech těch věcech, které mi budou chybět. Ty větší věci byly jasné - dům, vztah s dětmi a podobně. Ale byla tu i spousta zvláštních, drobných věcí, jako třeba hraní fantasy fotbalu se strýcem a bratrancem, u kterých jsem si uvědomil, že už je nikdy nebudu moct dělat. Alespoň ne bez toho, aby to bylo super trapné. Začátek rozvodu je taková zvláštní věc typu "celé manželství se ti mihne před očima". A rozhodně mi to dalo příležitost zamyslet se nad vážností mé situace." - Drew, 41 let, Pensylvánie
9. Cítil jsem se velmi rozporuplně
"Spousta lidí vám pogratuluje, že jste rozvod přežili. Na jednu stranu si říkáte: 'Jo. Děkuji. Jsem ráda, že je to za mnou. Na druhou stranu je to opravdu mrazivý pocit, když vám někdo gratuluje k něčemu tak strašnému. Říkal jsem lidem, že jsme vyplnili papíry, a oni mi říkali "ata boy" nebo tak něco. Vůbec mi to nepřipadalo správné. Vždycky jsem si myslel, že je divné, jak si lovci navzájem gratulují k tomu, že něco zabili, a tak nějak mi to připadalo. Spousta těch lidí byla na naší svatbě, a teď mi gratulují k tomu, že jsem pomohl zabít naše manželství? Byl to divný, znepokojivý pocit, to je jisté." - Anthony, 34 let, Tennessee
10. Měl jsem zlomené srdce
"Svou bývalou ženu jsem velmi miloval. Ona mě přestala milovat, a to bylo prostě naprosto zničující utrpení. Začátek papírování byl prostě brutální. Byla to jen chladná připomínka toho, co se stalo, a hlavně toho, co se mělo stát. Nechtěla jsem to dokončit. Pořád jsem to odkládal, asi jen z naděje. Protahoval jsem to, jak jen to šlo. Ne ze zlomyslnosti, ale protože jsem upřímně doufala v zázrak. Rozvody jsou zvláštní druh traumatu a ten můj nebyl jiný." - Josh, 35 let, Washington, D.C.
11. Byl jsem zahořklý
"Když jsme se brali, moje bývalá žena toho moc neměla. Byl to můj dům, auto a většina mých peněz. Po finanční stránce to rozhodně nebylo rovnocenné partnerství. Ke konci jsem začal být opravdu nepřátelský, ale nemohl jsem nic dělat. Musel jsem se prostě sklonit a přijmout to. Jediné, co mě uklidňovalo, bylo vědomí, že naše děti budou mít z této dohody prospěch. Možná z toho nebudou mít prospěch, ale alespoň se o ně finančně postarají. Takhle jsem o tom ale nepřemýšlela, když jsem četla její seznam podmínek. Viděla jsem jen čistou rudou barvu." - Gabriel, 43 let, Ohio
12. Cítil jsem se ostražitý
"Nechtěl jsem, aby to lidé věděli. Částečně to byl asi stud, ale částečně jsem se také snažil chránit před další bolestí. Moje důvěra byla před naším rozvodem úplně rozvrácená a myslím, že se to přeneslo i do mých vztahů s ostatními lidmi. Prostě jsem nevěděla, na koho se můžu spolehnout. Měla jsem pocit, že mě všichni chtějí dostat, i když ve skutečnosti nic nebylo dál od pravdy. Spousta lidí mi chtěla pomoci a podpořit mě, ale moje emoce mi zcela zatemňovaly úsudek. Mám obrovské štěstí, že při mně během toho všeho stáli, protože ty měsíce, než se všechno vyřešilo, bylo se mnou těžké pořízení." - Steven, 36 let, Florida
Zdroje: yourtango.com, Unsplash
