Na začátku vztahu se každý snaží chovat co nejlépe. Oba partneři zdůrazňují své nejlepší vlastnosti a zároveň pečlivě skrývají své nedostatky.
To nemůže trvat věčně. Nakonec se nedokonalosti objeví. Objevují se problémy. Vkrádají se pochybnosti. Měli bychom zůstat, nebo odejít?
To je to, co dělá randění tak obtížným. Ačkoli si o fyzických rysech partnera utváříme dojem okamžitě, jeho osobnost, vlastnosti, zvláštnosti a charakteristiky se odhalují mnohem postupněji. Jak se dozvídáme více, musíme se rozhodovat.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Nikdo není dokonalý, a tak jsou chyby nevyhnutelné. Kolik je jich ale příliš mnoho?
Studium rozhodovacích bodů ve vztahu
K tomuto studiu použili vědci takzvaný design "Vyber si své vlastní dobrodružství". V rámci dvou studií se 1 585 účastníků ponořilo do příběhu, v němž se nacházeli ve vztahu, který byl stále vážnější. Jak vztah postupoval, účastníci se setkali se 17 rozhodovacími body.
V každém z nich se účastníci dozvěděli nějaké nové informace o svém partnerovi. Poté si zvolili dobrodružství ve vztahu tím, že se rozhodli, zda zůstanou, nebo odejdou. Nebyly to však jen tak ledajaké rozhodovací body. Spíše každý potenciálně obsahoval "dealbreaker", což jsou vlastnosti, které lidé nejsou ochotni u svých partnerů ve vztahu tolerovat. Mezi "dealbreakery" patří vlastnosti jako špinavost, vlezlost, lenost, potřebnost a špatný smysl pro humor. Jinými slovy vlastnosti, které nikdo u partnera nechce.
Například první rozhodovací bod se zaměřil na atraktivitu, přičemž popis dealbreakeru vysvětluje, že osoba, se kterou chodíte, je "... přibližně vaší výšky, méně atraktivní, než jste očekávali, a trochu rozcuchaná, ale působí přátelsky."
Podle tohoto popisu se jedná o osobu, která se vám líbí. Není přitažlivý a rozcuchaný. Jednoznačný dealbreaker. Osoba, která nezlomila dohodu, popsala potenciálního partnera takto: "... je atraktivní, pěkně oblečený a působí přátelsky". Mnohem lepší partner.
Co našli
Pamatujte, že dealbreakery teoreticky představují přísná kritéria, kterým se potenciální partner musí vyhnout. Vystavení dealbreakeru by mělo automaticky způsobit, že se daná osoba stane nepostradatelnou. Účastníci však údajné dealbreakery nepovažovali za absolutní spouštěče pro ukončení vztahu. Nepřitažlivý rozcuchaný vzhled by teoreticky měl způsobit, že osoba bude chtít vztah ukončit. Ale nestalo se tak. Účastníci většinou dali vztahu šanci a rozhodli se o potenciálním partnerovi dozvědět více. Místo toho, aby účastníci považovali problémy za rozhodující, byli flexibilnější a měli tendenci své domnělé dealbreakery ohýbat.
Přestože první dealbreaker nezničil vztah automaticky, negativní informace měly kumulativní účinek. Jak účastníci dostávali další negativní informace, rostla pravděpodobnost, že vztah přeruší. Obecně se bod zvratu nacházel mezi třemi a čtyřmi špatnými informacemi. Zdá se, že místo toho, aby k ukončení vztahu stačil jediný dealbreaker, skutečné pravidlo, kterým se daters obecně řídí, zní "ne více než čtyři".
Učastníci, kteří přišli do studie s delším seznamem dealbreakerů, ukončili vztah rychleji. Účastníci také ukončili vztah, když se dozvěděli o konkrétním dealbreakeru, který byl pro ně důležitý (např. hodně jim záleželo na politické příslušnosti a dozvěděli se, že partner zastává opačné názory).
"Lidé obvykle považují dealbreakery za tvrdé a pevné informace, kvůli kterým by někdo automaticky ukončil vztah. Naše zjištění však naznačují, že mnohé otázky týkající se vztahu, které jsou považovány za dealbreakery, ve skutečnosti nemusí lidi přimět k okamžitému ukončení vztahu," uvedla Nicolyn Charlotová, doktorandka sociální psychologie na Západě.
Poselství, které si můžete odnést domů
Můžeme mít plán, jak chceme přistupovat k novým vztahům, ale je těžké se ho držet. Přestože jsme se dozvěděli o dealbreakerových informacích, které by měly potenciálního partnera vyloučit, lidé ve vztahu pokračovali. Jinými slovy, neutíkáme při prvním náznaku problémů. To může být dobře, protože nám to dává šanci dozvědět se více a přehodnotit svůj dojem. Na druhou stranu se tím možná otevíráme vytvoření silnějšího citového vztahu, který nám ztěžuje přerušení nežádoucího vztahu. Stává se pravděpodobnější, že se usadíme.
Dobrou zprávou bylo, že většina lidí nakonec dospěla k bodu zlomu, kdy se počet dealbreakerů nahromadil do takové míry, že už se nedal zvládnout. Důležité je, abychom rozpoznali červené vlajky a učinili informované rozhodnutí o budoucnosti našeho vztahu.
Zdroje: psychologytoday.com, Unsplash
