Většina zpravodajství začíná katastrofami, zločiny a přestupky. To je částečně na mediální konvenci - je tu stará mediální pořekadlo „pokud to krvácí, prodává se to“ a mnoho novinářských pověstí je vytvářeno odhalováním skandálů nebo nešikovností. Negativní příběhy jsou samozřejmě důležité také v praktickém smyslu informování nás o nebezpečích, jako jsou globální pandemie nebo nadcházející nepříznivé počasí.
Lidé hledají negativa
Zdroj obrázku: Unsplash
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Tato otázka má však ještě další stránku: drtivá poptávka čtenáře po šeru a zkáze. To je pravděpodobně vysvětleno tím, co psychologové již dlouho uznávají jako „zkreslení negativity“ - věnujeme více pozornosti negativním zkušenostem a lépe si je pamatujeme. Je pravděpodobnější, že v davu uvidíme rozzlobené tváře než šťastné a mnoho jazyků má mnohem širší slovník pro popis negativních emocí než těch veselých.
Toto zkreslení se pravděpodobně vyvinulo jako mechanismus přežití a ovlivňuje náš vkus ve zprávách. V jedné studii z roku 2014 sledovali vědci v USA a Kanadě pohyby očí dobrovolníků při procházení online zpravodajského webu a zjistili, že i ti, kteří vyznávají preference pozitivních příběhů, strávili ve skutečnosti více času skenováním těch negativních.
Lidé mají silnější reakce na negativní emoce
Zdroj obrázku: Unsplash
Další studie vedená University of Michigan ukázala, že v 17 zemích, od Nového Zélandu po Čínu, lidé v průměru vykazovali silnější emoční reakce (měřeno vodivostí kůže a variabilitou srdeční frekvence) na negativní zprávy. To však neplatilo pro každého, takže vědci tvrdí, že by mohl existovat i trh pro pozitivní zprávy.
Zdroje: sciencefocus.com, Unsplash
