Skrytý nepřítel zvaný panická porucha - jak si s ním poradit?

Foto: Unsplash

Skrytý nepřítel zvaný panická porucha - jak si s ním poradit?

Panická porucha - jak ji poznat a jak ji řešit ?

Panická porucha je úzkostná porucha, kdy postižený pravidelně mívá náhlé záchvaty paniky nebo strachu.

Každý v určité době pociťuje pocity úzkosti a paniky. Je to přirozená reakce na stresující nebo nebezpečné situace, ale na světě existují i lidé, trpící panickou poruchou, mívají pocity úzkosti, stresu a paniky pravidelně a kdykoli, často bez zjevného důvodu.

Příznaky panické poruchy:

1. Úzkost

Úzkost je pocit neklidu. Může se pohybovat od mírné až po těžkou a může zahrnovat pocity strachu. Panika je nejtěžší forma úzkosti. Člověk postižený panickou poruchou se někdy vyhýbá některým situacím, neboť se bojí, že při nich může dojít ke spuštění záchvatu. To může vytvořit kolotoč „ve strachu ze strachu“. Může to zvýšit pocit paniky a tím pádem i další záchvaty.

2. Panický záchvat

Během záchvatu paniky se dostavuje nával intenzivních duševních a fyzických příznaků. Může přijít velmi rychle a bez zjevného důvodu. Záchvat paniky může být velmi děsivý a zoufalý.

Mezi příznaky záchvatu paniky patří:

• zrychlený tep

• pocit na omdlení

• pocení

• nevolnost

• bolest či tlak na hrudi

• dušnost

• chvění

• návaly horka

• zimnice

• roztřesené končetiny

• pocit dušení

• závrať

• necitlivost nebo mravenčení

• sucho v ústech

• potřeba jít na záchod

• zvonění či pískání v uších

• pocit strachu nebo strach ze smrti

• bolest či tlak žaludku

• brnění v prstech

• pocit jakéhosi odloučení odloučení od svého vlastního těla

Většina záchvatů paniky trvá v rozmezí 5 až 20 minut. Ovšem vyskytují se i případy, kdy záchvat trvá i hodinu.

Počet útoků, které postiženého obtěžují, závisí na tom, jak závažný je jeho stav. Někteří lidé mají útoky jednou nebo dvakrát za měsíc, zatímco jiní je mají několikrát týdně. Přestože jsou záchvaty paniky děsivé, nejsou nebezpečné. Nezpůsobují žádnou fyzickou újmu a je nepravděpodobné, že by při něm došlo k nutnosti hospitalizace.

Nutno si ale uvědomit, že většina z těchto příznaků může být také příznaky jiných stavů nebo problémů, takže se vždy nemusí jednat o záchvaty paniky!

Příčiny panické poruchy:

Stejně jako u mnoha nemocí duševního zdraví není přesná příčina panické poruchy plně objasněna. Nicméně předpokládá se, že to souvisí s těžkými životními událostmi. Může se jednat například o:

• traumatizující nebo velmi stresující životní zkušenost, například úmrtí blízkého člověka

• přítomnost blízkého člena rodiny s panickou poruchou

• nerovnováha neurotransmiterů (chemických sloučenin) v mozku

Kdy navštívit lékaře?

Navštivte praktického lékaře, pokud jste měli jakékoliv příznaky panické poruchy. Lékař vás následně požádá, abyste mu všechny příznaky popsali. Může také provést fyzikální vyšetření, aby vyloučil další stavy, které by mohly způsobit vaše potíže. Někdy může být obtížné mluvit o svých pocitech, emocích a osobním životě, ale snažte se přitom necítit úzkost nebo rozpaky. Nemáte se přeci za co stydět.

Léčba panické poruchy:

Cílem léčby je snížit počet záchvatů paniky a zmírnit příznaky. Psychoterapie a medicína jsou hlavními způsoby léčby panické poruchy. Vaše léčba bude záviset na vašich příznacích.

1. Psychoterapie:

Můžete se obrátit přímo na službu psychologické terapie pro léčbu založenou na kognitivně behaviorální terapii (CBT). Můžete také poprosit vašeho praktického lékaře, aby vám doporučil nějakého odborníka.

Váš terapeut s vámi může diskutovat o tom, jak reagujete, když máte záchvat paniky a na co při tom myslíte. Naučí vás způsoby, jak změnit své chování, abyste během útoku paniky zachoval klid. Možná budete muset pravidelně navštěvovat svého praktického lékaře, aby mohl posoudit váš pokrok.

2. Medikamenty

Pokud si vy a váš lékař myslíte, že by to mohlo být užitečné, může vám být předepsáno:

• typ antidepresiva nazývaný selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo, pokud SSRI nejsou vhodné, tricyklické antidepresivum (obvykle imipramin nebo klomipramin)

• antiepileptický lék, jako je pregabalin nebo, pokud je vaše úzkost závažná, klonazepam (tyto léky jsou také prospěšné pro léčbu úzkosti)

Antidepresivům může trvat 2 až 4 týdny, než začnou zabírat, a až 8 týdnů než začnou plně fungovat.

Pokračujte v užívání léků, i když máte pocit, že nefungují, a přestaňte je užívat, pouze pokud pocítíte vedlejší účinky nebo pokud vám to doporučí praktický lékař.

Doporučení specialistovi

Pokud se vaše příznaky po CBT, lécích a spojení s podpůrnou skupinou nezlepší, může vás praktický lékař doporučit k specialistovi na duševní zdraví, jako je psychiatr nebo klinický psycholog.

Specialista provede posouzení a navrhne plán léčby, který vám pomůže zvládnout váš problém.

Jak si můžete poradit sami během záchvatu paniky:

• nebojujte s tím

• pokud je to možné, zůstaňte tam, kde zrovna v danou chvíli jste

• dýchejte pomalu a zhluboka

• připomínejte si, že útok pomine

• zaměřte se na pozitivní, klidné a uvolňující myšlenky, představy či obrázky

• myslete na to, že tento stav neohrožuje život

Při prevenci před dalšími útoky vám mohou pomoci také tyto rady:

• přečtěte si knihu o svépomocné léčbě úzkosti založenou na principech kognitivně behaviorální terapie (CBT) - požádejte svého praktického lékaře o doporučení

• vyzkoušejte doplňkové terapie, jako jsou masáže a aromaterapie, nebo aktivity, jako jsou jóga a pilates, které vám pomohou relaxovat

• naučte se dýchací techniky, které vám pomohou zmírnit příznaky

• pravidelně cvičte, abyste snížili stres a napětí

• vyhýbejte se sladkému jídlu a pití, kofeinu a alkoholu a pokud kouříte, přestaňte s tím, protože i to může panické útoky zhoršit

Panická porucha může mít velký dopad na váš život, ale c dnešní době je velmi dobře léčitelná. Mohlo by vám při její léčbě pomoci i mluvit o ní s jinými lidmi s tímto problémem nebo se spojit s charitativní organizací zabývající se psychologickými problémy. Zeptejte se svého praktického lékaře na podpůrné skupiny pro panickou poruchu ve vašem okolí. Najděte služby, které by vám mohly pomoci ve vaší oblasti.

Komplikace panické poruchy

Panická porucha je léčitelná a můžete se z ní plně uzdravit. Nejlepší je však vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve. Pokud nedostanete lékařskou pomoc, může panická porucha eskalovat a bude velmi obtížné ji zvládnout!

Vznikne tak větší riziko vzniku dalších duševních problémů, jako je agorafobie nebo jiné fóbie či problém s alkoholem nebo drogami.

Panická porucha může také ovlivnit vaši schopnost řídit. Zákon vyžaduje, abyste informovali Agenturu pro řidiče a řidiče vozidel o zdravotním stavu, který by mohl ovlivnit vaše řidičské schopnosti.

Panická porucha u dětí

Panická porucha je častější u dospívajících než u menších dětí. Záchvaty paniky mohou být pro děti a mladé lidi zvlášť těžké. Těžká panická porucha může ovlivnit jejich vývoj a učení.

Pokud má vaše dítě příznaky panické poruchy, mělo by ihned navštívit dětského lékaře. Po provedení podrobné anamnézy provede dětský lékař důkladné fyzické vyšetření, aby se vyloučily jakékoli fyzické příčiny příznaků. Může vaše dítě odkázat na odborníka k dalšímu posouzení a léčbě.

Může být také zapotřebí screening na další úzkostné poruchy, aby se zjistila příčina záchvatů paniky vašeho dítěte. Přečtěte si více o úzkostných poruchách u dětí nebo se informujte o službách duševního zdraví pro děti a mládež.

Panická porucha je velmi obtížné onemocnění, a proto se nikdy nebojte říct si o pomoc. Nepodceňujte ji!

Zdroje: www.nhs.uk, Unsplash

Podobné články

0 Komentářů

Napište komentář