Proč upřednostňujeme některé barvy před druhými? Jedna z možných teorií vysvětluje , že jsme se vyvinuli, abychom preferovali barvy, které naši předkové spojovali s přežitím, bezpečím a zdravím.
Modrá lepší jako hnědá?
U dospělých lidí mají modravé odstíny tendenci být populárnější než žlutohnědé, což může být způsobeno tím, že modrá je spojena s vodou a jasnou oblohou, zatímco žluté a hnědé vyjadřují nemoc, lidský odpad a rozklad.
Dokonce již děti jsou ve věku několika měsíců vybíravé ohledně barev a raději hledí na jasnější barvy, jako je modrá a červená, než na matnější, jako je hnědá.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Předsudky a naše kultura
Naše životní zkušenosti a kultura, ve které vyrůstáme, pravděpodobně hrají velkou roli v našich barevných preferencích. Existují například důkazy o tom, že naše emocionální reakce na předměty a symboly mohou ovlivnit naše preference. Dokonce i například barvu našeho oblíbeného fotbalového týmu nebo oblíbený kus oblečení.
Určité barvy by se nám mohly také líbit kvůli jejich emocionálním konotacím. Například žlutá je často považována za „šťastnou“ barvu, zatímco tmavší odstíny jsou často brány za depresivní či smutné barvy.
Existují také asociace mezi barevnými preferencemi a pohlavím, které jsou zejména u dětí. Například již ve věku 2,5 roku se ukazuje, že dívky v západních kulturách dávají přednost růžovým předmětům, zatímco chlapci mají tendenci se růžové vyhýbat. Kořeny těchto genderových rozdílů jsou složité (pravděpodobně odrážejí kombinaci biologických a kulturních faktorů) a stále se o nich diskutuje.
Sečteno, podtrženo...
U preference barev je tedy nespočet faktorů, které dokáží ovlivnit naší oblíbenou barvu, a je opravdu nepravděpodobné, že by existovalo jediné vysvětlení, proč máme rádi barvy, které preferujeme a vyhledáváme.
sciencefocus.com, Unsplash
.jpg)
