Lze je najít na zarostlých pozemcích, v opuštěných továrnách nebo na hřbitovech – volně žijící kočky většinou žijí bez přímého kontaktu s člověkem. Jsou to potomci nekastrovaných koček domácích či opuštěných zvířat. Mnoho z nich je nemocných, podvyživených nebo zraněných. O jejich osud se skoro nikdo nestará, přestože jsou odkázáni na lidskou pomoc: jako domestikovaní mazlíčci se kočky již nedokážou o sebe a své potomky postarat zcela samy, byť se to mnozí lidé mylně (!!!) domnívají.
Místa kontrolovaného krmení
Protože mnoho z těchto velmi plachých zvířat si již na člověka nezvykne, existuje možnost, jak plachým kočkám pomoci usnadnit život (nyní nemám na mysli převoz do útulku). Tyto možnosti jsou naštěstí již v mnoha zemích. Já zde umíním našeho souseda – Německo. Sdružení pro dobré životní podmínky zvířat přidružené k Německé asociaci pro dobré životní podmínky zvířat se proto starají o volně žijící kočky na řízených krmných stanicích. Tato kontaktní místa dávají asociacím pro dobré životní podmínky zvířat možnost kontrolovat počet a zdravotní stav toulavých koček. Během kastračních kampaní jsou kočky odchyceny, lékařsky ošetřeny, očkovány, kastrovány v narkóze, označeny, registrovány a poté opět vypuštěny na jejich tradiční území. Nováčci na krmných stanicích jsou okamžitě ošetřeni a kastrováni. Tímto způsobem se divoké kočky přestanou množit.
Kastrace
Volně žijící kočky původně pocházejí z domestikovaných koček domácích – nejde tedy o divoká zvířata, která se o sebe dokážou dostatečně postarat. Většinou jsou odkázány na pomoc člověka. Za volně žijící kočky zodpovídá jako bezpečnostní orgán obec, pokud volně žijící kočka ruší širokou veřejnost nebo například jako přenašeč nemocí konkrétně ohrožuje veřejnou bezpečnost (např. infekčními chorobami). Nemocné, polovyhladovělé kočky žijící volně představují „narušení veřejné bezpečnosti a pořádku“ – situaci, kterou musí obce a jejich příslušné orgány řešit vhodnými opatřeními šetrnými k životnímu prostředí zvířat a do budoucna jim předcházet. Obce reagují na problém volně žijících koček velmi rozdílně. Některé odmítají jakoukoli povinnost poskytovat pomoc kočkám v nouzi a dokonce zakazují krmení z důvodu „narušení veřejné bezpečnosti a pořádku“. Na druhou stranu stále více obcí reaguje otevřeně a hledá spolupráci s asociacemi na ochranu zvířat při řešení problémů s toulavými kočkami.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Mnoho sdružení na ochranu zvířat financuje podle svých možností kromě kastrace zvířecího útulku i kastrace volně žijících koček. Ze zákonných důvodů nemůže Německá asociace pro ochranu zvířat dotovat soukromě organizované kastrace.
V případě kastračních kampaní by kočky žijící volně měly být zřetelně označeny na vnější straně i na transpondéru. Takový zářez max. 1 cm v uchu pomáhá rozlišit kastrovanou kočku od ostatních dosud nekastrovaných koček. Plachá zvířata tak nemusíte vystavovat obrovskému stres u z odchytu a manipulace, abyste zjistili, zda již jsou kastrovaná. Zákrok se provádí společně s kastrací v celkové anestezii, a proto není pro kočky bolestivý.
Kastrace domácích koček
Mezi příčiny kočičího neštěstí patří i nekastrované kočky s volným přístupem ven ze soukromých domácností, které se volně žijícími kočkami mohou pářit. Proto naše naléhavá výzva: Nechte prosím svou kočku nebo kocoura vykastrovat, aby se skupiny koček žijících volně dále nerozrůstaly.
Z hlediska pohody zvířat jsou chovatelé – jako každý jiný majitel koček – povinováni odpovědností za svá zvířata ve smyslu zákona na ochranu zvířat. To zahrnuje péči odpovídající druhu i veterinární péči v případě onemocnění. Měli by také nechat své kočky vykastrovat. Nekastrované kočky, které se volně potulují bez dozoru svými potomky přispívají k velké bídě četných koček žijících ve volné přírodě.
Volně žijící kočky jsou potomky nekastrovaných koček domácích, které si nenašly cestu zpět do svých domovů. Naléhavě vám proto doporučujeme nejen vlastní kočku vykastrovat, ale opatřit jí známku na obojek a případně ji nechat očipovat, aby se v případě ztráty či naopak nálezu snadno identifikovala a vyhledala. Čip snadno zaregistrujete v některé z mnoha databází (např. Národní registr majitelů zvířat). Bez registrace ztrácí samotný čip význam.
Jak můžeme toulavým kočkám pomoci my?
Přichází podzim. Noci jsou stále chladnější, dny jsou někdy hodně studené. Naši domácí tygříčci s námi nyní tráví doma mnohem více času uvnitř na gauči, vysedávají u krbu nebo čekají ve vyhřáté posteli, až se k nim jejich páníčci nebo paničky večer přitulí.
Bohužel podzim a zima nejsou tak útulným a pohodlným obdobím pro každého. Pro toulavé kočky začíná těžké období s mnoha útrapami a někdy i život ohrožujícími každodenními okolnostmi. V létě mohou kočky stále dobíjet baterky na slunci a vyhřívat se na něm. Ty časy už jsou bohužel pryč. Na podzim a v zimě jen velmi těžko hledají teplé a suché místo. Často postrádají jakoukoli možnost se pořádně osušit po dešti a pak jsou celé promrzlé. Hledání potravy je také obtížnější. Abychom jim pomohli překonat toto těžké období, stačí udělat jen několik málo věcí, které jim usnadní život.
Nejjednodušším řešením by bylo vzít kočku dovnitř, připravit jí teplý pelíšek a nakrmit ji. To se však děje málokdy. Mnoho toulavých koček však má velký strach. Nechtějí žít uvnitř a chybí jim svoboda. Nechtějí se mazlit a s lidí se tuze bojí. Tyto situace často vedou ke zklamaným zachráncům a vy stres ovaným kočkám.
Toulavé kočky jsou většinou evropské krátkosrsté kočky, které někdy žily v domě nebo jejichž rodiče kdysi žili v domě nebo na dvoře. Ale pozor, ne každá toulavá kočka nutně nemá vůbec žádný domov. Pokud jsou kočky nápadně důvěřivé nebo mají obojek, pak byste se je měli pokusit zajistit dopravit k veterináři, aby mohl zkontrolovat čip a zjistit, zda je kočka registrovaná. Pak by se kočka neměla brát domů ani krmit na místě. V tomto případě můžete upozornit majitele a ti si kočku většinou vyzvednou. Pokud jsou kočky „skuteční zbloudilci“, je nejlepší jim pomoci hledat majitele. Ze zákona máte povinnost dva měsíce důkladně shánět majitele. Pokud se majitel nenajde, nebo najde, ale o kočku nestojí, kočka připadá vám. Je také možnost kočku ihned při nálezu umístit do útulku, který se o vše potřebné postará.
Přístřeší
Nejdůležitější je střecha nad hlavou. Abyste kočkám usnadnili život zejména v noci, můžete jim nabídnout úkryt pro suchý a bezmrazý spánek.
Boudička pro toulavou kočku nemusí být vždy drahá. Někdy stačí nechat ji otevřenou a umístit tam pár dek..
Kočky jsou téměř stejně vděčné za trochu slámy nebo sena ve svém domě jako za starou deku nebo ručníky. Každý, kdo takový přístřešek poskytuje, by měl čas od času zkontrolovat, zda jsou deky nebo sláma suché. Pokud kočky útulek hned nepřijmou, zkoušejte to dál, buďte trpěliví. Dále kočičkám můžete pomoci i nějakým dobrým a vhodným jídlem (bez kostí a bez mléka!) a vodou. Za to vám budou jistě vděčny.
Krmení
Notoricky známý zimní tuk není náhoda. To platí i pro toulavé kočky. Téměř všichni savci spotřebují v zimě více energie než v létě. Hledáním potravy, které je v zimě obtížnější než v kterémkoliv jiném období jim energii ubírá více než kdykoliv jindy. Pro udržení tělesné teploty je nutné spalovat tukové zásoby. Kočky to zpravidla velmi trápí. Nikdo nechce zůstat hladový. Problém lze snadno vyřešit lidskou rukou. Ale pozor, krmení koček může velmi rychle vést k tomu, že přijdou i jiné kočky a budou chtít zpochybnit území dotyčné toulavé kočky. Mělo by se také probrat se sousedy, zda je to chtěné nebo tolerované (pokud sousedy máte). Pokud na svéprávné krmné místo přichází stále více koček, může to také způsobit potíže.
Nejlepší způsob, jak kočkám vše poskytnout, je prostřednictvím vlhkého krmiva. Problém je v tom, že zejména toulavé kočky nepřijdou do krmné stanice den nebo dva a potrava pak může být zmrzlá nebo zkažená. Pravidelné kontroly vyžadují mnohem více úsilí než alternativy. Pokud chcete podávat suché krmivo, měli byste se ujistit, že je na místě bez mrazu k dispozici dostatek vody. To má mimochodem smysl nejen v zimě, kdy je vše zamrzlé, ale i v létě, kdy někdy kočky kvůli suchu nemají dostatek tekutin.
Nastražte pasti
Na první pohled to může znít krutě. Jsou ale situace, kdy se toulavým kočkám prostě nedá jinak pomoci. Může to být proto, že jsou nemocné a potřebují léčbu.. Může se ale také stát, že se sousedé prostě cítí rušeni a kočky pak musí být přemístěny na farmu nebo něco podobného. Někdy to prostě jinak nejde. Taková rozhodnutí jsou pak přijímána v zájmu koček a obyvatel.
Mnoho koček lze při krmení zajistit odvážným úchopem. Ochránci zvířat a zvířecí útulky mají také své pasti, které mohou použít k bezpečnému odchytu koček. Ti kočky následně, aby si získaly jejich důvěru, a poté je nalákajído pastí. Jedině tak je lze léčit nebo je přemístit.
Vyhněte se dalšímu utrpení zvířat pomocí kastrace
To je mimochodem to nejlepší, co kromě zajištěné ošetření můžete udělat. Je to jediný způsob, jak zajistit udržitelnou pomoc. Neexistuje žádný jiný způsob, jak získat kontrolu nad populací koček. Kočky se neuvěřitelně rychle množí. Rodit mohou až dvakrát do roka, a to dvě až pět koťat. To by znamenalo, že jedna kočka může za dva roky porodit až dvacet potomků. Tomu může pomoci zabránit jen jedna věc: kastrace. A to jak u koček, tak u kocourů. Aby to bylo možné realizovat, musí se také toulavé kočky alespoň jednou na krátkou dobu odchytit a přepravit na veterinu, aby tam byly vykastrovány. Náklady a práci na sebe zčásti přebírají spolkové země, města a obce, zčásti však i spolky a jejich dárci. Proto stojí za to zjistit si o této problematice více informací, aby bylo utrpení toulavých koček z dlouhodobého hlediska ukončeno.
Kočky, které jsou odchyceny a kastrovány asociacemi pro ochranu zvířat, nemusí nutně dožít v útulku. Pokud v okolí nejsou žádné větší silnice nebo jiné nebezpečí a někdo souhlasí s tím, že bude kočku hlídat, krmit a starat se o ni, pokud by onemocněla, pak je také možné ji vypustit opět tam, kde byla odchycena.
V zimě pravidelně kontrolujte altány, garáže, a motory aut
Hledání úkrytu se může pro kočku stát bohužel smutně osudným. Protože zejména v zimě se altány a kolárny tak často nevyužívají. V případě motoru aut se tam kočky chodí ukrývat hlavně před chladem. Není neobvyklé, že toulavé kočky nebo i kočky, které domov mají, uvíznou v zahradách nebo sklepech, nebo se schovávají v motorech aut. Vše výše zmíněné byste tedy měli neustále kontrolovat. Kočky se mohou zpočátku stále skrývat, protože jsou vyděšené. Většinou se však ze zoufalství ohlásí v určitém okamžiku, kdy je skutečně někdo zavřel.
Závěr
Zvířecí útulky a asociace pro ochranu zvířat často po kastracích a veterinárních prohlídkách zahajují výzvy k zajištění. Výzvy jsou směřovány farmám, majitelům koček, kteří jsou ochotni pečovat o další kočku(y) a ostatním lidem, kteří jsou ochotni se o kočku postarat. Pokud dokážete žít s tím, že se kočka nemazlí uvnitř na pohovce, ale nechá se hladit třeba jen tehdy, když se jí zamane, můžete zvážit, zda chcete být jedním z těchto vzácných lidí a nabídnout toulavé kočičce ten pravý domov. Kočky vám za to vždy budou neskonale vděčné, nechají se hladit a zvyknou si na svá nová jména. Sice to takto nemusí dopadnout vždy, ale o to víc vás potěší, když se vám kočka, kterou každý den krmíte, v určité chvíli odmění svou důvěrou.
Zdroje: www.tierschutzbund.de, www.kingkratzbaum.de, www. Unsplash/
