Mnozí se domnívají, že změna klimatu je příkladem běžné tragédie, tj. Otevřený přístup ke sdíleným zdrojům životního prostředí vede k jejímu „nadměrnému spásání“ a vykořisťování jednotlivci, nikoli k jednání pro kolektivní dobro. Lidé napříč národy mají na změnu klimatu různé názory a pohledy. Pro některé je to překážka pro rozvojové země, zatímco jiné aktivně přebírají odpovědnost za ochranu životního prostředí. V jiném extrému jsou ti, kteří pijavým způsobem využívají přírodní zdroje jiných zemí pro svůj vlastní rozvoj. Jsou tyto perspektivy řízeny kulturně?
Kultura utváří postoje a chování
Kultura je sdílena mezi členy v sociální skupině a utváří postoje a chování jednotlivce. Různé soubory přesvědčení, hodnot a morálky zakořeněné v různých národních kulturách poskytují standardy přijatelných a nepřijatelných proenvironmentálních postupů a také rozpoznávají naši propojenost s přírodou. Kultura ovlivňuje etické přesvědčení jednotlivců ohledně toho, co je považováno za morálně správné chování, a tak propojuje kulturu společnosti s proenvironmentálními postupy. Běžné obchodní praktiky jsou tvořeny přijatelnými standardy chování společnosti. Spolu s tím jsou vládní předpisy ovlivněny také kulturními faktory, které zase ovlivňují veřejné politiky.
YouGov (2019) provedl globální průzkum mezi lidmi žijícími ve 28 různých zemích, aby porozuměl různým postojům ohledně změny klimatu na východě a na západě. Bylo zjištěno, že 90 procent světa věří ve změnu klimatu a kulturní rozdíly odpovídají rozdílům ve významu, který je jí přisuzován.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Jak kultura formuje environmentální postoje?
Minulý výzkum konkrétně zjistil, že postoje k životnímu prostředí se v různých kulturách výrazně lišily, a dále bylo zjištěno, že rozdíly existovaly hlavně z hlediska kulturního rozměru kolektivistického versus individualistického dále podle faktorů jako, extroverti versus introverti, materialista versus nematerialista, a orientace minulost versus budoucnost.
Podobně další studie naznačila, že environmentální výkonnost na úrovni firmy je vysoká v komunitách, kde je vzdálenost sil nižší (rovnoměrné rozložení sil), ženskost (ve společnosti upřednostňovaná spolupráce, skromnost a péče), vyhýbání se nejistotě (pocit obav s nejednoznačností), a dlouhodobá orientace je větší, s větším důrazem na omezení. Naopak bylo prokázáno, že shovívavost a mužnost mají přímý dopad na environmentální chování, zatímco vzdálenost sil na to nemá žádný vliv.
Hofstede (2001) provedl studii, ve které koreloval různé kulturní dimenze s upřednostňováním environmentálních zájmů před ekonomickými a ochotou platit za ochranu životního prostředí vyšší ceny. Bylo zjištěno, že země s nižší mocenskou vzdáleností (přijetí hierarchického pořadí moci) s větší pravděpodobností upřednostňují ochranu životního prostředí před hospodářským růstem a země s vyšší energetickou vzdáleností a maskulinitou se pravděpodobně nebudou zajímat o problémy životního prostředí, spoléhají na rozhodnutí úřadů.
Tyto rozdíly v kulturních hodnotách ovlivňují přesvědčení a postoje a následně ovlivňují i chování.
- Za prvé, kultury, které mají kolektivistickou orientaci, se zaměřují na kolektivní a pokračující existenci, což vede k obavám z vlivu něčích akcí na společnost. To dále podporuje užší spojení s životním prostředím a pozitivní postoje k udržitelnosti.
- Za druhé, dlouhodobá orientace ovlivňuje víru v jednání, která mají dopad na budoucnost, a proto lidé z takových kultur projevují větší zájem o zlepšování životního prostředí, protože jeho budoucí důsledky jsou hrozné.
- Za třetí, lidé žijící v kulturách vyhýbání se vysoké nejistotě jsou ochotnější jednat, aby minimalizovali obavy z budoucího blaha.
- Za čtvrté, mužnost je spojena s dominantním vztahem k přírodě, a proto vede k využívání přírodních zdrojů k materiálnímu úspěchu, aniž by byla upřednostňována udržitelnost.
Jak kultura ovlivňuje přesvědčení o životním prostředí na individuální úrovni
K přímému propojení souhry kultury, zelených postojů a chování byla provedena studie ve Spojených státech a Indii na individuální úrovni. Bylo zjištěno, že kolektivismus a smysl pro komunitu významně souvisí s environmentálním vědomím v Indii a ve Spojených státech. Vědomí životního prostředí má navíc pozitivní a významný vliv na zelený konzumerismus (náročné ekologicky šetrné výrobky) a aktivní ekologické chování.
Studie poukázaly na kulturní předchůdce environmentalismu na národní i osobní úrovni. Proto je důležité porozumět environmentálním postojům, vírám a chování jednotlivců z mezikulturní perspektivy, aby bylo možné v každé zemi podniknout přizpůsobené kroky pro zachování a udržitelné postupy. Nejdůležitější je mít na paměti, že i když žijeme v kulturně rozmanitém světě, jsme nejprve občany naší planety Země.
Zdroj: psychologytoday.com, Unsplash
