Někdy nás nepředvídatelnost osudu dokáže vykolejit z naší pevně nastavené cesty a nedá se tomu bránit. Z tohoto důvodu je důležité si připomínat naše hodnoty a touhy abychom podle nich nepřestali žít i v těch obtížných období, kde se zdá, že je světlo na konci tunelu hodně daleko.
Jednou Zemi opustíme s pocitem zadostiučinění nebo výčitkami. Dokud tu jsme, měli bychom dělat všechno proto, aby jsme odcházeli s tím lepším pocitem a spokojení.
Přemýšlíme a soudíme naše činy v minulosti, ale zapomínáme na detaily, které nás vedly k tomu, abychom je učinili. Myslíme si, že jsme byli naivní, ale pravda je taková, že jsme v dané chvíli udělali to, co považovalo naše srdce za správné.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Z tohoto důvodu bychom neměli litovat toho co se stalo, ale měli bychom to dokonce přijímat, protože minulost formuje vaše "já" a krize vytvářejí váš charakter: Hlavně "prohry" vedou k touženému vítězství.
Bronnie Ware, australská sestřička, která roky pracovala v nemocnici s nemocnými, zaznamenávala myšlenky a zpětné pohledy na svůj život svých pacientů v jejich posledních okamžicích. Nejčastější výčitky jsou uvedeny níže.
"Přeji si, abych do toho dal všechno"
Mnoho z nás se bojí strachu, že se jim to nepovede. Pravda je, že ke hvězdám nevede lehká a krátká cesta. Vždycky na přímočaré cestě narazíme na začátky, a proto je lepší vyběhnout na tu cestu, dát tomu vše co máte, než pak jednou litovat, co by se stalo, kdybychom tomu tenkrát dali vše.
"Kéž bych mohl strávit víc času s rodinou"
Ženeme-li se za něčím, pro nás nesmírně důležitým, co je naší vášní, neměli by nás naše ambice okrást o čas strávený s naší rodinou. Většina lidí si v posledních okamžicích přeje, aby mohli strávit s kamarády a rodinou trochu více času.
"Kéž bych tolik nemlčel"
Život je příliš krátký, abychom ho strávili uzavření v našich myšlenkách. Měli bychom světu ukázat své nejpravdivější "já", protože lhaní o tom, kdo jsme, nebo chybějící sebeúcta v nás mohou nechat pustou prázdnotu.
"Kéž by jsem nechal sebe být šťastnějším"
Být šťastný je čistě naše volba, a záleží jen na nás, zda si ji zvolíme. Naše situace často nemají moc společného s našimi postoji - můžeme mít všechno a uvnitř se stále cítíme prázdní, nebo nemáme nic a stále se cítíme neuvěřitelně bohatí zevnitř.
Mnoho lidí si v posledních dnech přeje, aby si dovolilo jejich mladší já být více šťastné. Bez ohledu na situaci.
Zdroj: Unsplash
