Jaký je rozdíl mezi záchvatem paniky a záchvatem úzkosti?

Záchvat úzkosti se obvykle objevuje jako reakce na určité stresory a může vznikat postupně, zatímco záchvaty paniky se mohou objevit nečekaně a náhle. Obojí může poukazovat na základní zdravotní potíže.

Možná slyšíte, že lidé mluví o záchvatech paniky a úzkosti, jako by to bylo totéž. Jedná se však o odlišné stavy.

Přečtěte si další informace o rozdílech mezi záchvaty paniky a úzkostí.

Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko

Co je to záchvat úzkosti?

"Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, 5. vydání" (DSM-5) se o záchvatech úzkosti nezmiňuje, ale definuje úzkost jako rys řady běžných psychických poruch.

Mezi ně patří následující stavy:

• generalizovaná úzkostná porucha
• panická porucha
• úzkostná porucha z odloučení
• agorafobie bez panické poruchy v anamnéze
• posttraumatická stresová porucha
• sociální úzkostná porucha
• obsedantně-kompulzivní porucha
• specifická fobie

Úzkost je obvykle spojena s očekáváním stresové situace, zážitku nebo události. Může nastupovat postupně.

Mezi příznaky úzkosti patří:

• úzkost
• stres
• obava
• strach

Nedostatek diagnostického uznání úzkostných záchvatů znamená, že příznaky a symptomy lze interpretovat.

To znamená, že člověk může popisovat, že má "záchvat úzkosti", a mít příznaky, které jiný člověk nikdy nezažil, přestože uvádí, že i on měl "záchvat úzkosti".

Co je to záchvat úzkosti?

Záchvat úzkosti přichází náhle a zahrnuje intenzivní a často ohromující strach. Jsou doprovázeny velmi náročnými fyzickými příznaky, jako je zrychlený tep, dušnost nebo nevolnost.

DSM-5 rozpoznává záchvaty paniky a dělí je na neočekávané nebo očekávané.

Neočekávané záchvaty paniky se objevují bez zjevné příčiny. Očekávané záchvaty paniky jsou vyvolány vnějšími stresory, například fobiemi.

Záchvaty paniky se mohou přihodit komukoli, ale to, že jich má více, může být známkou panické poruchy, duševního onemocnění, které se vyznačuje náhlými a opakovanými záchvaty paniky.

Příznaky záchvatu paniky vs. fobie. záchvat úzkosti

Záchvaty paniky a úzkosti se mohou cítit podobně a mají mnoho společných emocionálních a fyzických příznaků.

Můžete současně zažívat záchvat úzkosti i záchvat paniky.

Například můžete zažívat úzkost, když se obáváte potenciálně stresující situace, jako je důležitá prezentace v práci. Když situace nastane, může úzkost vyvrcholit v záchvat paniky.

Záchvat paniky nebo úzkostný záchvat může vyvolat jak fyzické, tak emocionální příznaky, mezi které patří:

• obavy a strach
• stres
• strach ze smrti nebo ztráty kontroly
• pocit odloučení od světa (derealizace) nebo od sebe sama (depersonalizace)
• bušení srdce nebo zrychlený tep
• bolest na hrudi
• smršť. dechu
• těsnost v krku nebo pocit, že se dusíte
• suchost v ústech
• pocení
• zimnice nebo návaly horka
• třes nebo chvění
• necitlivost nebo brnění (parestézie)
• nevolnost, bolest břicha nebo žaludeční nevolnost
• bolest hlavy
• pocit na omdlení nebo závrať

Může být obtížné poznat, zda to, co prožíváte, je úzkost nebo záchvat paniky. Mějte na paměti následující:

• Příčina: Úzkost obvykle souvisí s něčím, co je vnímáno jako stresující nebo ohrožující. Záchvaty paniky nejsou vždy vyvolány stresory. Nejčastěji se objevují z ničeho nic.
• Úroveň tísně: Úzkost může být mírná, středně těžká nebo těžká. Úzkost se může například odehrávat v pozadí vaší mysli, když se věnujete svým každodenním činnostem. Naproti tomu záchvaty paniky většinou zahrnují závažné, rušivé příznaky.
• Boj nebo útěk: Během záchvatu paniky přebírá v těle autonomní reakce boj nebo útěk. Fyzické příznaky jsou často intenzivnější než příznaky úzkosti.
• Rychlost nástupu: Zatímco úzkost může narůstat postupně, záchvaty paniky obvykle přicházejí náhle.
• Působení: Záchvaty paniky obvykle vyvolávají obavy nebo strach související s tím, že přijde další záchvat. To může mít vliv na vaše chování, což vás vede k tomu, že se vyhýbáte místům nebo situacím, kde si myslíte, že by vám mohl hrozit záchvat paniky.

Příčiny záchvatu paniky vs. záchvatu úzkosti

Neočekávané záchvaty paniky nemají jasné vnější spouštěče. Očekávané záchvaty paniky a úzkostné záchvaty mohou být vyvolány podobnými věcmi. Mezi běžné spouštěče patří např:

• stresující zaměstnání
• řízení auta
• sociální situace
• fobie, jako je agorafobie (strach z přeplněných nebo otevřených prostor), klaustrofobie (strach z malých prostor) a akrofobie (strach z výšek)
• vzpomínky nebo vzpomínky na traumatické zážitky
• chronická onemocnění, jako jsou srdeční onemocnění, cukrovka, syndrom dráždivého tračníku nebo astma
• chronická bolest
• odvykání drogám nebo alkoholu
• kofein
• léky a doplňky stravy
• problémy se štítnou žlázou

Rizikové faktory pro záchvat paniky vs. Záchvat úzkosti

Záchvat úzkosti a záchvat paniky mají podobné rizikové faktory. Mezi ně patří:

• zkušenost s traumatem nebo svědectví traumatických událostí, ať už v dětství, nebo v dospělosti
• zkušenost se stresující životní událostí, jako je úmrtí blízké osoby nebo rozvod
• zkušenost s trvalým stresem a starostmi, jako jsou pracovní povinnosti, konflikty v rodině, nebo finanční problémy
• život s chronickým zdravotním stavem nebo život ohrožující nemocí
• mít úzkostnou osobnost
• mít jiné duševní onemocnění, jako je deprese
• mít blízké rodinné příslušníky, kteří také trpí úzkostí nebo panickou poruchou
• užívat drogy nebo konzumovat alkohol

U lidí, kteří trpí úzkostí, je zvýšené riziko výskytu záchvatů paniky. To, že máte úzkost, však neznamená, že zažijete panický záchvat.

Diagnostika panického záchvatu vs. záchvatu úzkosti

Lékaři nemohou diagnostikovat úzkostné záchvaty, ale mohou diagnostikovat:

• příznaky úzkosti
• poruchy úzkosti
• záchvaty paniky
• poruchy paniky

Lékař se vás zeptá na vaše příznaky a provede testy, aby vyloučil jiné zdravotní potíže s podobnými příznaky, například onemocnění srdce nebo problémy se štítnou žlázou.

Pro stanovení diagnózy může lékař provést:

• fyzikální vyšetření
• krevní testy
• vyšetření srdce, například elektrokardiogram (EKG nebo EKG)
• psychologické vyšetření nebo dotazník

Léčba a léky na záchvat paniky vs. záchvat úzkosti

Poraďte se s lékařem o další léčbě úzkosti a záchvatu paniky. Zde jsou některé způsoby léčby, které s vámi může probrat.

Poradenství a psychoterapie

Takové terapie úzkosti a panické poruchy mohou zahrnovat následující, často v kombinaci.

• Kognitivně behaviorální terapie (KBT): Tento typ terapie vám může pomoci vidět věci, které vás znepokojují, novým způsobem. Poradce vám může pomoci vyvinout strategie pro zvládání spouštěčů, když se objeví.
• Kognitivní terapie: Ta vám může pomoci určit, přerámovat a neutralizovat neužitečné myšlenky, které jsou často základem úzkostné poruchy.
• Expoziční terapie: Tato forma terapie zahrnuje řízené vystavení situacím, které vyvolávají strach a úzkost, což vám může pomoci naučit se těmto obavám čelit novým způsobem.
• Relaxační techniky: Mezi ně patří dechová cvičení, řízené představy, progresivní relaxace, biofeedback a autogenní trénink. S některými z nich vám může poradit lékař.

Lékař vám může doporučit účast na individuálních sezeních, skupinových sezeních nebo kombinaci obou.

Léky

Příklady léků, které vám lékař může předepsat, jsou:

• Antidepresiva: Mezi tyto léky patří selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI).
• Beta-blokátory: Tyto léky mohou pomoci zvládnout některé fyzické příznaky, například zrychlenou srdeční frekvenci.
• Léky proti úzkosti: Patří sem benzodiazepiny, sedativa, která mohou rychle potlačit příznaky.

Všechny tyto léky mohou mít nežádoucí účinky. SSRI a SNRI jsou určeny k dlouhodobému užívání a může trvat delší dobu, než pocítíte jejich účinky. Benzodiazepiny jsou určeny pouze pro krátkodobé užívání, protože existuje vysoké riziko vzniku závislosti.

Často lékař doporučí kombinaci léčby. Možná bude také muset časem změnit váš léčebný plán.

Domácí prostředky pro léčbu panického záchvatu vs. záchvatu úzkosti

Měli byste se poradit s lékařem nebo odborníkem na duševní zdraví, abyste zjistili, co můžete udělat pro prevenci i léčbu příznaků spojených s úzkostí a panikou. Mít plán léčby a držet se ho, když k záchvatu dojde, vám může pomoci získat pocit, že máte vše pod kontrolou.

Pokud cítíte, že se na vás blíží záchvat úzkosti nebo paniky, zkuste následující:

• Pomalu zhluboka dýchejte: Když cítíte, že se vám zrychluje dech, zaměřte svou pozornost na každý nádech a výdech. Při nádechu vnímejte, jak se váš žaludek plní vzduchem. Při výdechu odpočítávejte od čtyř. Opakujte to tak dlouho, dokud se váš dech nezpomalí.
• Poznejte a přijměte to, co prožíváte: Pokud jste již zažili záchvat úzkosti nebo paniky, víte, že to může být neuvěřitelně náročné. Připomeňte si, že příznaky přejdou a že budete v pořádku.
• Praktikujte všímavost: Intervence založené na všímavosti se v rostoucí míře používají k léčbě úzkostných a panických poruch. Mindfulness je technika, která vám pomůže uzemnit vaše myšlenky v přítomnosti. Všímavost můžete praktikovat tak, že budete aktivně pozorovat myšlenky a pocity, aniž byste na ně reagovali.
• Používejte relaxační techniky: Mezi relaxační techniky patří řízené představy, aromaterapie a svalová relaxace. Pokud pociťujete příznaky úzkosti nebo záchvatu paniky, zkuste dělat věci, které vás uvolňují. Zavřete oči, dejte si koupel nebo použijte levanduli, která má relaxační účinky.

Změny životního stylu

Následující změny životního stylu vám mohou pomoci předcházet úzkosti a záchvatům paniky a také snížit závažnost příznaků, když k záchvatu dojde:

• Snižte a zvládejte zdroje stresu ve svém životě.
• Naučte se rozpoznat a zastavit negativní myšlenky.
• Zajistěte si pravidelné, mírné cvičení.
• Praktikujte meditaci nebo jógu.
• Jeďte vyváženou stravu.
• Přidejte se k podpůrné skupině pro lidi s úzkostí nebo záchvaty paniky.
• Omezte konzumaci alkoholu a kofeinu a také užívání drog.

Závěr

Záchvaty paniky a záchvaty úzkosti nejsou totéž. Ačkoli se tyto pojmy často používají zaměnitelně, v DSM-5 jsou označeny pouze záchvaty paniky.

Záchvaty úzkosti a paniky mají podobné příznaky, příčiny a rizikové faktory. Záchvaty paniky však bývají intenzivnější a často jsou doprovázeny závažnějšími fyzickými příznaky.

Pokud příznaky spojené s úzkostí nebo panikou ovlivňují váš každodenní život, měli byste se obrátit na zdravotníka.

Zdroje: (1) https://www.nimh.nih.gov/health/topics/anxiety-disorders, (2) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK430973/, (3) https://www.nimh.nih.gov/health/publications/panic-disorder-when-fear-overwhelms, (4) https://www.nimh.nih.gov/health/topics/anxiety-disorders, (5) https://www.nimh.nih.gov/health/topics/anxiety-disorders, (6) https://www.nccih.nih.gov/health/relaxation-techniques-what-you-need-to-know, (7) https://www.nimh.nih.gov/health/publications/panic-disorder-when-fear-overwhelms, (8) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5679245/, healthline.com, Unsplash