Většina manželství má stejný začátek i konec.
Většina manželství začíná tím, že se do sebe dva lidé zamilují, a aniž by je k tomu někdo vydíral nebo nutil proti jejich vůli, oba si před rodinou, přáteli, svatebním úředníkem - a pokud jsou věřící -, tak i před svým Bohem slíbí, že se budou navždy milovat.
Učiní tak s nejlepšími úmysly, plni naděje a optimismu. Často jsou to milí, chytří a slušní lidé, kteří si plně uvědomují, co obnáší uzavřít právní a/nebo duchovní manželství. Inkoust sjednocuje jejich občanský svazek. Slib spojuje jejich duše.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Většina manželství končí tím, že si dva lidé zazlívají, že nedodrželi sliby, a jsou tak trochu zmatení, jak se dostali z bodu A do bodu B. Vždyť to je přece pravda.
Poptejte se kohokoli, kdo prošel rozvodem nebo nyní stojí nad propastí. A po pěti až deseti letech se více než polovina z nich rozvede.
Manželství obvykle neumírají kvůli nějaké velké, dramatické události. Rozvod je obvykle smrtí v podobě milionu bodnutí. A pak, když jeden nebo oba spí za volantem, má někdo milostnou aféru nebo dojde k traumatické životní události, jako je smrt blízkého člena rodiny nebo přítele. A protože manželství už není zdrojem bezpečí a útěchy, všechno se rozpadne.
"Kdo to sakra je?" říkáte si možná. Nejsem nikdo; jsem jen nějaký rozvedený chlapík.
Ale teď už vím věci, které jsem během manželství nevěděl, a píšu o nich v naději, že si to někdo přečte, bude si myslet, že to dává smysl, a třeba se pak nerozvede.
Znovu opakuji: Dva svéprávní, právně příčetní dospělí lidé s dobrými úmysly si slibují, že se budou navždy milovat, a to se slušným pochopením toho, jak špatné to bude, když se budou mýlit. Často si tento slib dávají téměř se všemi, které znají, jako svědky.
Rozvod je velkou společenskou krizí naší doby a myslím, že se o něm dostatečně nemluví. Někteří lidé si špatně vybírají partnera a většina z nich prostě neumí být v manželství. Nemusí to tak být, může to být lepší.
Nejlépe to řekl Bill Murray, když prožíval stále stejný den ve filmu Groundhog Day: "Možná Bůh není všemocný. Možná je tu prostě tak dlouho, že ví všechno." Možná jasnovidci nedokážou zázračně vidět budoucnost. Možná jen slyšeli tolikrát stejné příběhy, že dokážou přesně odhadnout, co se stane dál.
Dva dobří lidé, kteří tak pomalu, že to nečekali, nechtěně zničí své manželství.
A tak nám zbývá jen volba. Velké, které hluboce ovlivňují naše životy, životy našich dětí a životy všech našich blízkých. Navždy.
Konec manželství bývá spojen s tím, že jeden z partnerů se cítí emocionálně poražen. Nemá už energii na to, aby nenáviděla svého bodrého manžela. Zůstává jen apatie. Její osobnost se změní a manžel konečně vycítí nebezpečí.
Její manžel se teď bojí, protože Svatý h*vno. Tentokrát to myslí vážně. Nikdy předtím to nepochopil. Nikdy nebral vážně žádné návrhy nebo myšlenky, že by jejich manželství mohlo skončit.
Protože po celou dobu jejich vztahu se vždycky zdálo, že se rozčiluje kvůli věcem, které on vnímal jako malicherné nebo nedůležité. Protože si nikdy nemyslel, že její starosti nebo stížnosti stojí za to, aby se jimi zabýval, odcházel (obvykle aniž by si to uvědomoval) z každé hádky a zanechával v ní pocit zlosti a opuštěnosti.
Přemýšlí: "Proč musí vždycky vyhrát nebo mít "pravdu"? Proč mě prostě nemůže POSLOUCHAT a není mu jedno, že jsem naštvaná? To si mě tak málo váží? Tak málo si mě váží? Tak málo mě miluje?"
Protože každý den říká a cítí "miluji tě", myslí si, že ví, že je milována. Mýlí se. Ona mu to teď zazlívá. Teď mu nevěří. A teď ho nechce. Prostě se nemůže cítit sexuálně přitahována k muži, kvůli kterému se cítí tak ošklivá a znehodnocená.
Sex se stává neexistujícím. Masturbuje ve sprše nebo u nočních internetových filmů pro dospělé a ani se nesnaží se svou citově odtažitou manželkou. Fantazíruje o jakémkoli muži, který jí v životě dává pocit, že je sexy a respektovaná.
Takhle končí vaše manželství. Ne s třeskem, ale se skučením. Další špatná věc, která se stane, zboří domeček z karet.
Viděl jsem páry, které se k sobě vrátily a fungovalo to. Několikrát. Ale je tu jedna námitka: viděl jsem, že se to stalo POUZE poté, co se oba lidé šli vyspat s někým jiným, uvědomili si, že je to ani trochu nenaplňuje a že je to vlastně trochu na nic poté, co vyprchají laciné orgasmy a endorfiny. Pak jim začne chybět hlubší a životodárnější potrava, která pochází ze skutečné lásky.
Někteří lidé se zdají být kompatibilnější než jiní, ale nevidím žádný důkaz, že by k této dynamice nedocházelo u většiny párů. Takže když se rozvedení lidé nevyhnutelně vrhnou do toho nového vztahu ve snaze zaplnit prázdnotu, je to samá naděje a jednorožčí sny.
Nikdy si nepředstavíte, jak váš nový milenec ve sprše fantazíruje o své sexy kolegyni nebo o nějakém jeho nechutném zlozvyku, jako je nechávání okousaných nehtů na podlaze u vašeho gauče, nebo o tom, jak nerespektuje či neocení nějaký aspekt vašeho osobního života, který je vám svatý, jako to dělal váš bývalý manžel.
Na začátku nového vztahu se soustředíte jen na to dobré. Na konci vašeho manželství se soustředíte pouze na špatné věci. Pak se začnou dít špatné věci, přestože jste oba dobří lidé a oba máte dobré úmysly, stejně jako většina lidí. A stejně jako většina lidí se od sebe pomalu odstrkujete.
A jednoho dne vás to zasáhne: Svatý s***. Vždycky, když si na někoho zvyknu a všechny ty hřejivé pocity zmizí, je to přesně takový pocit.
Je OPRAVDU důležité si uvědomit, že přitažlivost nebo její nedostatek je jen ve vaší hlavě. Neříkám, že není skutečná. Je skutečná. Příliš mnoho lidí hlásí přesně stejný příběh, než aby to nebylo důvěryhodné.
Ale právě proto píšu, co píšu. Chci, aby se lidé měli rádi a dělali drobnosti, které je třeba udělat, abychom svou lásku a přitažlivost NEZABÍJELI na prvním místě.
Přemýšlejte o tom takto: Z každé možné eventuality někde existuje dokonalá kombinace slov, která může říct, a činů, které může udělat, a které ve spojení s jakýmikoliv emocionálními nebo psychologickými cvičeními, o něž se pokusíte, znovu zažehnou vaši vzájemnou přitažlivost a sexuální touhu.
Možná tomu nevěříte. Ale pokud je to možné, nestojí to za boj? Protože tráva tam NENÍ zelenější. A nikdy nebude
Máme tedy tři možnosti, když naše manželství selhává:
- Rozvést se
- Zůstat v manželství, mít jeden druhého v nelibosti, nenávidět své životy a mít aféry
- Vyberte si lásku k osobě, které jste slíbili věčnost, a společně pracujte na tom, aby byla krásná
Dvě z těchto možností mohou mít šťastný konec. Jeden nemůže.
Z těch dvou, které mohou skončit dobře, oba vyžadují odvahu, bolest a oběti.
Z těch dvou, které mohou skončit dobře, je jeden plný slz, selhání a lítosti.
Z těch dvou, které mohou skončit dobře, je jeden příběhem vykoupení, triumfu a osobního růstu.
A když se na tyto tři možnosti podíváme tímto prizmatem? Dalo by se říci, že je vlastně jen jedna.
Zdroje: yourtango.com, Unsplash
