Milí manželé: Toto je váš budíček

Foto: Unsplash

Milí manželé: Toto je váš budíček

Začněte meditovat s naší vedenou meditací zdarma! Mrkni na youtube!

Drahý posraný manželi,

Ano. Ty.

Vím, na co myslíš. Je to jedna z následujících myšlenek nebo jejich kombinace:

Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko

  1. Nejsem sh*tty husband! Pracuju víc než padesát hodin týdně, abych zaplatil náš dům, auta, dovolenou, její šperky a aktivity dětí. Miluji svou ženu a rodinu!
  2. Nejsem pos*aný manžel! Pro svou ženu bych udělal VŠECHNO.
  3. Nejsem s*ačkový manžel! Opravím v domácnosti věci, které potřebují opravit. Sekám trávník, venčím psa, vynáším odpadky, pomáhám měnit pleny a vozím děti na zápasy malé ligy.
  4. Nejsem s*ačkový manžel! Vždycky se postarám o to, aby měla orgasmus, když máme jednou týdně sex!
  5. Nejsem pos*aný manžel! Nepiju nadměrně, neberu drogy, cvičím, nebiju ji, nenadávám jí a nepodvádím!

A poslouchejte. Já to chápu. Ty opravdu upřímně nevěříš, že jsi manžel na hovno. A já tě chválím za všechny dobré věci, které děláš, a tleskám ti za všechny oběti, které přinášíš ve prospěch své ženy a/nebo rodiny.

Ale hádej co?

Zmlkni. Jsi kretén a manžel na h*vno.

Nevím o manželství všechno. Možná toho ani moc nevím. Ale vím jednu VELMI důležitou věc: jsem kretén. A byl jsem s*ačkový manžel.

Na letošní velikonoční neděli si moje žena po devíti letech manželství sundala prstýnek a oznámila mi, že odchází.

Bolelo to. Vyrazilo mi to dech. Vyděsilo mě to.

Ale nebyl jsem v šoku.

Protože my (manželé) máme nad sebou mnohem větší kontrolu, než si myslíme.

A my všichni - muži i ženy - bychom měli přijmout větší odpovědnost za své poměry.

A to se teď chystám udělat. Přijmout část odpovědnosti.

Otázka, která je dnes na stole, zní:

Je rozhodně na nic, že náš vztah ukončila tak, jak to udělala. Za to nedostane volnou ruku.

Ale tady musím převzít odpovědnost - alespoň její část - za situaci, ve které se nacházím.

Nejsem dokonalý manžel.

Nejsem si ani jistý, jestli jsem byl dobrý manžel.

Miloval jsem ji. Byl jsem k ní laskavý. Chtěl jsem ji udělat šťastnou a získat si její uznání. Chtěl jsem se o ni postarat a zajistit ji. Každý den jsem kvůli ní chodil do práce. Dávala mi smysl života. Chtěl jsem s ní být navždy.

Ale byl jsem hajzl. Sobecký. A i když opravdu věřím, že jsem se během posledních dvou let našeho manželství, kdy jsem rostl a ona se stahovala, vykoupil, sedm let předtím jsem byl manžel na h*vno.

Sledování Masters

Tenkrát jsem to nevěděl, ale před čtyřmi lety se během nedělního finálového kola golfového turnaje The Masters - obecně považovaného americkými golfovými fanoušky za nejoblíbenější turnaj roku - odehrál rozhodující okamžik mého života.

Žiji v Ohiu a toto obecné období kolem Velikonoc a Masters je obdobím, kdy se můžete spolehnout, že se počasí zlomí a dopřeje vám opravdu krásné dny.

Moje bývalá žena naprosto miluje pobyt venku. Vyrostla na venkově a sedět za krásného dne uvnitř není její představa o příjemně stráveném čase.

Takže během finálového kola The Masters bylo venku nevyhnutelně nádherně. Našemu synovi nebyl ještě ani rok. A moje žena chtěla, abychom si jako rodina šli užít počasí společně.

Jít na výlet do nedalekého národního parku.

Jít do zoo.

Jít na stezku v metru.

Zní to docela rozumně, ne?

Myslím, že ano.

Ale v tu konkrétní neděli, bez výhody zpětného pohledu na nepovedené manželství?

Znělo to naprosto nerozumně.

Proběhlo to asi takto:

Já: "Zlato. Opravdu bych se jen rád podíval na svůj oblíbený golfový turnaj. To se stává jen jednou za rok."

Žena: "Nemůžu uvěřit, že chceš sedět uvnitř v tak krásný den. Nechceš jít dělat něco hezkého jako rodina?"

Já: "Nechci sedět doma v tak krásný den - docela bych si přál, aby pršelo - a samozřejmě chci dělat zábavné věci společně, ale zase, tenhle golfový turnaj se koná jen jeden víkend v roce. A ten je shodou okolností dnes. Rád bych se na něj podíval. Je mi to líto."

To všechno mě zasáhlo před několika měsíci během Masters. U nás doma to běželo v televizi. Ale nikdo nebyl doma. Už byla pryč. Můj syn byl pryč. Byl jsem tam já. Byl jsem vzhůru. Ale nebyl jsem doma.

Jsem v pokušení podívat se, kdo vůbec letos vyhrál ten zatracený golfový turnaj. Protože já si to opravdu nepamatuju. A upřímně, koho to zajímá?

Volil jsem Masters místo perfektního nedělního odpoledne s manželkou a synem.

A hádej co, chlape, který si myslí, že to zní naprosto přijatelně?

Jsi kretén. A hnusný manžel. Stejně jako já.

Po všech těch zjevných věcech, jako je nevěra, týrání a podobně, jsem se dopustil nejhoršího zločinu v manželství.

Ponechal jsem svou ženu v našem manželství samotnou.

Podobá se to té neděli na Masters před čtyřmi lety.

Takhle to vypadá, když zůstane v pátek večer doma, aby se postarala o děti, udělala domácí práce a dívala se sama na Netflix na gauči, zatímco ty jsi venku s klukama.

Takhle to vypadá, když tě během pondělního večerního fotbalu pozve do postele, ale ty jsi příliš zaneprázdněný sledováním svého fantasy fotbalového týmu, než aby ses k ní připojil.

Takhle to vypadá, když tě požádá, aby ses k ní připojil na rodinnou akci u tchánů, a ty odmítneš, aby ses mohl sám doma dívat na film nebo sedět u videoher, hrát golf nebo poker.

Takhle to vypadá, když jdete na večírek a veškerý čas trávíte popíjením a smíchem s přáteli a ani jednou jí nestisknete ruku, ani jednou jí nezašeptáte do ucha, jak nádherně vypadá, ani nenavážete oční kontakt přes celou místnost a nevyslovíte slova "Miluji tě."

Takhle to vypadá, když v den, kdy se vám narodil syn, odejdete z nemocnice, abyste se pořádně vyspali, i když vás manželka prosí, abyste zůstali.

Takhle to vypadá, když si nepřipouštíte všechnu tu spoustu věcí, které ona denně nese, abyste vy nemuseli - řízení rozvrhu a domácnosti, kupování dárků k narozeninám a svatbám a promocím, udržování čistoty v domě a milion dalších věcí, které jsem STÁLE příliš hloupý na to, abych si uvědomil, i když stále sbírám kousky ve své nyní prázdné domácnosti.

Nejtěžší lekce, kterou jsem kdy dostala, je, že můžete mít všechny dobré úmysly na světě. Můžete být laskaví. A okouzlující. A ochotný se obětovat.

A může se to STÁLE zlomit.

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.

Toto přísloví jsem slýchával celý život a nikdy jsem pořádně nevěděl, co znamená, až doteď.

Víte, je to legrační. Mohl jsem si ty zasraný Masters prostě nahrát.

A vy můžete taky.

Jsme zlomení lidé. Jsme manželé na h*vno.

Ale pánové - nemusíme být.

Zdroje: yourtango.com, Unsplash

Podobné články