Při vyrovnávání se se ztrátou geniálního baviče musíme pochopit realitu duševních nemocí a zničit stigma, které je obklopuje.
Po zprávě o sebevraždě Robina Williamse truchlí lidé na celém světě za jednoho z nejzábavnějších a nejvášnivějších bavičů naší doby.
Televizní a internetové zpravodajské kanály se hemžily vzpomínkami, sbírkami toho nejlepšího, hlubokými citáty samotného Robina a rolí, které hrál, a také nesčetnými poctami.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Ačkoli je pro mnohé těžké uvěřit, že by si člověk, který dokázal tolika lidem přinést smích a radost, mohl vzít život, je to realita.
Ve všech médiích se objevil ještě jeden velký trend, otevřený rozhovor o tom, co nakonec vedlo k Williamsově smrti - těžké a chronické deprese.
Vliv deprese na váš život
Většina z nás ví o depresi, a že souvisí s tím, že nejsme šťastní. To však není přesné pochopení sebenenávisti a sebedestrukce, které tato nemoc způsobuje. Deprese vám brání myslet a chovat se jako vaše normální já. Nejenže vám brání najít radost, ale také vám brání pracovat, komunikovat, spát, jíst a dokonce i vstát z postele. Deprese vás označuje za ošklivé, hloupé, ubohé a neúspěšné. Neustále vám bude říkat, že nejste dost dobří a že nejste milováni. Deprese neponechává prostor pro naději.
Když jste v depresi, vaše logika je pokřivená, být na dně se stává normální a všechno ostatní ne. Požádat o pomoc se může zdát nemožné, protože by bylo třeba nejprve zvednout telefon a pak o své nemoci s někým skutečně mluvit. I když máte všechno na světě, stejně máte pocit, že nemáte vůbec nic.
Mnoho lidí v depresi se snaží léčit samo, jako například Williams, který byl závislý na kokainu a alkoholu. Zneužívání návykových látek a jiné formy sebepoškozování nejsou pro lidi žijící s duševním onemocněním neobvyklé. Jak řekl sám Williams po recidivě, jen "vyplňujete díru".
Stigmatizace duševní nemoci
Někteří z nás si neuvědomují, že lidé s duševní nemocí jsou nemocní neustále, i když aktivně neprožívají duševní krizi, stále s ní žijí. Duševní nemoc není něco, z čeho se zcela vyléčíte, není to zlomená kost, je to něco, co zvládáte, někdy úspěšněji než jindy, a je to vždy součástí vašeho života. Duševní onemocnění se v průběhu života projevuje různými způsoby, ale vždy je přítomno.
Články, které se depresí zabývaly, se z velké části zaměřovaly na to, aby nemocní lidé vyhledali pomoc a aby jim rodina a přátelé byli oporou. Přestože se však jedná o upřímné a dobře míněné myšlenky a nápady, nemusí se nutně zabývat širšími souvislostmi. Aby lidé nežili v izolaci a nebyli týráni nemocemi, jako je deprese, musí svět rozbít stigmatizaci duševních nemocí. Musíme skoncovat s ostouzením lidí s duševním onemocněním a přestat delegitimizovat jejich bolest, protože to způsobuje jen to, že se drží sami v sobě, dokud nedosáhnou bodu zlomu.
Statistiky se liší v počtu lidí žijících s duševním onemocněním, přesto lze s jistotou říci, že každý pátý člověk má problémy s duševním zdravím, a to od mírných až po závažné. A většina lidí s duševním onemocněním se zdráhá požádat o pomoc a dát najevo svou nemoc kvůli stigmatu, které naše společnost drží.
Aby se hanba duševních nemocí smazala, je třeba, aby se každý jednotlivec zodpovědně podílel na vytváření nejen podpůrného, ale i neodsuzujícího prostředí pro lidi s duševním onemocněním. Další část je však ještě zásadnější; toto podpůrné a neodsuzující prostředí musí být k dispozici po celou dobu, nejen když nastane krizové období kolem něčí smrti.
Neexistuje jediné správné řešení léčby deprese a duševních onemocnění. Duševně nemocní jedinci potřebují specifickou léčbu pro svou osobní situaci. Přesto by podpůrný a neodsuzující prostor, ve kterém by se mohli léčit, byl jistě užitečným začátkem. A pokud by existoval vždy, a ne jen v zoufalých situacích, mohlo by dojít ke skutečné proměně světa duševních nemocí.
Rest in peace, Robin Williams. Neměl jsi příležitost vidět se tak, jak tě viděl svět, jako zábavného, milujícího a vášnivého člověka. Tvá tragická smrt umožnila mnoha lidem otevřít se a mluvit o depresi. Na tvou počest a za všechny ostatní, kteří se potýkají s duševní nemocí nebo je připravila o život sebevražda, budeme bojovat za odbourání stigmatu obklopujícího duševní nemoci. Budeme usilovat o to, abychom žili ve světě, kde se každý člověk nemocný duševní chorobou může cítit beze studu a bezpečně, když se k ní přizná."
Zdroje: lovepanky.com, Unsplash
