Život Anny Frankové – malá velká hrdinka, jejíž moudrost byla nadčasová

Foto: instagram.com

Život Anny Frankové – malá velká hrdinka, jejíž moudrost byla nadčasová

Na první pohled se zdá, že Anne Franková byla naprosto obyčejná dívka. Jenže tak tomu nebylo. Ji a její rodinu postihla obrovská tragédie – všichni byli deportováni do koncentračního tábora. Otto Frank, Annin otec přežil celou rodinu. Po návratu z tábora se mu dostal do rukou deník, který si Anne před deportací vedla. Tento deník Anne proslavil po celém světě a dodnes z něj čerpají i filmaři. Kdo tedy Anne Franková byla?

Židovská dívka jménem Anne Franková se v roce 1942 musela se svou rodinou ukrývat před nacisty během okupace Nizozemska. O dva roky později byla ona i její rodina bohužel nacisty objevena. V roce 1945 zemřela v koncentračním táboře Bergen-Belsen.

První roky života

Anne Franková se narodila v německém Frankfurtu nad Mohanem v roce 1929. Annina sestra Margot byla o tři roky starší. V Německu byla tou dobou vysoká nezaměstnanost a krutá chudoba. Bylo to období, kdy Adolf Hitler a jeho strana získávali stále více a více příznivců. Hitler nenáviděl Židy a vinil je z problémů v zemi. Využil nekontrolovatelných antisemitských nálad v Německu. Nenávist k Židům a špatná ekonomická situace přiměly Anniny rodiče Otta a Edith Frankovi k rozhodnutí přestěhovat se do Amsterdamu. Otto tam založil společnost, která obchodovala s pektinem, želírovacím prostředkem na výrobu džemu.

Přečtěte si také: Recenze eToro - Jsou vaše peníze v bezpečí?

 

Nacistické Německo napadá Nizozemsko

Netrvalo dlouho a Anne se v Nizozemsku cítila jako doma. Naučila se jazyk, našla si nové přátele a chodila do holandské školy poblíž jejího domova. Její otec tvrdě pracoval na tom, aby rozjel své podnikání, ale nebylo to snadné. Otto se také pokusil založit společnost v Anglii, ale plán selhal. Situace se zlepšila, když začal kromě pektinu prodávat bylinky a koření.

1. září 1939, když bylo Anně 10 let, nacistické Německo napadlo Polsko, a tak začala druhá světová válka. Nedlouho poté, 10. května 1940, nacisté napadli také Nizozemsko. O pět dní později se holandská armáda vzdala. Nacisté pomalu, ale jistě zaváděli další a další zákony a nařízení, které ztěžovaly život Židů. Židé už například nesměli navštěvovat parky, kina nebo nežidovské obchody. Otto přišel o firmu, protože Židé už nesměli provozovat vlastní podniky. Všechny židovské děti, včetně Anny, musely chodit do oddělených židovských škol.

 

Přečtěte si také: Jak vytvořit webové stránky pomocí Squarespace?

Schovávání se před Gestapem

. Židé museli začít nosit na svých šatech Davidovu hvězdu a proslýchalo se, že všichni Židé budou muset Nizozemsko opustit. Když byla Margot 5. července 1942 vyzvána, aby se hlásila do takzvaného „pracovního tábora“ v nacistickém Německu, její rodiče se zachovali velice prozíravě. Nevěřili, že povolávací rozkaz byl o práci, a rozhodli se, že se následující den ukryjí, aby unikli pronásledování a svoji dceru zachránili.

Na jaře 1942 začal Annin otec zařizovat úkryt v přístavbě svých obchodních prostor na adrese Prinsengracht 263. Pomoc mu poskytli bývalí kolegové. Rodině pomáhala i její blízká přítelkyně Miep Giesová, o níž se ještě zmíním později. Netrvalo dlouho a přidali se k nim další lidé. Úkryt byl stísněný. Všichni museli být velmi zticha a často se báli. 

 

Anne si začíná vést deník.

Ke svým třináctým narozeninám, tedy těsně předtím, než se ukryli, dostala Anne deník. Během dvou let v úkrytu Anne psala o událostech v tajné skrýši, ale také o svých pocitech a myšlenkách. Kromě toho psala povídky, začetla se do románu a opisovala si pasáže z knih, které četla. 

Když ministr školství nizozemské vlády v Anglii vyzval Radio Orange, aby si ponechalo válečné deníky a dokumenty, Anne byla inspirována k přepsání svých jednotlivých pasáží do jednoho běžícího příběhu s názvem Het Achterhuis ( Tajná příloha ). 

Úkryt je objeven 

Anne začala přepisovat svůj deník, ale než skončila, 4. srpna 1944 ji spolu s dalšími členy rodiny odhalili a zatkli členové Gestapa. Gestapo také zatklo dva pomocníky. Dodnes se přesně neví, kdo rodinu udal.

Navzdory razii se část Anniných spisů zachovala: dva další pomocníci vzali dokumenty, než byla tajná skrýš na příkaz nacistů vyprázdněna. 

 

Anne je deportována do Osvětimi 

Přes kanceláře Sicherheitsdienst (německá bezpečnostní policie), věznici v Amsterdamu a tranzitní tábor Westerbork byla Annina rodina přepravena do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Cesta vlakem trvala tři dny, během kterých byla Anne a více než tisíc dalších lidí nacpaných těsně vedle sebe v dobytčích vagonech. Bylo málo jídla a vody a byl tam pouze jeden barel, který jim sloužil jako záchod.

Po příjezdu do Osvětimi nacističtí lékaři zkontrolovali, kdo bude a kdo nebude moci vykonávat těžké nucené práce. Kolem 350 lidí z Annina transportu bylo okamžitě převezeno do plynových komor a zavražděno. Anne, Margot a Edith byly poslány do pracovního tábora pro ženy. Otto skončil v táboře pro muže. 

 

Anne umírá vyčerpáním v Bergen-Belsenu

Začátkem listopadu roku 1944 byla Anne opět donucena ke transportu. S Margot byly deportovány do koncentračního tábora Bergen-Belsen. Jejich rodiče zůstali v Osvětimi. Podmínky v Bergen-Belsen byly také hrozné. Byl nedostatek jídla, byla zima, vlhko a byly tam nakažlivé nemoci. Anne a Margot se nakazily tyfem. V únoru 1945 na něj obě zemřely, nejprve Margot, krátce na to Anne. 

Otto byl jediným z rodiny, který válku přežil. Z Osvětimi ho osvobodili Rusové a během dlouhé cesty zpět do Nizozemí se dozvěděl, že jeho žena Edith zemřela. Poté se v Nizozemsku dozvěděl i o smrti svých dcer.

 

Annin deník se stává světově proslulým

Deník po celou dobu uschovávala a později Ottovi předala výše zmíněná Miep Giesová. Annino psaní udělalo na Ottu hluboký dojem. Dočetl se, že Anne se chtěla stát spisovatelkou nebo novinářkou a že měla v úmyslu publikovat své příběhy o životě v tajné skrýši. Přátelé přesvědčili Ottu, aby deník vydal a v červnu 1947 bylo vytištěno 3000 výtisků Het Achterhuis ( Tajná skrýš ). 

A to nebylo vše: kniha byla později přeložena do asi 70 jazyků a upravena pro jeviště a plátno. S Anniným příběhem byli seznámeni lidé po celém světě a v roce 1960 se z úkrytu stalo muzeum: Dům Anny Frankové. Až do své smrti v roce 1980 zůstal Otto úzce spojen s Domem Anny Frankové a muzeem: doufal, že si čtenáři deníku uvědomí nebezpečí diskriminace, rasismu a nenávisti vůči Židům. 

 

Závěr

Anne Franková byla velmi milá, odvážná a moudrá dívka. Byla teprve v rozletu, když začala druhá světová válka. I za svůj tak krátký život nám přenechala mnoho moudrých odkazů. Její deník čtenářům poskytuje příležitost nahlédnout do duše nevinného dítěte, které trpělo válkou a také pro svůj židovský původ. Anne byla zároveň velmi inspirativní, všem kolem sebe dodávala sílu. Byla prostě jedinečná. Sice zemřela mladá, ale díky jejímu deníku tu s námi zůstane navždy, v našich srdcích.

Na úplný závěr doporučuji zhlédnout toto video, kde je Annin příběh podrobně zmapovaný: https://youtu.be/7o8jSbCanv0

 

Zdroje: www.annefrank.org, www. Instagram.com  

Podobné články

0 Komentářů

Napište komentář

Články z dalších našich webů: