Úzkost může způsobit, že člověk začne tiše bojovat za zavřenými dveřmi. Závodivé myšlenky, nízké sebevědomí a úzkostná energie mohou způsobit, že se jedinec chová jinak, než je sám sebou. Být na straně příjemce takového chování může být frustrující, ale mít na paměti následující citát může pomoci zmírnit naši reagující povahu.
"Stačí se vžít do situace někoho jiného a pak se podívat, jak se cítí, a pak pochopíte, proč reaguje nebo proč se chová tak, jak se chová."
"Je třeba se vžít do situace někoho jiného a pak se podívat, jak se cítí, a pak pochopíte, proč reaguje nebo proč se chová tak, jak se chová." Perfektně to vyjádřil Navid Negahban, což je ideální připomínka, když se ocitnete v těchto situacích. Následující hrubé chování/jednání se běžně projevuje u lidí, kteří trpí úzkostí.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Není oční kontakt
Populární webová stránka Independent uvedla případy od lidí, kteří trpí úzkostí. Jedna z jejich účastnic uvádí, že když je jejich úzkost přemůže, je pro ni velmi obtížné udržet oční kontakt - ať už při mluvení, nebo při poslechu během rozhovoru. Někteří lidé se společenské interakci vyhýbají úplně. Jiní dávají přednost tomu, aby na ně při rozhovoru nebyla upřena pozornost.
Krátké odpovědi
Jiný účastník uvádí, že když čelí konverzaci, může být na lidi hrubý a krátký jako druh "obranného mechanismu". Zejména v období vysoké úzkosti je pocit extrémní zranitelnosti během konverzace nepříjemný a v jistém smyslu děsivý.
Nonstop chatování
Ironií osudu může být ticho pro úzkostné lidi někdy nesnesitelné. Aby se lidé vyhnuli takovým nepříjemným situacím, mohou si povídat nonstop, čímž se jeví jako nezdvořilí ke konverzaci a sobečtí. Jejich komentáře mohou být sporadické a obsah jejich rozhovorů může být zcela irelevantní k tomu, o čem se mluví.
Zrušit plány
Setkali jste se někdy s někým a opravdu jste si užili jeho společnost? Možná jste je požádali, abyste s nimi zašli na kávu; oni však mají tendenci se buď vymlouvat, souhlasit s plánem a na poslední chvíli ho zrušit, nebo se prostě neukážou. Je možné, že trpí silnou úzkostí, která je nutí hrubě rušit plány, o které měli původně zájem.
Odejděte dříve
Považujte se za šťastlivce, pokud se váš přítel s úzkostí rozhodl připojit se k vám na společenském setkání. S vědomím, že taková situace pro ně může být vysilující, se přesto ukázali, aniž by akci zrušili. Někdy vás však mohou zaskočit a říct něco ve smyslu: "Moc se za to omlouvám, ale právě mi volala kamarádka a opravdu momentálně potřebuje mou pomoc, musím vyrazit dříve, než bylo v plánu." Nebo: "Můj sourozenec se necítí dobře, právě mi volali, že mě potřebují doma." V takovém případě se vám bude zdát, že jste se rozhodli zrušit svou účast. Tyto neustálé akce a výmluvy mohou být způsobeny skrytou úzkostí.
Rudnutí
Může se to zdát komické, ale červenání se během interakce, konkrétně s někým, o koho nemáte romantický zájem, může být pro lidi s úzkostí nepříjemné. Může k tomu docházet sporadicky nebo i během intenzivních okamžiků, jako je například proslov, pracovní schůzka nebo nevhodný čas.
Trapné/tuhé držení těla
Nic není hrubšího než osoba, která se zdánlivě chová bez zájmu o vaši konverzaci. To se bohužel u úzkostných lidí stává. Mají tendenci odklánět své tělo opačným směrem a působí, jako by se odklonili od tématu vaší konverzace.
Neodpovídají na telefonní hovory/texty
Ignorují vás? Nechtějí již komunikovat? Pokud jste si vědomi jejich úzkostného chování, s největší pravděpodobností stále stojí o přátelství. Jejich úzkost jim brání v tom, aby odpovídali na textové zprávy nebo odpovídali na telefonní hovory. Pokud se do toho pustí, pocítí hrozné příznaky úzkosti, kterým by se mnohem raději vyhnuli.
Zdroje:
Uvedené postřehy jsou zčásti názorem pisatele.
Zdroje: womenworking.com, Unsplash
