Jóga zaznamenala v posledních desetiletích obrovský nárůst popularity na Západě, ale ukázalo se, že je obtížné vědecky studovat její účinky. Expert Pam Jeter vysvětluje výzvy a proč jóga bude i nadále růst jako forma cvičení a terapie zároveň.
Jóga existuje už tisíce let, ale kdy se stala předmětem vědeckého bádání? První vědecká klinická studie o józe byla provedena v roce 1967. Jedná se o studii účinků jógy na hypertenzi, ale za posledních deset let se výzkum jógy ztrojnásobil. Tyto studie se však zabývají klinickými populacemi, jako jsou výhody jógy pro pacienty, kteří podstupují léčbu rakoviny, duševního zdraví, kardiovaskulárních chorob, respiračních onemocnění, cukrovky, chronických bolestí dolní části zad, artritidy a dalších.
Pokud jde o zapojené mechanismy, existují důkazy, že například jóga snižuje v těle stres ové hormony, jako je kortizol, že snižuje krevní tlak u lidí s hypertenzí a snižuje hladinu cukru v krvi u lidí s cukrovkou nezávislou na inzulínu. Výzkum jógy je však stále relativně nová oblast a je zde několik metodických výzev k prozkoumání.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Bylo by pravděpodobně náročné provést rozsáhlou kontrolu (RCT) o výhodách jógy
Zabýváme se také intervencí, která zahrnuje pohyb, dýchání a složku.Věda má tendenci být redukcionistická, ale tyto různé aspekty opravdu nemůžeme oddělit, protože to už pak není jóga. Komplikuje to také skutečnost, že různé studie jógy zkoumají různé styly jógy s různými kombinacemi jednotlivých složek pro různá časová období. Studie tedy mají velkou variabilitu.
Na univerzitě Johns Hopkins University byly zkoumány výhody jógy pro zrakově postižené
Sledována byla zejména jejich rovnováha. K vyvážení používáme vizuální systém (naše oči) vestibulární systém (uši) a somatosenzorický systém. Sledováno bylo pak také, zda, pokud nevidíme systému, můžeme absenci zraku kompenzovat pomocí dalších senzorických schopností, na které jóga působí. To nakonec také studie potvrdila. Ale větší obrázek je, jak by to mohlo snížit pády nebo riziko pádu ve stárnoucí zrakově postižené populaci, což je rychle rostoucí populace.
Výzkum se zaměřil také na vliv jógy na populaci, což je forma jógy, která je velmi individuální – liší se od jógy, kterou děláme ve studiu nebo v tělocvičně, což je obvykle jóga pro masy a většinou zaměřená na zdravé jedince. Další věc je, že cvičení jógy má meditativní složku nebo dýchací složku, které jsou navrženy tak, aby vyvolaly relaxační reakci. Když myslíme na cvičení, máme tendenci myslet na nějakou aerobní aktivitu, jako je běh nebo jízda na kole, kdy se obvykle snažíme zvýšit srdeční frekvenci. V józe je opak pravdou – má tendenci zpomalovat náš srdeční rytmus a naše dýchání.
Dalším aspektem jógy pro klinické populace je přístupnost, pokud nemáme možnost jít si zaběhat nebo zacvičit v tělocvičně. I když možná budeme potřebovat vedení učitele, který nám ukáže, jak dělat jógu, můžeme si doma udělat velmi jednoduchý trénink.
Velká část jógy praktikované na Západě je zaměřena na fyzickou stránku – je to dobře nebo špatně?
Jsou na to poměrně protichůdné názory. Yoga Sutras, klíčový filozofický text o józe, uvádí, že účelem jógy je uklidnit mysl. Na jedné straně tedy může být jóga praxí směrem k seberealizaci a míru. Některé disciplíny, jako je Ashtanga, jsou velmi fyzické, ale dýchání je hlavní náplní, takže se z ní stává pohyblivá meditace – držme stabilitu, dýchejme zhluboka a pomalu, snažme se uklidnit naši mysl. Takže i když to může být velmi fyzické, existuje kvalita „cvičení“ k ustálení mysli pomocí těla a dechu. Na Západě je tento klíčový prvek často zapomenut a zaměření jógy se tak stává čistě fyzickým. Pro některé z nás má jóga velmi duchovní hodnotu, ale neplatí to pro všechny. Každý musíme někde začít a jakýkoli vstup do jógy je dobrá věc, bez ohledu na počáteční cíle člověka.
A co myšlenka, že určité pózy otevřou určité emocionální bloky?
Někteří tomu věří a jiní zase ne. Existují důkazy, že fyziologické systémy lidí, kteří měli hodně traumatu – například lidé s PSTD (posttraumatická stres ová porucha) nebo veteráni z války, kteří se tzv. „zasekli v bojovém nebo letovém režimu“ aj. pomocí jógy postupně získávají zpět svou emoční rovnováhu. Když pak začneme pracovat na svém těle a spolu s tím regulujeme dech, pomůže to resetovat náš fyziologický systém.
Science Sutras – organizace podporující gramotnost mezi komunitou praktikujících pomocí mysli a těla pomocí výzkumu
Jak již bylo zmíněno, mnoho výzkumů prováděných na těchto terapiích / praktikách se většinou provádělo na klinikách, aby se zajistilo, že jsou bezpečné a poskytly nám dostatek důkazů na podporu změny politiky, aby například jóga byla hrazena ze zdravotního pojištění jako forma terapie. Výzkumná gramotnost je o porozumění výzkumu. Pokud pracujeme s někým, kdo má klinický stav, který je obtížné diagnostikovat nebo těžko léčit, kdo za námi přišel, protože si na internetu přečetl něco o tom, jak mu jóga může pomoci, je na nás, abychom ho pochopili. Konkrétně abychom pochopili, jaký výzkum je o podpoře praxe jógy, zda existují nějaké kontraindikace, kterých bychom si měli být vědomi, jaké jsou nejnovější poznatky. Také bychom měli být schopni kriticky posoudit kvalitu studie a aplikovat informace tak, aby byly integrovány s jogínským přístupem na základě potřeb klienta.
Zdroje: www.lesmills.com, Unsplash
