I ta nejmenší tajemství nám mohou ubližovat. Skrývat před partnerem jedno rodinné tajemství nebo neříkat svému nejbližšímu zásadní informace, které by měli vědět o někom jiném, si na nás může postupem času vybírat nepředstavitelné poplatky. Navzdory našim důvodům, proč jsme je chtěli zadržet, může být rozhodnutí neprozradit tajemství ani našim nejbližším přátelům nezdravý způsob, jak se skrývat před ostatními. Když skryjete určité chování, vzpomínky nebo informace, můžeme se cítit zahlceni pocity studu a rozpaků - pocity, které si způsobujeme sami, místo abychom „zatěžovali“ ostatní.
Mají tajemství něco společného s naší osobou?
Odmítnutí trápit se v nevítaném okamžiku je také metoda utajování sebe sama. Nezpracováním nebo neřešením tohoto okamžiku můžete popřít svou vlastní pravost a autenticitu.
97% naší populace v současné době skrývá tajemství, odhaduje se nová studie Michaela Slepiana z Kolumbijské univerzity a Alexa Kocha z Chicagské univerzity. I když není neobvyklé držet tajemství, odhad nás ujišťuje, že nejsme sami.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Udržování tajemství je velmi škodlivé pro duševní zdraví člověka
Ujištění však má svou cenu: bylo zjištěno, že udržování tajemství je velmi škodlivé pro duševní zdraví člověka. Utajení je spojováno s „nižší subjektivní pohodou, depresí, úzkostí a špatnou zdravotní symptomatologií“.
Na základě předchozího výzkumu Slepian a Koch navrhují, aby tajemství mohla spadat do tří dimenzí:
- Racionalita a socialita: Jednotlivci uchovávají tajemství, aby si udrželi schopnost vycházet s ostatními. To může zahrnovat uchovávání tajemství k „ochraně“ ostatních a zachování zdání sympatie.
- Vnímání sebe sama: Svou cestu vpřed ve světě můžeme založit zakrytím určitých nedostatků v našich schopnostech. Neprozrazení tazateli, že během pracovního pohovoru můžete být pomalý pracovník, chrání způsob, jakým může váš potenciální zaměstnavatel vnímat vaše schopnosti.
- Morálka: Podobně jako ve druhé dimenzi se zakládáme na vnímání vlastní morálky ostatními. Potlačení malého příkladu podvádění ve škole udržuje naši morálku na uzdě.
Stud a horší sebevnímání
Snad nejprominentnějším pocitem, který doprovází udržování tajemství, je stud. Slepian a Koch definovali stud jako „morální emoci, ke které dochází, když se člověk vyhodnotí jako někdo, kdo se dopustil nějaké újmy“. Spolu se třemi dimenzemi tajemství vědci identifikovali stud jako stěžejní hnací sílu odcizení od pravdy a izolace.
Modely Kocha a Slepiana navíc podporují myšlenku, že skrývání tajemství nás může přimět vyvinout více mentální energie a stres u, což může vést k vyčerpání a horší představě o sobě samém.
I na tajemstvích je něco pozitivního
V některých případech není udržování tajemství vždy negativní. Schopnost zvládnout tajemství sama o sobě může svědčit o vašich ambicích a vypovídá o vaší postavě jako cílově orientované osobě. Překonání studu a další újmy způsobené tajemstvím vyžaduje ze strany strážce tajemství velké duševní cvičení. Rámování tajemství jako něčeho pozitivního, takového, které může být prospěšné jak pro strážce tajemství, tak pro jeho okolí, může zmírnit jakoukoli újmu hanby nebo viny způsobenou tajemstvím.
Slepian a Koch doporučují „vlastní intervence“, aby se část váhy ulevila. Dobrým příkladem je opakování frází typu: „Není na škodu mít toto tajemství“ a „Toto tajemství chrání někoho, koho znám“. Studie zjistila, že účastníci, kteří tyto osobní intervence běžně praktikovali, celkově zlepšili jejich pohodu a dokonce jim pomohli přiblížit se ke svému partnerovi. Identifikace poškození uchovávání tajemství a jeho účinků může potenciálně působit proti jakémukoli poškození způsobenému vám a vašim nejbližším.
Zdroje: womenworking.com, Unsplash
