Kácení deštných pralesů - jaké jsou jeho důsledky a co se s tím dá dělat?

Kácení deštných pralesů a jeho hrozivé důsledky

Svět v současnosti čelí velké hrozbě v podobě změny klimatu. Snaží se zpomalit její tempo, nicméně, jedná se o velmi složitý proces. Chránit divokou zvěř, stromy a domorodé obyvatelstvo je v současnosti důležitější než kdy dříve. Hromadné kácení stromů (odlesňování) bohužel přesto pokračuje, neboť velké firmy mají z kácení těchto stromů velký zisk, a to především kvůli palmovému oleji z nich získávaném.

Lesy stále pokrývají asi rozlohy světa, ale zároveň z něj mizí alarmujícím tempem. Podle světové banky v letech 1990 až 2016 svět ztratil 502 000 čtverečních mil (1,3 milionu kilometrů čtverečních) lesa. Od doby, kdy lidé začali bylo podle studie z roku 2015 v časopise Nature pokáceno 46 procent stromů . Za posledních 50 let bylo zničeno asi 17 procent amazonského deštného pralesa a ztráty v poslední době rostou. /a>.

Stromy potřebujeme z různých důvodů, v neposlední řadě proto, že absorbují nejen oxid uhličitý, který vydechujeme, ale také skleníkové plyny zachycující teplo, které lidské činnosti produkují. Jak tyto plyny vstupují do atmosféry, zvyšuje se globální oteplován , což je trend, který vědci nyní raději nazývají změnou klimatu. Podle jednoho odhadu může samotný porost tropických stromů zajistit 23 procent zmírnění klimatu potřebného v příštím desetiletí ke splnění cílů stanovených Pařížskou dohodou v roce 2015.

Příčiny odlesňování

Kombinované zemědělství, pastva hospodářských zvířat a těžba tvoří více než polovinu veškerého odlesňování . Zbytek tvoří lesnické činnosti, požáry a v malé části urbanizace. V Malajsii a Indonésii jsou káceny lesy, aby uvolnily cestu produkci palmového oleje, který najdete ve všem, od šamponů po sušenky . V Amazonii jsou klíčovými viníky chov dobytka a farmy – zejména sójové plantáže.

Těžba dřeva, která poskytuje světové produkty ze dřeva a papíru má také každoročně na svědomí nespočet stromů. Někteří těžaři dřeva dokonce jednají nezákonně. Za odlesňováním stojí mj. i stavba silnic. Lesy jsou také káceny v důsledku rozrůstání měst, neboť půda v nich je vhodná pro stavbu pozemků.

Ne vždy je odlesňování záměrné. Někdy je způsobeno kombinací lidských a přírodních faktorů, jako jsou požáry a nadměrné spásání, které může bránit růstu mladých stromů.

Proč na tom záleží a co se dá dělat ?

Odlesňování negativně ovlivňuje celý svět. Přibližně 250 milionů lidí žijících v lesních a savanových oblastech na nich mají svá živobytí a příjmy – mnoho z nich patří mezi nejchudší na světě. Osmdesát procent zvířat a rostlin žije v lesích a odlesňování ohrožuje různé druhy, včetně orangutana, tygra sumaterského a mnoho druhů ptáků. Pokácení stromů připraví les o části jeho „střechy“ (jednoduše listí v korunách stromů), která ve dne blokuje sluneční paprsky a v noci udržuje teplo. Toto narušení vede k extrémnějším teplotním výkyvům, které mohou být škodlivé pro rostliny a zvířata.

Důsledky odlesňování však sahají mnohem dále. Například jihoamerický deštný prales ovlivňuje regionální a možná i globální vodní cykly a je klíčový pro zásobování vodou v brazilských městech a sousedních zemích. Pěstitelé sóji a chovatelé skotu, kteří se na kácení lesa podílejí, čerpají vodu právě z Amazonky. Ztráta čisté vody a biologické rozmanitosti ze všech lesů by mohla mít mnoho dalších účinků, které nemůžeme předvídat.

Kácení stromů produkuje více oxidu uhličitého a odstraňuje schopnost absorbovat stávající. Pokud by bylo odlesňování zemí, podle Světového institutu zdrojů by se umístilo na třetím místě v emisích ekvivalentu oxidu uhličitého, hned za Čínou a USA.

Čísla jsou ponurá, ale mnoho ochránců přírody přesto vidí důvody k naději. Vzniklo hnutí za zachování stávajících lesních ekosystémů a obnovu ztraceného porostu stromů. Organizace a aktivisté odhodlaně bojují proti nelegální těžbě a těžbě dřeva - například pracovník National Geographic Topher White vymyslel způsob, jak pomocí recyklovaných mobilních telefonů monitorovat motorové pily. V Tanzanii vysadili více než 2 miliony stromů s cílem napravit předchozí škody. A v Brazílii se ochránci přírody shromažďují tváří v tvář zlověstným signálům, že vláda zruší ochranu lesů.

Pro nás spotřebitele má smysl zkoumat produkty, které kupujeme, a hledat na nich složky vyráběné udržitelně, pokud je to možné. Neziskové skupiny, jako je Forest Stewardship Council a Rainforest Alliance, certifikují výrobky, které považují za udržitelné a Světový fond pro ochranu přírody má dokonce přehled o značkách těžících palmový olej.