Myšlenka, že „za peníze si štěstí nekoupíte“, převládá více než deset let. Studie ukázaly, že vydělávat nad rámec toho, co jsme potřebovali k pokrytí našich základních potřeb a udržení „pohodlí“, bylo marné a dokonce nás to mohlo učinit méně šťastnými. Ale tyto dny jsou bohužel pryč. Sociální vědci nyní odstranili všechny růžové brýle, aby se shodli na novém mottu: čím více, tím lépe.
„Za peníze si štěstí nekoupíš“ už dávno neplatí
V roce 2020 vědci analyzovali data z Úřadu pro národní statistiky a indexu Happy Planet, aby zjistili, kolik peněz by průměrný Brit potřeboval ke spokojenému životu. Odpověď: 33 864 GBP (1 015 920 Kč) nebo více. A právě ta část „více“ je klíčová. Studie publikovaná v roce 2021 Matthewem Killingsworthem z University of Pennsylvania naznačuje, že čím více peněz máme, tím jsme šťastnější.
Toto není čistě „chamtivost je dobrá“ filosofie: má to více společného se stavem světa a „nerovností ve zdraví“, kterou v současné době ve velké části zažíváme. Bohatší lidé mívají lepší zdraví a lepší zdraví má vliv na štěstí. Štěstí jim mohou posílit i bohatí lidé, kteří utrácejí peníze za nákup více volného času a investování do zážitků, nikoli do „věcí“.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Vztahy, spokojenost a život
Štěstí samozřejmě pochází také ze vztahů, spokojenosti v práci a z pouhého užívání si života. Peníze v bance nám ale v mnoha z těchto kategorií poskytují větší možnosti.
Na naše štěstí má vliv také to, kolik toho máme ve srovnání s ostatními. Pokud si dokážeme udržet stejnou životní úroveň jako lidé kolem nás, zažíváme vyšší úroveň pohody, a tak se cítíme šťastnější. Pokud nemůžeme, tak ne. „Relativní deprivace“, jak je známo, je bez ohledu na „absolutní chudobu“ - můžeme žít v bohaté čtvrti nebo zemi, ale pokud nemáme nové auto a soused má, budeme nešťastní.
Relativní deprivace
Účinky relativní deprivace vysvětlují, proč průměrné štěstí v průběhu času stagnovalo i přes celosvětové prudké zvýšení příjmů. Daně z výdajů a vyšší daň z příjmu mohou snížit negativní dopad relativní deprivace na pohodu (a vysvětlit, proč skandinávské země s vysokými daněmi často zaujímají přední místo v celosvětových průzkumech štěstí).
Děti bohatých rodičů mají vyšší riziko psychických problémů
Studie v Psychology Today ukázala, že děti bohatých rodičů mají vyšší riziko deprese, úzkosti, poruch příjmu potravy a zneužívání návykových látek. Výzkumníci také zjistili, že když zbohatneme, můžeme se stát méně etickými a empatičtějšími, protože bohatství vyvolává pocit svobody a čím jsme bohatší, tím méně se staráme o problémy a pocity jiných lidí.
Psychologové z Kalifornské univerzity v Berkeley a San Francisku naopak zjistili, že lidé s nižšími příjmy lépe čtou mimiku a jsou empatičtější.
Pokud tedy neřídíme luxusnější auto než naši sousedé nebo se cítíme jako v jedné rovině, může v tomto jednoduchém faktu existovat určité útěcha: pravděpodobně jsme mnohem milejší lidé.
Zdroje: sciencefocus.com, Unsplash
