Máme spoustu různých smyslů, včetně pocitu rovnováhy, tepla, bolesti a schopnosti vnímat polohu našich končetin. Vezmeme-li ale v úvahu pět klasických smyslů, pak je chuť nejstarší smyslem. Chuť je schopnost detekovat konkrétní chemikálie v našem prostředí. Již bakterie žijící v oceánu nejméně před dvěma miliardami let pomocí ní snímaly blízké živiny, proto ji tedy považujeme za nejstarší vyvinutý smysl.
Vidím, cítím...
Dále je tu zrak, nebo alespoň schopnost detekovat světlo, který byl dalším bakteriálním vynálezem. Opravdové oči vytvářející obraz se ale nevyvíjely, dokud se mnohobuněčná zvířata neobjevila před 570 miliony let. Do té doby se mnohým jednobuněčným organismům vyvinula schopnost vnímat dotek. Vůně, obvykle známá jako schopnost detekovat chemikálie přenášené ve vzduchu, si musela počkat dalších 70 milionů let, než se objevila první suchozemská zvířata.
Sluch
Sluch, ve svém významu schopnost vnímat zvuk, se vyvinul jako poslední, protože zvukové vlny jsou slabé ve srovnání s elektromagnetickými vlnami, jako je světlo, a vyžadují speciální struktury pro zesílení signálu, zejména pro vysoké frekvence.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
"Předchůdce lungfish"
Plně fungující uši se vyvinuly až před 275 miliony let. V roce 2015 dánští vědci naznačili, že lungfish mohl mít rudimentární sluch. Tyto ryby byly pravděpodobně nejčasnějšími obratlovci, kteří začali podnikat nájezdy na pevninu, a to asi před 375 miliony let. Pomocí ploutví „kráčeli“ z jednoho mělkého rybníka do druhého. Studie naznačuje, že mohli detekovat nízkofrekvenční zvuky ve vzduchu pomocí vibrací jejich hlavy, což jim dává titul časného předchůdce toho, co se nakonec vyvinulo u suchozemských zvířat.
Zdroje: sciencefocus.com, Unsplash