Nutné zlo obětí v romantických vztazích

Předpokládejme, že chcete k večeři hamburgery, ale váš partner si chce objednat čínu. Nebo se chcete podívat na akční film, zatímco váš partner chce sledovat baseballový zápas. Nebo že se neshodnete na tom, jaké auto koupit, kde bydlet, jak vychovávat děti atd. V takových situacích, kdy jsou cíle nebo preference v rozporu, se můžete vy nebo váš partner rozhodnout pro oběť.

Nedávná studie Righettiho a jeho kolegů, publikovaná v dubnovém čísle časopisu Current Opinion in Psychology z roku 2022, naznačuje, že obětování "se může podepsat na pohodě dárce". Navíc i pro obdarovaného je oběť "smíšeným požehnáním" a může mít "z dlouhodobého hlediska některé škodlivé důsledky pro vztahy"

Níže uvádím výběrový souhrn zjištění autorů.

Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko

Prosociální chování a přinášení obětí

Obětování je typem prosociálního chování, které označuje chování zaměřené na prospěch druhých.

Kromě prospěchu pro osobu, které je pomáháno, je prosociální chování spojeno s dalšími pozitivními výsledky, jako je vztahová pohoda a pozitivní afekt (např. emoce jako hrdost, zájem a nadšení). Prosociální chování lze dokonce považovat za atraktivní, zejména pokud zahrnuje riziko a hrdinství.

Jak již bylo uvedeno, jeden z typů prosociálního chování v intimních vztazích zahrnuje přinášení obětí. Obětování se týká vzdání se svých bezprostředních preferencí a cílů ve prospěch blaha a štěstí vztahu nebo partnera.

Obětování se liší od jiných prosociálních chování, jako je například hrdinské chování. K obětování dochází tehdy, "když mají lidé zpočátku bezprostřední preference zaměřené na sebe, ale pak se rozhodnou je nerealizovat poté, co zváží výsledky pro partnera nebo vztah"

Nejedná se tedy o oběť, když "bezprostřední preferencí lidí orientovanou na sebe je pomoc a prospěch druhých". K oběti dochází pouze tehdy, když pomoc druhým vyžaduje vzdát se osobních cílů nebo preferencí.

Oběť, duševní zdraví a zdraví vztahů

V závislosti na konkrétním zkoumaném aspektu oběti je oběť spojena s různými výsledky. Například metaanalýza 82 souborů dat (více než 32 000 účastníků) z roku 2020 zjistila:

• Ochota obětovat se, neboli záměr obětovat se, pozitivně souvisela s osobní pohodou, partnerskou pohodou a pohodou ve vztahu.
• Obětování se, tedy skutečný výskyt oběti, bylo spojeno s nižší osobní pohodou.
• Spokojenost s obětí byla spojena s pohodou obětavce i jeho/jejího romantického partnera.
• Náklady oběti (tj. jak nákladná byla oběť pro sebe sama) negativně korelovaly s osobní, partnerskou a vztahovou pohodou.

Uvažujme o oběti chování podrobněji.

Jak bylo ukázáno výše, zdá se, že behaviorální oběť snižuje osobní pohodu; nemá však žádný významný vliv na pohodu ve vztahu nebo na pohodu partnera.

Překvapivě data také naznačují, že i z pohledu romantického partnera (který díky oběti dostal to, co chtěl) je behaviorální oběť často bezvýznamná. Proč?

Protože akt oběti musí být nejprve zjištěn a uznán jako oběť. K tomu však dochází pouze v polovině případů.

Zbytek času zůstává akt oběti nepovšimnut, takže obdarovaný jedinec necítí vděčnost, a tudíž neprojevuje uznání za oběť.

Vede však obětavé chování po přesném zjištění k pozitivním emocím (např. vděčnosti, uznání, štěstí)? Obvykle ano. Rozpoznání oběti však obvykle vede také k negativním emocím. Příjemce oběti může například pociťovat vinu, zadluženost a vyšší negativní náladu (např. pocit rozrušení nebo trápení).

Podobná směsice pocitů se týká i jedince, který oběť přináší; může se cítit uražený, zneužitý nebo nedoceněný (i když je zároveň šťastný a hrdý na to, že svému partnerovi prospěl).

A co hůř, výzkumy ukazují, že tyto ambivalentní pocity spojené s obětí předpovídají, že o rok později bude partner uvažovat o rozchodu (nebo se skutečně rozejde).

Obětování: není jediným řešením konfliktu, přesto je někdy nezbytné

Obětování se není jediným způsobem řešení střetu zájmů. Existují i jiné možnosti:

Každá strana může jít svou vlastní cestou (např. objednat si jiné jídlo, jet na oddělenou dovolenou) nebo najít kompromis (např. koupit crossover místo sedanu nebo SUV). Jak již bylo řečeno, někdy je oběť nutná pro udržení romantického vztahu.

Pro ilustraci předpokládejme, že muži je nabídnuta lukrativní práce, která vyžaduje přestěhování do malého města; jeho žena si však přeje i nadále žít ve velkém městě. Zde jedno řešení zahrnuje oběť. Otázkou je, kdo by měl tuto oběť přinést?

Možná odpověď závisí na nákladech oběti (pro každého člena).

Pokud má muž již například skvělou práci, bude odmítnutí lukrativní nabídky z jeho strany malou obětí, zejména pokud má jeho manželka potřeby (např. vztahové potřeby, lékařskou péči) lépe uspokojené ve velkém městě.

Alternativním řešením v situacích, kdy jde o méně důsledná rozhodnutí, je, že se členové páru v obětování střídají. Například poslech oblíbené hudby jednoho z partnerů při cestě k příteli a oblíbené hudby druhého partnera při cestě zpět.

Snížení negativních účinků obětování

Jak jsme viděli, obětavé chování je spojeno s nižší životní pohodou, proto se na závěr zamysleme nad některými způsoby, jak mohou páry snížit negativní účinky obětování na životní pohodu.

Jestliže se obětujete vy:

• Snažte se podcenit náklady spojené s obětí.
• Pokusit se podcenit náklady spojené s obětí.
• Přemýšlejte více o tom, co jste obětí získali, než o tom, co jste ztratili.
• Soustřeďte se na blaho svého romantického partnera.

A pokud je váš partner tím, kdo se obětuje:

• Vžijte se do situace svého partnera, abyste mohli lépe pochopit a ocenit náklady oběti.
• Vyjádřete svou vděčnost.
• Potvrzujte zájmy, přání a potřeby svého partnera.