K dětské obezitě přispívá mnoho faktorů, včetně genetické (a epigenetické) predispozice, společenského trendu k vyššímu příjmu kalorií a obezity rodičů. Epidemiologické studie shodně zjistily, že obézní rodiče často vychovávají obézní děti.
Nedávné studie zkoumaly možné biologické mechanismy, které stojí za mezigeneračním přenosem obezity. Mnoho genů souvisejících s obezitou, zděděných po obou rodičích, se přednostně exprimuje v oblastech mozku zodpovědných za samoregulaci chování při vyhledávání potravy, zejména vysoce odměňujících potravin. Dvěma nejdůležitějšími oblastmi mozku, které obsahují tyto samoregulační obvody, jsou dorzální laterální prefrontální kůra a přední cingulární gyrus.
Obezita rodičů a autoregulace
Nedávná studie se zabývala otázkou, zda prenatální vystavení dítěte obezitě rodičů ovlivňuje normální funkci mozkových autoregulačních okruhů. Vědci zkoumali vztah mezi BMI otce, BMI matky (před otěhotněním i v současnosti) a reaktivitou specifických oblastí mozku na potravinové signály u 76 zdravých dětí ve věku 7 až 11 let (28 chlapců, 48 dívek; 89,5 % bylo prepubertálních; 63,2 % mělo normální hmotnost, 11,8 % nadváhu a 25 % obezitu). Vědci chtěli zjistit, zda geny související s obezitou zděděné po obézním otci nebo matce jsou primárně zodpovědné za změněnou aktivitu v autoregulačních obvodech v mozku jejich dítěte.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Podobně jako v předchozích studiích, pokud byl obézní jeden z rodičů, byli obézní oba; navíc bylo obézní i dítě obézních rodičů. BMI matky se pohyboval v rozmezí od 19,63 do 58,85; BMI otce se pohyboval v rozmezí od 22,60 do 46,99. BMI otce významně souvisel s BMI matky a oba významně korelovali s BMI jejich dítěte.
Studie funkční magnetické rezonance u dětí podle očekávání ukázaly, že na potravinové podněty nejvíce reagovala aktivita dorzální laterální prefrontální kůry a předního cingulátního gyru. Výsledky zobrazovací studie prokázaly, že stupeň obezity matky významně souvisel s nedostatečnou aktivací seberegulačních oblastí mozku u jejích dětí. Stupeň obezity otce neměl na reakci těchto mozkových oblastí žádný vliv.
Proč jsou tato zjištění důležitá? Za normálních okolností hřbetní laterální prefrontální kůra a přední cingulární gyrus regulují naši sebekontrolu stravování. Jejich úkolem je potlačovat naše nutkání jíst chutná jídla, která obsahují tuk, sůl a cukr. Tato studie naznačuje, že děti obézních matek zdědily mozek, jehož autoregulační okruhy nemusí na odměňující potravinové signály reagovat vhodně. Narušené reakce těchto dvou kritických oblastí mohou zvyšovat riziko dětské obezity a vysvětlovat mezigenerační výskyt obezity.
Zdroje: psychologytoday.com, Unsplash
