Objevte znovu svou laskavost
Laskavost není něco, co bychom si mohli přát, co bychom mohli napodobovat nebo co bychom si měli vypěstovat v budoucnu. Je snadno dostupná, je vždy s námi a čeká, až ji využijeme jako vrozenou vlastnost mysli. Na první pohled nemusí být hned zřejmé, jak může sezení v izolaci a soustředění se na dech prospět druhým lidem, ale když trénujeme mysl, aby byla laskavější, méně odsuzující a chápavější, dává smysl, že meditace může mít pozitivní vliv na naše vztahy a svět kolem nás.
Tuto rezervu laskavosti často zastírá mentální štěbetání: myšlenky, naděje, obavy, starosti, frustrace, případně hněv, odsudky nebo zášť přelévající se z minulosti. V důsledku toho má naše laskavost tendenci se vytlačovat, aby uvolnila místo, a to až do té míry, že můžeme zapomenout, že takovou vlastnost máme. Možná se dokonce vysmíváme tomu, že je vůbec naší součástí.
Čím více meditujeme s láskyplnou laskavostí na mysli, tím více podporujeme soucit a opouštíme odsuzování a nepřátelství. Čím více se seznamujeme s vlastní bolestí a utrpením, tím více rozumíme tichému utrpení druhých.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Laskavost k druhým začíná laskavostí k sobě
Lidé se mylně domnívají, že meditace zakořeněná v soucitu začíná záměrným zaměřením na druhé lidi. Není tomu tak: soucit s druhými začíná soucitem se sebou samým. A tak musíme nejprve pěstovat smysl pro laskavost vůči sobě samým s úmyslem být laskavější a shovívavější vůči druhým.
Pro mnoho lidí může být zvláštní a možná i shovívavé strávit meditaci směřováním laskavosti dovnitř. Čím více si však všímáme, jaké to je, když si uděláme čas sami na sebe, a čím více si užíváme, jak je to příjemné, tím snadněji jsme schopni se o to podělit směrem ven.
"Kdyby měl opravdu blízký přítel těžké období, v žádném případě bychom s ním nemluvili tak, jak v duchu mluvíme sami se sebou," říká spoluzakladatel Headspace a bývalý buddhistický mnich Andy Puddicomb. "Pokud se nám podaří začít přistupovat k vlastním myšlenkám a pocitům stejně jemně a laskavě, meditace najednou začne plynout a bude nám připadat mnohem snazší. A tak se mnohem rychleji stane součástí našeho každodenního života."
Výzkumy ukazují, že meditace má pozitivní vliv na naše duševní zdraví a štěstí, včetně pocitu soucitu jedince s ostatními. Ve studii z roku 2013, která zkoumala, zda meditace ovlivňuje chování lidí, pokud jde o podání pomocné ruky cizímu člověku, měli účastníci za úkol 3 týdny meditovat 10 minut denně. Poté bylo účastníkům řečeno, že budou měřeny jejich kognitivní schopnosti, aniž by věděli, že jejich "soucitná reakce" je ve skutečnosti hodnocena v imitované čekárně.
Účastníci každý vešli do místnosti a posadili se na jediné zbývající volné místo. Poté vstoupila žena o berlích, která se zjevně cítila nepohodlně, a nenašla žádné volné místo - šlo o trik, jak zjistit, kdo se vzdá svého místa. Výsledek? Ti, kteří meditovali, se vzdali svého místa o 23 % častěji než nemeditující. Studie dospěla k závěru, že meditace podporuje prosociální chování, které je prospěšné pro ostatní.
Jestliže je soucit skutečně takto nakažlivý, potenciální přínos meditace je zřejmý. Pokud pouhé tři týdny desetiminutových meditací mohou vést ke zvýšení přátelského a vstřícného chování, není těžké si představit, co by mohla midfullness v masovém měřítku znamenat pro vztahy a komunity.
Zdroje: headspace.com, Unsplash
