.jpg)
Základem napodobování je psychosomatika, placebo, sociální nákaza i kultura. Sociální vliv může také pomoci vysvětlit obrovskou škálu lidského chování, od každodenních forem učení a vztahů, až po dlouhodobý nárůst duševních chorob a násilí. Základní formy napodobování se objevují už v kojeneckém věku a jsou rysem lidské existence. Na druhou stranu mohou ale mít mnoho škodlivých vedlejších účinků.
V roce 1774 vydal Johann Wolfgang von Goethe Die Leiden des jungen Werthers (Utrpení mladého Werthera). V románu se hlavní postava Werther zastřelí pistolí poté, co je odmítnuta ženou, kterou miluje. Krátce po vydání knihy se objevily zprávy o mladých mužích oblékajících se do žlutých kalhot a modrých bund jako Werther a střílejících si v beznadějích. To poté mělo za následek zákaz knihy na několika místech.
Fenomén napodobitelných sebevražd, který byl v posledních desetiletích mnohokrát ověřen, se stal známým jako Wertherův jev. Jedná se o formu sociální nákazy a předpokládá se, že je zprostředkována sociálním učením, přičemž zranitelná osoba se identifikuje s někým, kdo je zobrazen v médiích a může mít sklon napodobovat své sebevražedné chování. Účinek se zdá být největší u mládeže (teenagerů), skupiny, která je vysoce náchylná k sociálnímu učení.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Co je to sociální nákaza?
Jedná se o obecnější fenomén sahající daleko za sebevraždu. Konkrétněji jde o šíření myšlenek, postojů nebo vzorců chování ve skupině napodobováním. Jde o složitý a neúplně pochopený jev, k němuž přispívají různé vědomé (vůle) a nevědomé (nedobrovolné) procesy.
Faktory, které zprostředkovávají sociální nákazu:
Potřeba schválení a přidružení, sdílení cílů druhého nebo odvození/porozumění jejich záměrům a motivacím. Být „inspirován“ druhým a v některých případech se snažit získat uznání, a dokonce i proslulost překonáním „úspěchu“ toho druhého.
Emoční nákaza – rychlé šíření emocí od jednoho nebo několika jedinců k ostatním, například na politické shromáždění nebo na sportovním stadionu nabitém fanoušky, nebo dokonce jen v místnosti plné přátel.
Skupinové myšlení, jaké může nastat například v politických organizacích nebo ve společnostech – kde soudržnost nebo touha po soudržnosti ve skupině vytváří mezi jejími členy tendenci se za každou cenu dohodnout, což vede skupinu k minimalizaci konfliktů a dosažení konsensuální rozhodnutí bez kritického hodnocení. Členové skupiny mohou často pociťovat tlak ze strany vrstevníků, aby „šli s davem“ ze strachu nebo z různých obav.
Projevy sociální nákazy ve spojení s duševními poruchami
Projevy sociální nákazy jsou široké. Zde je několik příkladů v oblasti duševního zdraví, ve kterých byl problém pravděpodobně přinejmenším zesílen sociálními nákazovými efekty:
Sebevraždy, sebepoškozování, jehož výskyt se v posledních několika desetiletích značně zvýšil. V 90. letech bylo sebepoškozování považováno za prakticky diagnostickou hraniční poruchu osobnosti, zatímco dnes je to jen běžný způsob, jak se úzkostní nebo depresivní dospívající rozruší nebo uklidní. Hromadné střelby, střílení ve školách, které se od roku 1999 výrazně zvýšilo, zejména v USA, kde se jasně ukázalo, že jde právě o napodobující efekt.
Dále se pak jedná o úzkostné epidemie a krize duševního zdraví u mladých lidí, různé psychosomatické příznaky, funkční neurologické poruchy, syndrom chronické únavy, některé případy chronické lymské boreliózy a některé případy syndromu otřesu mozku.
Anorexie je pravděpodobně dalším příkladem dnes již dobře zakořeněné poruchy, jejíž původ je částečně v sociální nákaze a sugestivitě, přičemž kulturní faktory podporují epidemii. Běžné osobnostní faktory předurčují určité jedince k rozvoji anorexie, jako je perfekcionismus a vysoká potřeba kontroly (znaky s dědičným základem). Případy anorexie jsou i nadále poháněny vzhůru sociální nákazou u zranitelných skupin, někdy docela vědomě a záměrně, jako na stránkách sociálních médií, které podporují konkurenci v hubnutí mezi dospívajícími dívkami.
Sociální nákaza je široký společenský fenomén
Účinky sociální nákazy dosahují daleko za hranice duševního zdraví, a to v takových různorodých příkladech, jako je například velmi odlišné chování komunit během pandemie (např. nošení roušek a respirátorů versus opovržení ke všem opatření v oblasti veřejného zdraví), šíření politických konspiračních teorií, morální paniky, různé náboženské manie a kulty. A samozřejmě také celý fenomén módy a módních výstřelků.
Sociální nákaza je v mnoha ohledech vedlejším účinkem sociálního učení v rozvoji člověka, v rámci skupin a kultury. Pozorování a napodobování ostatních je jedním z nejdůležitějších způsobů, jak se učíme. Některé tyto návyky si neuvědomujeme, jako například úsměv – stálý milník ve vývoji, kdy se děti automaticky usmívají, když vidí usmívat se ostatní. Nebo například, že zíváme, když vidíme zívat ostatní.
Zdroje: Unsplash,
