Všechno, co potřebujete vědět o depresi

Foto: Freepik

Všechno, co potřebujete vědět o depresi

Co je to deprese

Deprese se klasifikuje jako duševní porucha, která se vyznačuje pocity smutku, zoufalství nebo hněvu, které zasahují do každodenního života jedince.

Je také velmi častá. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) 8.1 procenta dospělých ve dvaceti letech a výše měli depresi po dobu 2 týdnů od roku 2013 do roku 2016.

Lidé prožívají depresi různými způsoby. Může zasahovat do naší každodenní práce, což vede ke ztrácení času a snížené produktivitě. Může mít také negativní vliv na vztahy a chronická onemocnění.

Mezi onemocnění, která se mohou vlivem deprese zhoršit, patří:

  • artritida
  • astma
  • srdeční onemocnění
  • rakovina
  • cukrovka
  • obezita

Je důležité si uvědomit, že cítit se občas na dně je součástí běžného života. Smutné a rozrušující události se dějí každému. Pokud se ale neustále cítíte špatně a zoufale, je možné, že se potýkáte s depresí.

Deprese je považována za velmi vážnou nemoc, která se bez léčby a zásahu lékaře může zhoršovat. Jedinci, kteří vyhledají pomoc, se obvykle cítí lépe v řádu týdnů.

Symptomy

Deprese může být mnohem víc, než jen být smutný a cítit se na dně.

Závažná deprese může mít různé symptomy. Některé ovlivňují vaši náladu, některé vaše tělo. Symptomy mohou také přetrvávat, nebo přicházet a odcházet.

Symptomy deprese mohou být odlišné pro muže, ženy a děti.

Muži mohou prožívat symptomy vztahující se k jejich:

  • náladě, jako vztek, agresivita, podrážděnost, úzkost a neklid
  • emoční pohodě, kdy se cítí prázdní, smutní, zoufalí
  • chování, kdy ztrácí zájem o cokoliv, nic už je nebaví, snadno se unaví, přemýšlí o sebevraždě, nadměrně pijí, užívají drogy a účastní se riskantních aktivit
  • zájmu o sex, kdy na něj nemají chuť a ztrácí na výkonu
  • kognitivní schopnosti, neschopnost se soustředit a dokončit úkol, opožděné reakce během konverzace
  • spánku, kdy nemůžou usnout, jsou neklidní, ospalí, ale v noci nespí
  • fyzické pohodě, kdy se cítí vyčerpaní, mají bolesti různého původu, bolest hlavy, problémy se zažíváním

Ženy mohou zažívat problémy vztahující se ke jejich:

  • náladě, jako podrážděnost
  • emoční pohodě, kdy se cítí smutné, prázdné, úzkostlivé nebo zoufalé
  • chování, kdy ztrácí zájem o různé aktivity, nesocializují se, přemýšlí o sebevraždě
  • kognitivním schopnostem, kdy pomaleji přemýšlí a mluví
  • spánku, kdy mají problém v noci spát, budí se brzy, nebo naopak spí příliš
  • fyzické pohodě, kdy mají nízkou energii, jsou vyčerpané, změny v chuti k jídlu, změny na váze, bolesti včetně bolesti hlavy, křeče

Děti mohou zažívat symptomy vztahující se k jejich:

  • náladě, jako podrážděnost, vztek, prudké změny nálad, pláč
  • emoční pohodě, kdy se cítí neschopní („Nic nezvládnu“), prožívají zoufalství, pláč a silný smutek
  • chování, kdy se dostávají do problémů ve škole nebo odmítají chodit do školy, vyhýbají se kamarádům nebo sourozencům, přemýšlí o smrti nebo sebevraždě
  • kognitivním schopnostem, kdy mají problém se soustředit, pokles v jejich školním výkonu, propad u známek
  • spánku, kdy mají problém spát, nebo spíš příliš
  • fyzické pohodě, kdy prožívají ztrátu energie, zažívací problémy, změny v chuti k jídlu a změny na váze

Příznaky mohou přesahovat vaši mysl.

Příčiny deprese

Existuje několik příčin, které mohou způsobit depresi, od biologických po okolní vlivy.

Časté příčiny zahrnují:

  • Rodinná predispozice. Máte větší šanci vyvinutí deprese, pokud už depresi, nebo jinou duševní poruchu, v rodině někdo měl.
  • Trauma v brzkém dětství. Některé životní události ovlivňují způsob, jakým naše tělo reaguje na strach a stresové situace.
  • Stavba mozku. Pokud má váš čelní lalok sníženou funkci, existuje vyšší riziko deprese. Vědci však zatím neví, zdali tato skutečnost nastává před, nebo po nástupu depresivních příznaků.
  • Zdravotní stav. Některé chronické nemoci, nespavost, chronické bolesti nebo ADHD mohou člověka vystavit většímu riziku vyvinutí deprese.
  • Užívání drog. Historie užívání alkoholu a drog může mít na risk vyvinutí deprese vliv.

Kolem 21 procent lidí, kteří mají problém s užíváním návykových látek, prožívají depresi. Mimo uvedené příčiny mohou mezi rizikové faktory patřit také následující:

  • nízké sebevědomí a sebekritika
  • předchozí duševní poruchy
  • některé léky
  • stresové situace, ztráta milovaného člověka, finanční problémy nebo rozvod

Na pocity deprese může mít vliv mnoho faktorů, stejně tak jako u koho se deprese vyvine a u koho ne.

Příčiny deprese obvykle navazují na další prvky vašeho zdraví.

V mnoha případech však nejsou zdravotníci schopni příčinu určit.

Test deprese

Univerzální test na diagnózu deprese neexistuje. Váš lékař ale může diagnózu určit na základě vašich příznaků a vyhodnocení vašeho psychického stavu.

Ve většině případů se zeptají na řadu otázek ohledně:

  • nálady
  • chuti k jídlu
  • (ne)aktivity
  • myšlenek

Protože se deprese často váže na další zdravotní problémy, váš lékař bude pravděpodobně provádět i fyzickou prohlídku a odběr krve. Někdy to jsou problémy se štítnou žlázou, či nedostatek vitamínu D, které mohou způsobit příznaky deprese.

Neignorujte příznaky deprese. Pokud se vaše nálada nezlepší, nebo naopak zhorší, vyhledejte odbornou pomoc. Deprese je vážnou psychickou nemocí, která může způsobit další komplikace.

Pokud se neléčí, může způsobit:

  • úbytek/příbytek na váze
  • fyzickou bolest
  • problémy s užíváním návykových látek
  • záchvaty paniky
  • problémy ve vztazích
  • sociální izolaci
  • myšlenky na sebevraždu
  • sebepoškozování

Typy deprese

Depresi lze rozložit na několik kategorií dle vážnosti symptomů. Někteří lidé zažívají mírné a dočasné epizody, zatímco jiní zažívají vážné a trvalé epizody deprese.

Existují dva hlavní druhy: Těžká depresivní porucha a přetrvávající depresivní porucha.

Těžká depresivní porucha

Těžká depresivní porucha je vážnější forma deprese. Vyznačuje se přetrvávajícími pocity smutku, zoufalství a bezcennosti, které sami od sebe nezmizí.

Aby vám byla diagnostikována klinická deprese, musíte mít alespoň pět z následujících symptomů:

  • cítit se většinu času v depresi
  • ztráta zájmu o většinu aktivit
  • výrazný úbytek/příbytek na váze
  • příliš spánku, nebo neschopnost usnout
  • zpomalené myšlení či pohyb
  • únava nebo nízká energie
  • pocity bezcennosti nebo i viny
  • ztráta schopnosti koncentrace, nerozhodnost
  • neustále se vracející myšlenky na sebevraždu a smrt

Existují různé poddruhy tohoto typu deprese:

  • atypické rysy
  • úzkosti
  • smíšené rysy
  • nástup porodu, během těhotenství a hned po porodu
  • sezónní prvky
  • prvky melancholie
  • psychotické rysy
  • katatonie

Přetrvávající depresivní porucha

Přetrvávající depresivní porucha se dříve nazývala dystymie. Je to mírnější, ale chronická forma deprese.

Aby se mohla tato porucha diagnostikovat, musí příznaky přetrvávat po dobu alespoň 2 let. Tato porucha může život ovlivnit víc, než těžká depresivní porucha, protože trvá déle.

Pro lidi s přetrvávající depresivní poruchou je časté:

  • ztrácí zájem o každodenní aktivity
  • cítí se zoufale
  • jsou neproduktivní
  • nízké sebevědomí

Deprese může být úspěšně vyléčena, je ale potřeba držet se svého léčebného plánu.

Léčba deprese

Žít s depresí může být složité, léčba však může kvalitu života zlepšit. Promluvte si se svým lékařem a zjistěte, jaké jsou vaše možnosti.

Je možné, že příznaky úspěšně zvládnete jednou formou léčby, nebo pro vás kombinace různých forem může fungovat lépe.

Je běžné kombinovat léky a terapie, včetně následujících:

Léky

Váš lékař může předepsat:

  • antidepresiva
  • léky proti úzkosti
  • anti-psychotické léky

Každý druh léčiv, který se používá na léčbu deprese, má určité výhody a potenciální rizika.

Psychoterapie

Promluvit si s terapeutem vám pomůže získat schopnosti s negativními pocity pracovat. Mohla by vám také pomoci rodinná či skupinová terapie.

Světelná terapie

Vystavovat se dávkám bílého světla může pomoci se změnami nálad a zmírnit příznaky deprese. Často se používá při sezónní afektivní poruše, která se nyní nazývá těžkou depresivní poruchou se sezónními prvky.

Alternativní terapie

Zeptejte se svého lékaře ohledně akupunktury a meditace. Některé bylinné doplňky stravy se také používají na léčbu deprese (například St. John’s wort nebo rybí tuk).

Promluvte se svým lékařem, než začnete doplňky stravy kombinovat s léky kvůli tomu, jak na sebe mohou určité léky vzájemně reagovat. Některé doplňky stravy mohou depresi dokonce zhoršit, nebo účinky léků snížit.

Cvičení

Snažte se cvičit alespoň 30 minut denně, 3 až 5krát týdně. Cvičení zvyšuje tvorbu endorfinů, což jsou hormony, které zlepšují náladu.

Vyhýbejte se alkoholu a drogám

Pití alkoholu a užívání drog vám možná pomůže cítit se na chvíli lépe. Z dlouhodobého hlediska mohou tyto látky ale příznaky deprese a úzkosti zhoršit.

Naučte se říkat ne

Pocit zahlcení může příznaky deprese a úzkosti také zhoršit. Nastavit si limity jak v profesním, tak osobním životě vám pomůže cítit se lépe.

Starejte se o sebe

Starat se o sebe zahrnuje dostatek spánku, zdravou stravu, vyhýbání se negativním lidem a účast v aktivitách, které vám přinášejí radost.

Léky někdy na depresi nezabírají. Váš lékař tak může navrhnout další, alternativní řešení, pokud se příznaky nezlepší.

Zdroje: healthline.com, Freepik

Podobné články

0 Komentářů

Napište komentář