Žárlivost: Proč vzniká a jak s ní bojovat?

Foto: Freepik

Žárlivost: Proč vzniká a jak s ní bojovat?

Nezvaný host v mnoha vztazích - mučivá žárlivost. Nikdo to nepřizná rád ani před sebou, natož před svým partnerem, protože žárlivost není zrovna sexy - a ohrožuje to, co je pro nás nejdůležitější: vztah s osobou, kterou milujeme. Reagujeme kvůli ní podezřívavě, podrážděně nebo dokonce vyčítavě. Pokud se to stane jednou nebo dvakrát, nevadí. Pokud se však žárlivost stane nedílnou součástí vztahu, v horších případech to může vést až k rozchodu. Proč vůbec reagujeme žárlivě? Ne vždy to má jednu jedinou příčinu - často je důvodů mnohem víc. Můžeme se však naučit žárlivost lépe ovládat.

Formy žárlivosti

Filmy a seriály nám poskytují velmi dramatický obraz žárlivosti. Ve skutečnosti však má žárlivost obvykle jen málo společného s pronásledováním a brutálními pomstami. Dr. Wolfgang Krüger, psychoterapeut a autor z Berlína, rozlišuje tři formy žárlivosti.

MÍRNÁ ŽÁRLIVOST

Většina lidí už pravděpodobně mírnou formu žárlivosti zažila. Vyskytuje se příležitostně a většinou se týká konkrétních situací. Například žárlíte, pokud se váš partner setká se svou bývalou. Ve skutečnosti víte, že se není čeho bát, nepříjemného pocitu se nemůžete zbavit. Většinou se ale vaše starosti zase rychle vypaří, aniž byste jimi partnera příliš zatěžovali. Tato forma žárlivosti je stále považována za zdravou.

STŘEDNÍ ŽÁRLIVOST

Se střední formou žárlivosti je to jiné. Postižený nežárlí jen tu a tam, ale pociťuje trvalý pocit obav. K vyvolání nejistoty stačí i ta nejmenší příležitost: neformální rozhovor se sousedem, dlouhý telefonát s kolegou. Mimochodem, střední žárlivost bývá často pokusem o kompenzaci nízkého sebevědomí.

SILNÁ ŽÁRLIVOST

Nejsilnější forma žárlivosti znamená, že každé chování milovaného člověka je sledováno s podezřením a nejběžnější situace se stávají údajnými známkami nevěry. Součástí může být tajná kontrola zpráv a e-mailů nebo špehování partnera. V tomto případě je žárlivost tak výrazná, že významně narušuje běžný život, a nelze ji racionálně ospravedlnit.

Mimochodem, muži a ženy uvažují o žárlivosti velmi odlišně. Podle Davida M. Busse, profesora psychologie na Texaské univerzitě, je to dáno evolučně. Muži se obávají zejména sexuální nevěry, zatímco ženy žárlí citově - obávají se, že by se jejich partner mohl znovu zamilovat do někoho jiného. Evoluční biologové obecně předpokládají, že způsoby žárlivosti jsou obsažena v našich genech. Muži se už od starověku potřebují ujistit, že se přenese jejich genetická výbava – proto žárlí v sexuální oblasti. Ženy nebo matky naopak chtějí, aby jejich dítě dostalo potřebnou péči od otce – proto žárlí v citové oblasti.

Proč žárlíš?

Důvod nedůvěry je někdy zřejmý: Pokud vám partner už jednou zahnul, je obtížné v něj znovu získat důvěru. Žárlivostí však trpí i lidé, kteří zrazeni nebo zraněni nikdy nebyli. Nízké sebevědomí a pochybnosti o sobě samém jsou častými příčinami žárlivosti. Žárlivost má obvykle více společného s vlastní nejistotou než s chováním partnera. U těch, kteří jsou sebevědomí a jsou si vědomi svých silných stránek a výhod, je méně pravděpodobné, že začnou pochybovat o partnerově věrnosti - a také se neporovnávají. Žárlivci totiž naopak mají tendenci porovnávat se s ostatními, dokonce i s přáteli nebo s kolegy v práci. V lásce to znamená, že například partnerova bývalého považují za „potenciální hrozbu“. Tito lidé také pociťují strach, že by si partner mohl vybrat někoho jiného, protože v jeho očích nejsou dost dobří.

Další příčinou žárlivosti je závislost na partnerovi. Ti, jejichž štěstí je závislé na druhých, mají větší tendenci reagovat žárlivě než někdo, kdo je v životě nezávislý. A konečně, také negativní zážitky z dětství mohou být důvodem pro žárlivost. Tyto příčiny jsou velmi hluboké a bohužel je obvykle nelze odstranit bez odborné pomoci.

Jak žárlivost rozpoznat

Žárlivost je silná emoce, která pro naše tělo představuje stres. Ti, kdo žárlivě reagují, se mohou snáze naštvat, rozladit, rozesmutnět a dokonce i zpanikařit. Často také pociťují hanbu. Tyto pocity mohou být tak silné, že se projeví i fyzicky – pocitem tlaku v břiše a na hrudi nebo bolestmi hlavy. Možné jsou i závažnější fyzické potíže, jako jsou prudké bušení srdce nebo dýchací potíže. Ti, kdo dlouhodobě bojují se žárlivostí, mohou také trpět nespavostí a depresemi. Žárlivost (je-li silná) je v každodenním životě velmi stresující, připravuje o energii a bere radost ze života.

Tip: Pokud je žárlivost akutní, mohou v boji proti stresové reakci v těle pomoci třeba relaxační cvičení.

Je běžné ve vztahu žárlit?

Přehnaná kontrola a majetnictví samozřejmě ve zdravém vztahu nemají místo, se zdravou žárlivostí se však setkáme u drtivé většiny vztahů. Koneckonců, jak už bylo řečeno, žárlivost je zakódovaná v našich genech. Určité množství žárlivosti je tedy zcela normální a slouží ve vztazích jako varovný signál.

Způsoby, jak žárlivost překonat

Co s tím dělat, když příliš žárlíte? Prvním krokem by mělo být přijetí vaší žárlivosti. I když se za ni třeba stydíte a nechcete si ji připustit, je důležité pocity nepotlačovat. Pouze přijetím se můžete naučit svou žárlivost překonávat. Následující tipy vám s tím také pomohou:

HLEDÁNÍ PŘÍČIN: Pokud víte, odkud vaše nedůvěra pochází, je snazší pracovat na jejím odstranění. Nejlepší je tedy najít si čas a zjistit, co vaši žárlivost způsobuje. Byla to negativní zkušenost z minulosti? Jste obecně nespokojeni se svým životem? Může vám pomoci věci sepsat nebo si o nich promluvit s dobrým přítelem. Ani rozhovor s partnerem na toto téma rozhodně nebude od věci.

POSÍLENÍ SEBEVĚDOMÍ: „Milovat lze jen ty, kteří milují sami sebe.“ I když tato moudrost zní trochu přehnaně, je na ní něco pravdy. Protože sebevědomí a sebedůvěra jsou pro překonání žárlivosti nesmírně důležité. Ti, kdo se nechávají přemoci pochybnostmi o sobě, pochybují také o svém partnerovi.

UDRŽOVÁNÍ PŘÁTELSTVÍ: U těch, kteří mají silné sociální vazby a nejsou závislí jen na partnerovi, je mnohem méně pravděpodobné, že budou žárlit. Je důležité vést svůj vlastní život se svými vlastními koníčky a zájmy a nefixovat se pouze na život v páru.

BUDOVÁNÍ VZTAHŮ: Zejména u dlouhodobých vztahů páry malé projevy lásky v každodenním životě (např. skládání komplimentů) zanedbávají. To se týká i sexuálního života. Místo toho, abyste sklouzli do nebezpečí nezáživné rutiny: mluvte k sobě otevřeně, budujte blízkost a vytvářejte čas na to, abyste si dávali najevo, jak moc se máte rádi.

Pokud si vezmete tyto body k srdci a budete podle nich jednat, určitě nezdravou žárlivost překonáte snáze. Buďte při tom ale trpěliví a shovívaví k sobě samým. Někdo, kdo žárlí celý život, nebude „vyléčen“ jen tak přes noc. Cesta je dlouhá - ale stojí to za to. Odměnou je šťastný vztah, vnitřní vyrovnanost a spokojenost.

Co dělat, když přehnaně žárlí partner?

Žárlivost není stresující pouze pro žárlícího, ale také pro jeho partnera. Pokud máte neustále pocit, že vás váš partner podezírá, vyslýchá nebo dokonce obviňuje z nevěry, pak je to samozřejmě také těžké. Pokud se cítíte být partnerovou žárlivostí omezování, rozhodně je důležité o tom mluvit. Je důležité, aby obě strany mohly otevřeně vyjádřit své myšlenky a pocity. Společně pak na tom můžete pracovat a pokusit se posílit vztah tak, aby vás už žárlivost nemusela trápit.

Zdroje: myself.de, Freepik

Podobné články

1 Komentářů

Dana

Dana

před 1 roky

Jak, bojovat. Poslat do ....

Reply

Napište komentář

Články z dalších našich webů: