Kromě těch, o kterých víte, existuje spousta dalších podivných návyků, které děláme podvědomě. Nemyslete si, že jste v tom sami - mnoho lidí dělá to samé. Podívejte se na těchto 10 divných věcí, které děláme, aniž bychom o tom věděli. Některé vás zaručeně rozesmějí.
1. Mluvíme sami se sebou
Vsadím se, že to byla jedna z prvních věcí, která vás při přemýšlení nad nevědomými divnými návyky napadla, nemám pravdu? Z divných věcí, které podvědomě děláme, je to ta nejběžnější.
Určitě jste se už někdy přistihli při rozhovoru, který jste vedli sami se sebou. V okamžiku, kdy si to uvědomíte, se vám to zdá divné, ale věřte, že to dělá většina lidí. Nejčastěji se tak stává v nějakých okamžicích, které jsou nám trapné, nebo ve chvílích nadšení.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Rozmlouvat se sebou samými nám pomáhá ujistit se o rozhodnutích, která jsme udělali. Je také cestou jak si utřídit myšlenky.
2. Uklízíme v okamžicích, kdy hledáme směr
Kdykoli se rozhodujeme o něčem důležitém a jsme v prostředí, kde je příliš mnoho věcí a rozptyluje nás, máme tendenci nejdřív začít uklízet, než k rozhodnutí dospějeme.
Záchvaty uklízení nás přepadají nejen při rozhodování, ale často také v naprosto „nevhodných chvílích“, jako například v momentu, kdy jsme se rozhodli dopřát si odpočinek. Představa neumytého nádobí v druhé místnosti a nevyskládaného prádla na gauči nám však odpočinek neumožní – jejich představa je pro nás příliš rušivá a myšlenka na ni nás natolik zneklidňuje, že se místo odpočinku navzdory únavě raději vrhneme na domácí práce.
3. Vzpomínáme si na nejtrapnější zážitky před spaním
Oblíbená aktivita před spaním mnoha z nás... Přemýšlení o náhodných trapných věcech, které se nám staly. Ani o tom přemýšlet nechceme, zkrátka nás samy bezdůvodně začnou napadat. Pokud vás také obtěžuje tento podivný zvyk, zkuste hlavu vyčistit od jakýchkoli myšlenek a soustředit se na nějakou klidnou, nenáročnou představu. Třeba pak vzpomínky na trapné situace odejdou a usnout pro vás bude snazší.
Někteří lidé to mají s trapnými situacemi naopak – večer se jimi nijak nezabývají, zato jsou tím prvním, co se jim vybaví těsně po probuzení.
4. Vymýšlíme životní příběhy náhodných osob
Tohle bývá obvykle způsob, jak zahnat nudu. Také to někdy děláte? K představování si životních příběhů náhodných kolemjdoucích se lidé často uchylují například ve chvílích, kdy jsou někde noví a snaží se ve svém okolí zorientovat. Slouží to zároveň jako rozptýlení, které z hlavy vyhání nervozitu a snižuje stres . Pomáhá i v okamžicích, kdy zažíváme vztek, který potřebujeme zvládnout. Pokud jste to ještě nevyzkoušeli, určitě to napravte – přemýšlet o životech náhodných lidí je zábavná hra. Nejlepší na tom je, když se pak s danou osobou blíže seznámíte a zjistíte, jaká je pravda. Schválně, kolikrát jste se už trefili, a kolikrát jste se svým „příběhem“ byli naopak úplně vedle?
5. Sundáváme z hlavy sluchátka, když ztratíme cestu
Hudba je potravou pro duši. A je snadné nechat se jí někdy unést. Když jdeme někudy, kde to dobře známe, není to problém, protože cestu v sobě máme pevně zakódovanou a nemusíme o ní přemýšlet. Jakmile se ale vydáme někam, kam míříme poprvé, musíme se snažit mnohem více. Při hledání správné cesty nás proto může rozptylovat a ztěžovat nám soustředění. S telefonováním je to stejné. Snad proto si automaticky sundáváme z hlavy sluchátka, když si nejsme jistí, kudy jít. Nebo minimálně o něco ztlumíme hlasitost.
6. Po odeslání zprávy ji hned pročteme
Na první dobrou si říkáme, že je to korektura. To je ale hloupost – vždyť odeslání zprávy už nelze zrušit a nemůžeme ji už ani nijak pozměnit. Přesto, aniž bychom to dělali záměrně, si podvědomě každou odeslanou zprávu ještě jednou přečteme a zkusíme si představit, jak se při jejím čtení bude cítit adresát.
Tento zvyk se často vztahuje nejen na textové, ale i na hlasové zprávy. Posloucháme je, abychom zkontrolovali, zda nám je rozumět a jak náš hlas na nahrávce zní, přestože výsledek už stejně nijak nezměníme, i kdybychom s ním nebyli spokojeni. Stejně nám ale dělá dobře náš vlastní hlas poslouchat a představovat si, co si u jeho poslechu pomyslí druhá osoba.
7. Představujeme si páry, jak spolu mají sex
Ano, tohle je extrémně divné, a přesto rozhodně nejste sami, kdo to dělá. Někdo si pár při sexu představí až ve chvíli, kdy se o něm dozví, že čeká dítě. Někdo si zamilované v posteli představuje okamžitě, jakmile je vidí, nebo jakmile se o někom známém dozví, že s někým vstoupil do vztahu.
Mnoho lidí si také snaží při sexu představit své příbuzné a nebo faráře, o kterých ví, že sex pravděpodobně pravidelně nemají. O to víc je však ta představa zajímavá a přitahuje nás, a tak se jí nemůžeme ubránit. Může to znít úchylně, ale zkuste se od tohoto pocitu oprostit. Sex je normální, přirozená, běžná součást života nás všech. Tak proč se cítit špatně, když na něj pomyslíme?
8. Každý den vypočítáváme, jak dlouho jsme spali
Je to spíš divné, nebo užitečné? Nejspíš oboje. Večer při uléhání přemýšlíme nad tím, v kolik budeme vstávat, a kolik hodin spánku před námi je. Ráno po probuzení vzpomínáme, kolik jsme šli spát, a kolik hodin jsme spánkem strávili. Jak dlouho jsme spali počítáme dokonce i při krátkých probuzeních během noci. Jak dlouho už jsem spal, a kolik hodin odpočinku mi ještě zbývá, pokud okamžitě znovu usnu? Určitě nejste sami, kdo to počítá. Z nějakého neznámého důvodu nás všechny doba trvání našeho spánku nebývale zajímá.
9. Donekonečna si zpíváme melodii, která nám vlezla do hlavy
Někdy je to příjemné, jindy otravné: Každý jsme ale už určitě někdy zažili, že se nám nějaká melodie dostala do hlavy tak hluboko, že jsme ji z ní nemohli vyhnat po celé hodiny, nebo dokonce dny.
Možná se jednalo o vaši oblíbenou píseň, možná o náhodnou melodii, kterou jste někde bezděčně zaslechli a ani si nemůžete vzpomenout, kde přesně to bylo. Tak jako tak si v takových případech broukáme po celé dny, často úplně nevědomky. Většinou nám tento zvyk přináší radost, pro naše okolí však umí být pěkně otravný.
10. Hledáme si zábavu při jídle
Může se jednat o to, že zapnete televizi nebo Netflix. Nebo třeba posloucháte rádio. Existují ale i nápaditější varianty. Zkusili jste třeba někdy jíst písmenka z polévky jen v takových kombinacích, aby se z nich dala poskládat slova? Nebo se při vyjídání krutonů soustředit na to, abyste na lžíci vždy měli jen jeden? Ne, nejste nenormální, pokud tohle děláte. Podobné divné zvyklosti má při jídle spousta lidí.
Zdroje: whatdalatest.com, Freepik
