Trávíme hodně času v interiéru. Ve skutečnosti jeden průzkum ukázal, že za daný den pravděpodobně strávíme venku méně než 8 % času. Došlo také k výrazné změně místa, kde žijeme, a to masovým přesunem z venkova do měst. Předpokládá se, že do roku 2050 bude téměř 70 % lidí žít v městském prostředí. To vše má samozřejmě své dobré důvody. Ale vzhledem k tomu, že se stále více vzdalujeme od přírody a trávíme čas uvnitř městských center, výzkum naznačuje, že možná o něco přicházíme. Konkrétně náš mozek může mít z pobytu v přírodě prospěch a trpět její absencí. Zde jsou 3 způsoby, jak může příroda pomoci vašemu mozku, a jak tuto vědu využít ve svůj prospěch.
1. Snížení aktivace stres ové sítě. Údaje z průzkumu Americké psychologické asociace uvádějí týkající se úrovně stres u, kterou ještě zhoršila pandemie COVID-19. Je známo, že stres , zejména chronický, má toxický vliv na mozek, což s sebou nese spojení s vyšší mírou úbytku kognitivních funkcí a také se zvýšeným rizikem duševních poruch, jako jsou deprese a úzkost. Proto je tak důležité hledat způsoby, jak snížit nebo kompenzovat zátěž stres u, kterému dnes čelíme. Jedním z účinných a nízkorozpočtových řešení se zdá být vystavení přírodě.
V článku publikovaném v roce 2010 v časopise Environmental Health and Preventive Medicine prováděli vědci experimenty ve 24 lesích po celém Japonsku. Účastníci studie strávili přibližně 15 minut buď ve městě, nebo v lese, kde seděli nebo se procházeli. Během této doby byla provedena řada různých měření, včetně mnoha měření souvisejících se stres ovými drahami. Po přezkoumání údajů vědci zjistili, že skupina v lese měla nižší koncentraci kortizolu, nižší srdeční frekvenci a nižší sympatickou aktivitu než skupina ve městě, což naznačuje, že pobyt v přírodě má "relaxační a stres uvolňující účinky"
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
.Toto zjištění potvrdila i řada dalších studií - přehledová práce z roku 2017 prokázala významný vliv pobytu v lese na krevní tlak a další výzkumy naznačují, že pouhé vdechování vůní různých rostlin může pomoci snížit další měření aktivace stres ových drah. Uklidňující účinek přírody na stres ové dráhy v mozku by mohl pomoci vysvětlit, proč je častější pobyt v přírodě spojován s lepším duševním zdravím, včetně menší úzkosti.
2. Zvýšená empatie. Jeden z překvapivějších poznatků v literatuře o přírodě se týká jejího potenciálu měnit způsob, jakým komunikujeme s druhými lidmi a jak je vnímáme. Ve studii z roku 2014 vědci zjistili, že pouhý pohled na vysoké stromy byl spojen s výrazným zvýšením prosociálního chování lidí ve srovnání s pohledem na budovy. Ukázalo se, že pohled na esteticky krásné pokojové rostliny koreluje se zvýšeným pomáhajícím chováním, a pohled na fotografie krásných přírodních scenérií byl spojen s větší štědrostí a důvěrou. Jiná práce zjistila, že po pětidenním pobytu v lese (bez přístupu k obrazovkám) byly děti lepší v rozpoznávání neverbálních signálů než děti, které zůstaly ve městě.
3. Zlepšení zdraví mozku. Zdraví mozku jistě patří mezi nejdůležitější aspekty wellness a lidé jsou ochotni udělat téměř cokoli pro jeho zlepšení. V roce 2020 měl jen celosvětový trh s doplňky stravy pro zlepšení kognitivních funkcí hodnotu více než 7 miliard dolarů. Je však možné, že by prostý pobyt v přírodě mohl být skrytým posilovačem mozku?
V průběhu několika desetiletí vědci zkoumali, jak by příroda mohla ovlivňovat poznávání. V nedávném systematickém přehledu vědci spojili pobyt v přírodě se zlepšením několika aspektů kognitivních funkcí, včetně lepší pracovní paměti a kognitivní flexibility. Některé z těchto přínosů se projevily i při virtuálním kontaktu s přírodou, i když vědci upozornili, že účinky skutečné přírody mohou být silnější. Ukázalo se dokonce, že příroda má pozitivní vliv na rozhodování - jedna studie ukázala, že prohlížení fotografií přírody (oproti městskému prostředí) bylo spojeno s méně impulzivními rozhodnutími.
V roce 2019 byl v časopise Landscape and Urban Planning publikován přehled, který se konkrétněji zabýval účinky přírody na děti a dospěl k závěru, že "pasivní vystavení přírodě může podporovat pozitivní změny v pozornosti mládeže" a naznačuje potenciální význam začlenění přírody do škol pro podporu rozvoje mozku dětí. Další výzkum byl proveden u dětí s diagnózou ADHD. Různé směry studií naznačují, že příroda zde může pomoci, přičemž jedna práce ukázala, že u dětí s ADHD, které byly vzaty na procházku do parku, došlo k podstatnému zlepšení koncentrace ve srovnání s dětmi, které byly vzaty na procházku do města.
Jak se dostat do přírody
Pokud vezmeme v úvahu, že pobyt v přírodě je často levný, často bezplatný a může mít rozmanité účinky na posílení mozku, je těžké argumentovat proti receptu na trochu více přírody v našem životě. Jak to tedy udělat? Informace o dávkování vitaminu N najdete v tomto článku. Co se týče způsobu, jak se přírodě věnovat, zvažte možnost zeptat se svých přátel a rodiny na jejich oblíbená místní přírodní místa. Vezměte si s sebou knihu, oběd nebo prostě jen zvídavou mysl a najděte si místní park, kde můžete trávit čas. Zkuste si pořídit pokojovou rostlinu a pečovat o ni nebo si vypěstujte parapetní zahrádku. Můžete zvážit zapojení do místní komunitní zahrady nebo vyhledání možností kempování ve vašem okolí. A nakonec vyhledejte místní skupiny setkávání podobně zaměřených lidí nebo odborníků na přírodu.
Zdroje: psychologytoday.com, Unsplash
