Tato psychiatrička říká, že rigidní pocit sebe sama může ovlivnit osobní pohodu – tady je, co dělat místo toho
Dnes je kladen velký důraz na autenticitu – to znamená, že vaše vnější chování musí odpovídat vašim vnitřním pocitům. Z toho vyplývá, že pokud nevyzdvihujete své přirozené sklony a pořád nevyjadřujete svoje skutečné "já", jste podvodník – nebo jak můj nevlastní syn Charlie říká, NARP: not a real person (ne skutečná osoba). Ovšem toto je omezený způsob, jak pohlížet na sebe sama, popírat možnosti růstu mimo sebe a stát se něčím víc. Věřit, že existuje jedno pevné nebo skutečné "já" může zasahovat do růstu a je spojováno s depresí.
Mít pevný pocit sebe sama může ovlivnit osobní pohodu
Lidé se uzavírají do svých vlastních vyprávění. Jejich starší bratr byl oblíbencem. Jejich první přítel byl láskou jejich života. Jejich rodiče je nepodporovali.
Tyto příběhy jsou vyprávěny a převypravovány tolikrát, že se z nich stane kánon. Příliš často je lidský pocit hodnoty a identity založen na těchto přesvědčeních, které neberou v úvahu rozdíly a detaily. Opuštění těchto zavedených příběhů, které o sobě vyprávíme, nám umožňuje rozhodnout se, kým chceme být, místo toho aby nám minulost diktovala, kým jsme dnes a kým budeme v budoucnosti. Vymanění se z představy pevného já nás může osvobodit velkými i malými způsoby.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Kým si myslíme, že jsme, může vstoupit do cesty růstu a vitality. Spíše než býti "svými skutečnými já", které mají tendenci zužovat perspektivu a podporovat jejich ztuhlost, nabádám své pacienty k tomu, aby rozšířili svoje uvažování o sobě tím, že se budou chovat takovým způsobem, které se jim možná zdá odlišné od jejich běžné povahy.
"Jsem člověk, který se vším souhlasí," svěřila se mi jedna pacientka. Bylo pro ni důležité být milou a k tomu mezi svými přáteli byla známá příjemností a vstřícností. Kvůli této pověsti se ale někdy cítila být využívána, avšak obávala se chovat jinak. "Být milou je to, kým jsem," trvala na svém, ačkoliv hluboko uvnitř věřila, že její milost byl jediný důvod, proč ji lidé mají rádi. Řekla jsem jí, aby zvážila rozdíly mezi tím, co znamená být milým a co je to být laskavý. Hovořily jsme o tom, že "být milým" je o tom být loutkou, zamlčovat svůj názor a děla to, co jiní lidé chtějí, zatímco "být laskavý" tíhne k tomu, aby člověk zůstal věrný svým hodnotám, projevoval milost a měl sílu k vyjádření svého skutečného "já".
O pár dnů později se jí zeptal kolega, zda by mohla zůstat a dokončit PowerPointovou prezentaci. V minulosti by řekla ano, přestože měla domluvené plány. Tentokrát se rozhodla zachovat se neosobně a odmítla. Tím, že se chovala jako někdo jiný, se jí povedlo pozvednout se ze svého omezeného já a pomohlo ji najít hlas k tomu, aby se cítila sebevědoměji a byla lepší verzí sebe sama.
Proč byste se měli chovat jako někdo jiný
Nemyslím si, že technika popírání a nerespektování, kdo je kým, je neautentická. Naopak, pomáhá tomu, aby se člověk přiblížit k verzi sebe sama, kterou by chtěl být. Je pacientka neautentická? Technicky ano. Přesto může být dobře míněná faleš někdy klíčem k vlastní transformaci.
Co to vlastně znamená být autentický? Vědci z UC Berkeley se zeptali lidí, co je pro ně ve vztahu důležitější, aby se cítili autentickými – být svým vlastním já, nebo být svým ideálním já? Většina usoudila, že být svým pravým já je klíčem k autentickému vztahu. Avšak výzkum říká něco jiného. Autentičnost ve vztahu je výsledkem pocitu, že můžete být svým nejlepším já, ne svým skutečným já.
Dělat věci, které vám nejsou vlastní, vás může osvobodit od chování v rovině, která je pohodlná, ale tíživá. Protivní lidé se cítí lépe, když jsou ohleduplnější. Ti, kteří jsou bezstarostní, se cítí lépe, když jsou svědomití. Stydlivým lidem prospívá, když jednají více společensky. Psycholožka Sonja Lyubomirsky poukázala na to, že když se introverti záměrně zapojují do extrovertního chování, jako je být asertivní, upovídaný a spontánní, mohou zvýšit pocity propojenosti a celkově zlepšit svoji osobní pohodu.
Sečteno a podtrženo.
Podle mých zkušeností lidé nemají pocit, že něco "předstírají", když předvádějí chování, kterého si cení. Právě naopak; většina říká, že je to doba, kdy se cítí nejpravdivěji a nejvíce jako oni sami. Ztělesňováním vlastností, jichž si vážíte, můžete posílit pozitivní duševní zdraví. Když mi pacienti řeknou: "Jsem tím, kým jsem," mým cílem je povzbudit je k tomu, aby pochopili, že jsou mnohem víc.
Zdroje: mindbodygreen.com, Pixabay
