Ta nejznámější díla na nás působí nejlépe!
Luciano Bernardi, profesor medicíny na univerzitě v Pavii v Itálii se svým týmem provedli několik výzkumů na téma vážná hudba a my. Zatímco účastníci poslouchali pět náhodných kousků od Bacha, Beethovena, Pucciniho a dalších klasických umělců, přístroje zaznamenaly, že při rychlých energických částech došlo k proporcionálnímu zúžení cév, zvýšení krevního tlaku, srdeční frekvence a zrychlenému dýchání. Během klidnějších a tišších míst skladeb došlo k přesnému opaku. Tým ale také zjistil, že při známých hudebních frázích (například úryvky ze slavných árií od Verdiho, které většina účastníků již někdy slyšela) se srdeční tep účastníků synchronizoval s rytmem těchto skladeb.
Zázračný Mozart?
Němečtí vědci z Porúrské univerzity v Bochumi, stejně jako Luciano Bernardi, zjistili, že vážná hudba snižuje krevní tlak, srdeční tep a hladinu stres ového hormonu kortizolu. Ve studii, kterou dělali se skupinou 120 pacientů, měli nejlepší výsledky ti, kteří poslouchali skladby Wolfganga Amadea Mozarta aspoň po dobu 20 minut denně. (Mimochodem: Mozartovy skladby se doporučují hlavně v těhotenství pro správný růst plodu.) Nepatrně horších výsledků dosáhli posluchači děl Johanna Strausse mladšího. Žádný vliv neměly na klienty hity populární skupiny ABBA.
Působí až v hlubinách mozku
Nejlépe na nás působí skladby, kde jsou velké rozdíly v dynamice. Ještě se přesně neví proč, ale podle výzkumů tomu tak opravdu je. Hudba obchází šedou kůru mozkovou a s ní i spoustu různých bariér, působí tedy v nejhlubších vrstvách mozku. Ty jsou zodpovědné například za emoce. Ale jak je možné, že je hudba tak podmanivá? Nejspíš to bude tím, že využívá různá tempa, harmonie, rytmy, intenzity a mnoho dalšího.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Napomáhá nejen srdci…
Je také dokázáno, že vážná hudba může pomoci lidem, kteří dlouhodobě žijí v tzv. akustickém smogu. To znamená nejen ruch velkoměsta, ale také neúčelný poslech hudby, která hraje jako kulisa v obchodech nebo v restauracích. A na italské klinice Santo Donato u Milána je poslech klasické hudby dokonce součástí léčby pacientů, kteří se zotavují po operacích srdce. A jedna důležitá věc na konec: pokud chceme docílit nějakých pozitivních účinků, musíme hudbu poslouchat soustředěně (ne jako kulisu!) a to po dobu alespoň 20 minut.
Zdroje: https://www.medscape.com/, https://www.quora.com/, https://www.scientificamerican.com/, https://www.cardiosmart.org/, https://www.pexels.com/
