Nepodmíněná dobrota a sebeúcta
Existuje velký rozdíl mezi obyčejným sebevědomím a skutečným sebevědomím. Dalo by se říci, že běžná důvěra je založena na nějakém referenčním bodě nebo vztahu. Pokud se cítíte sebejistě, je to často proto, že srovnáváte své schopnosti se schopnostmi někoho jiného, nebo to může souviset s něčím ve vnějším světě, k čemu máte vztah. Co je tedy skutečné sebevědomí? Opravdová sebedůvěra má jen velmi málo společného se srovnáváním a vztahy. Ve skutečnosti je založena na bezpodmínečném prožívání vlastní dobroty a pocitu vlastní hodnoty bez ohledu na okolnosti. To můžeme zažít prostřednictvím meditace.
Naneštěstí je v dnešní společnosti stále obtížnější udržet si pocit vlastní hodnoty, a proto prožitek opravdové sebedůvěry zůstává nepolapitelný. Dalo by se říci, že nedostatek sebeúcty nebo sebevědomí je jedním z největších problémů, kterým čelíme, a projevuje se mnoha způsoby. Tragické je, že nízké sebevědomí je dobré pro obchod! V materiálním světě se objevují nejrůznější reklamy, které nám naznačují, že bychom mohli a měli být více takoví a méně onakí. Možná nás reklama vyzývá, abychom si koupili šampon, aby naše vlasy byly krásnější. Nějak to v nás něco vyvolává, protože máme nedostatek sebevědomí, a to nejen ohledně svých vlasů, ale ohledně vlastní hodnoty obecně.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Všechny druhy obrazů a referenčních bodů patřících vnějšímu světu se používají k posílení komplexu méněcennosti, který máme do určité míry všichni. Marketing nám předkládá obraz atraktivní ženy s nafukovacími kartáčky nebo svalnatého muže s six-pack svaly a my se nakonec nějak srovnáváme s těmito lidmi, což v nás nevyhnutelně vyvolává horší pocity. Svět přetvářky nám dává najevo, že nejsme dost dobří - podkopává naše sebevědomí a navrhuje nerealistická řešení, jak si ho znovu vybudovat.
Nejde jen o fyzický vzhled, nedostatek sebedůvěry se projevuje i v našich psychických prožitcích a emocích. Pokud se například při práci s ostatními dostaneme do náročné situace, může nás to uvést do rozpaků. Možná nám někdo řekne něco, co v nás vyvolá pocit odhalení nebo nedostatečnosti. To se nám nelíbí -nikomu se to nelíbí. Rozpaky nám nějakým způsobem znovu připomínají, že prostě nejsme dost dobří.
Naším zvykem je posilovat příval zpětné vazby z vnějšího světa neustálým přemýšlením o věcech, které nás obtěžovaly nebo v nás vyvolaly nepříjemný pocit. Tyto situace a pocity, které vyvolávají, neustále přehráváme a znovu a znovu si je přehráváme. To je náš základní zmatený způsob vztahování se k vnějšímu světu i k sobě samým. Cítíme se kvůli tomu zaseknutí, cítíme se hrozně, ale...
Naší vstupenkou z kruhu závislosti je meditace
Existuje i jiná cesta! Zahrnuje spojení s pocitem naší skutečné hodnoty, naší vrozené hodnoty. Odtud pramení skutečná sebedůvěra. Nemůžeme si ji však navodit jen tím, že si ji budeme přát. I když jsme schopni vidět věci jasně a rozpoznat vzorce, naše návyky jsou příliš hluboce zakořeněné: potřebujeme je rozbít. A jak se to naučíme? Prostřednictvím meditace. Ta je naší vstupenkou z koloběhu závislosti na vnějších příčinách a podmínkách do vlastní sebedůvěry a pohody.
Jak nám může meditační praxe pomoci? Co zázračného se stane, když meditujete? Když meditujete, jednoduše sedíte a pozorujete svůj dech bez posuzování. Dech, váš referenční bod, je přirozenou součástí života. Tím, že soustředíte svou pozornost na dech, se vzdáváte jakéhokoli pocitu srovnávání; sedíte bez posuzování.
Při meditační praxi se v mysli objevují nejrůznější věci. Možná je to ten okamžik rozpaků, který si přehráváte stále dokola. Možná je to pocit rozhořčení nad tím, že jste nespravedlivě kritizováni. Možná je to prchavý okamžik triumfu. Ať už je to cokoli, vracíte se k dechu. Pokaždé se vraťte k tomuto základnímu pocitu bytí.
Dojde k tomu, že se velmi postupně, velmi organicky začnete distancovat od dějové linie, kterou vám předkládají vaše myšlenky. Emocionální myšlenkový proces se vám nebude zdát tak lepkavý a reálný; bude méně náchylný k tomu, aby vás ovládl, monopolizoval vaši pozornost a podkopával vaši sebedůvěru. Když se dokážete uvolnit a pustit dějovou linii, můžete se také zbavit napětí, které je s ní spojeno. To vede k hlubokému pocitu pohody.
Jak se vaše meditace stává stále stabilnější, investujete do tohoto okamžiku pohody stále více. V tomto okamžiku pohody prostě jste. Neexistuje žádný referenční bod. Vlastně to není ani dobré, ani špatné, ani nic jiného. Je to jen bytí a je to tak příjemné. A z tohoto pocitu bytí pochází skutečná sebedůvěra, která pramení z toho, že můžete odpočívat v přirozeném stavu mysli, že se můžete uvolnit, aniž byste se museli zabývat všemi vnějšími referenčními body nebo myšlenkami, které mohou narušit sebedůvěru. Právě tak je meditační praxe klíčem k objevení a vybudování opravdové sebedůvěry.
Aby bylo jasno, opravdová sebedůvěra nemá nic společného s tím, že jste lepší nebo horší než kdokoli jiný. Svou skutečnou sebedůvěru nezvyšujeme tím, že podkopáváme sebedůvěru ostatních. Tak to nefunguje. Každý má v sobě toto základní dobro a každý má schopnost se s ním spojit. Když se spojíme s vlastní dobrotou, s vlastním sebevědomím, můžeme ho skutečně vyzařovat. A tak místo toho, abychom druhé zatěžovali pocitem negativity, žárlivosti a soutěživosti, můžeme vyzařovat pocit otevřenosti, přijetí, upřímnosti, radosti a soucit "> laskavost i a všech těchto dobrých vlastností. Je to mnohem lepší způsob, jak se na světě chovat, nemyslíte? A to vše vzniká díky meditační praxi: díky odhalení základního pocitu pohody a objevení opravdové sebedůvěry.
Zdroje: mindworks.org, Unsplash
