Ať už vedete důležitou schůzku, jdete na první rande, vyjednáváte o platu se šéfem, vystupujete na pódiu, přednášíte prezentaci, vedete akci nebo se ucházíte o novou práci, možná přemýšlíte, jak si zvýšit sebedůvěru. Zdá se, že mnohým z nás by prospělo pracovat na posílení sebevědomí.
Dobrá zpráva: výzkumy ukázaly, že existují věci, které můžeme udělat pro zvýšení svého sebevědomí, i když se zrovna necítíme. Existují dokonce studie o tom, jakou sílu má zapojení řeči našeho těla, například při nácviku silového pózování. Když se však nutíme do sebevědomí, nemusí to být zrovna autentický pocit. Sebevědomí existuje mimo mysl jako vědomí sebe sama, které je vždy s vámi. Meditace na sebedůvěru neboli meditace pro sebedůvěru nám může pomoci najít klidnější a svobodnější druh sebedůvěry. Praktikování meditace nám dává možnost využít tuto sebedůvěru, když ji nejvíce potřebujeme. A s trochou cviku začne přicházet přirozeněji.
Každý člověk je jiný; příprava na prezentaci může být pro některé lidi opravdu stresující a pro jiné velmi vzrušující. Přesto je třeba co nejvíce najít místo, kde budeme mít pocit rovnováhy. Pokud jsme příliš zahleděni do své mysli, nezáleží na tom, jestli jsme zahleděni do vzrušení z toho všeho, nebo jestli jsme zahleděni do pocitu úzkosti, pochybností nebo nedostatku sebedůvěry - ať už je to cokoli - nebudeme se moci stoprocentně soustředit na přednesení sdělení tak, jak bychom chtěli. A to je opravdu důležité. Přítomnost nám umožňuje spojit se s lidmi, kterým zprávu předáváme. Najít si tedy co nejvíce místa, kde můžeme ukotvit mysl v těle, a to jak před prezentací, tak během ní, je opravdu důležitá dovednost.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Strach je pro většinu lidí pravděpodobně největší překážkou při veřejném vystupování nebo prezentování. V tomto smyslu to tedy není situace, která způsobuje napětí a úzkost, ale spíše naše vlastní mysl a náš pohled na situaci. Ať už se jedná o očekávání, strach z určitého výsledku nebo obavy z toho, co si budou myslet ostatní; všechny tyto aspekty mají svůj původ v mysli, nikoliv v místnosti.
Koneckonců to může být naše vlastní myšlení, které nám stojí v cestě. Když se sami sobě postavíme do cesty, zkomplikujeme si jinak jednoduchý úkol mluvit nahlas a sdílet sdělení. Může se také objevit tendence "snažit se být jako" někdo jiný, třeba napodobovat zkušené řečníky. Pokaždé, když to děláme, se však vzdalujeme svému autentickému já a tomu, kým skutečně jsme.
"Osobně bych mnohem raději seděl a poslouchal někoho, kdo sdílí své poselství takový, jaký je, zranitelný, otevřený a upřímný, než sledoval, jak se někdo snaží o dokonalý přednes a soustředí se více na něj než na samotné poselství," říká spoluzakladatel Headspace Andy Puddicombe. "Některé z nejlepších prezentací a přednášek, které jsem vyslechl a které mě opravdu dojaly, nebyly od brilantních řečníků; někteří z nich ve skutečnosti nikdy předtím na veřejnosti nemluvili. Ale právě díky tomu byli věrohodní, právě díky tomu předali poselství, které chtěli sdělit, tak účinně a bez námahy, a právě díky tomu se dotkli srdcí a myslí lidí v publiku."
Zdroje: headspace.com, Unsplash
