Většina lidí věří, že osobnost je obecně velmi stabilní a v mnoha ohledech mají pravdu. Pokud jste například extrovert, není zcela možné, abyste se přes noc změnili v introverta. Výzkum osobnosti se v minulém století skutečně zaměřil především na trvalou a konzistentní povahu osobnosti, dominantní proud výzkumu se zaměřuje na pět základních osobnostních rysů jako základního rámce lidské osobnosti. Je ale osobnost opravdu tak stabilní, jak si myslíme?
Vědci v sociální psychologii a psychologii osobnosti stále více docházejí k závěru, že osobnost je méně stabilní, než jsme si dříve mysleli a je místo toho výrazně tvárnější. Široká škála faktorů může ovlivnit, jak se naše osobnosti v průběhu času mění, například prožívání významných životních událostí, začátek našeho prvního zaměstnání, založení rodiny, rozvod, nezaměstnanost nebo odchod do důchodu a vystavení určitým prostředím, například „dobré“ pracovní pozice, které nám nabízejí velkou samostatnost a příležitosti k využití našich dovedností.
Proč se naše osobnost mění?
Pokud se osobnost změní, proč? Akademici v průběhu let nabídli různé teoretické pohledy ve snaze porozumět tomuto jevu.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
Jedna perspektiva naznačuje, že se lidé rozvíjejí a rostou směrem k dospělosti a při tom zažívají jemné posuny ve své osobnosti. Například: Většina lidí, jak stárne, má tendenci se postupně více ovládat, uvědomovat si více věcí, být zodpovědnější a ohleduplnější. Taková trajektorie osobního rozvoje se tak může odrazit v našich osobnostních vlastnostech odpovídajících těmto oblastem.
Další podobná perspektiva naznačuje, že investice do sociálních rolí, jako je rodič, pracovník nebo vůdce, mohou způsobit, že se budeme chovat způsobem, který splňuje očekávání těchto rolí.
Nakonec jsou lidé adaptivními druhy a rozvíjíme a měníme své osobnosti v souladu s tím, co k nám naše prostředí volá. Je také důležité si uvědomit, že na životní prostředí nereagujeme pouze pasivně, místo toho pravidelně řídíme naše životy pomocí individuálního vývoje. To se může projevit například jako volba vstupu do určitých prostředí, jako je nástup do určité práce nebo kariéry. Vztah mezi naší osobností a naším prostředím lze tedy považovat za vzájemný - v průběhu času se navzájem formují.
Jak práce mění, kým jsme?
Všichni víme, že práce hraje v našem životě důležitou roli. V práci trávíme značné množství času, tedy to, co v této souvislosti zažíváme, může významně ovlivnit náš rozvoj osobnosti. Výzkum v oblasti psychologie osobnosti a práce v posledním desetiletí ukázal, že pro osobnost je důležitá široká škála faktorů souvisejících s pracovištěm. Důležité jsou například vlastnosti pracovního prostředí. Studie ukázaly, že vysoká úroveň pracovní autonomie, jinými slovy, pracovní místa, která zaměstnancům dávají svobodu rozhodovat o tom, kdy a jak budou svou práci vykonávat, umožňují zaměstnancům rozvíjet jejich osobnost tím, že nabízejí pocit kontroly.
Na druhou stranu vysoké časové nároky, které poskytují omezený čas na výkon a dokončení pracovních činností a vysoká nejistota zaměstnání mají tendenci v průběhu času zvyšovat osobnostní rys zaměstnanců. Zdá se, že „kvalitní“ pracovní místa, například ta, která nabízejí vysokou samostatnost a vysokou bezpečnost, mají tendenci pozitivně ovlivňovat rozvoj osobnosti zaměstnanců. Naše volba povolání také ovlivňuje to, kým jsme se stali. Studie ukázaly, že například nástup do vedoucích pozic je spojen se zvýšením osobnostního rysu svědomitosti, pravděpodobně proto, že převzetí odpovědnosti za vedení vyžaduje rozvoj tohoto osobnostního rysu. Zaujetí vedoucích pozic však může mít také negativní konotace pro rozvoj osobnosti, může to například vést ke zvýšení osobnostního rysu narcismu. Stručně řečeno, naše pracovní prostředí a kariérní rozhodnutí, která děláme, mohou mít velký dopad na naši změnu osobnosti.
Jak můžeme utvářet naši osobnost?
Část článku, kterou jste četli před chvílí uvedla, jak naše práce mění naši osobnost. To ale neznamená, že jsme pouze pěšáci našeho odborného prostředí. Místo toho můžeme také aktivně utvářet naši osobnostní cestu, pokud máme záměr a jsme odhodláni k takovému kroku. Všichni se snaží dosáhnout cílů a jedním z těchto cílů se může stát i změna osobnosti. Výzkum skutečně naznačuje, že mnoho lidí má v úmyslu změnit některé aspekty své osobnosti. Ukazuje se však, že k uskutečnění změny osobnosti nestačí mít pouze cíle, protože k dosažení těchto cílů je také třeba vynaložit vědomé úsilí a vytrvale pracovat.
Co si zapamatovat?
Osobnost není tak statická, jak jsme si dříve mysleli. Krása tohoto poznání spočívá v tom, že nám umožňuje vidět všechny způsoby, jak lze osobnost formovat v probíhajícím adaptivním procesu. Tento proces zahrnuje nejen vliv z našeho prostředí, ale zahrnuje také motivy a kroky jednotlivců. Ačkoli se empirický výzkum této relativně nové perspektivy změny osobnosti stále objevuje, hromadí se důkazy, které osvětlují, jak mohou pracovní zkušenosti ovlivnit rozvoj osobnosti a také to, jak mohou zaměstnanci záměrně rozvíjet cíle změny osobnosti a provádět pracovní činnosti, aby těchto cílů lépe dosáhli. Jako jednotlivci by nám přijetí koncepce rozvoje osobnosti mohlo umožnit zaujmout otevřenější pohled na naše životní zkušenosti a najít strategie, které nám pomohou stát se tím, kým chceme být. Uznání role na rozvoji osobnosti umožní dlouhodobě lépe podporovat pozitivní osobnostní růst zaměstnanců, například nabídkou vysoce kvalitních pracovních míst a poskytováním pozitivních pracovních kultur, což v konečném důsledku přispívá k zlepšování lidské společnosti .
Zdroje: psychologytoday.com, Unsplash
