Účel v životě je žhavé téma. Zvláště v dnešní době se všichni snažíme najít smysl a pěstovat smysl svého života. Přesto jen málo lidí ví, že ve skutečnosti existuje velké a zavedené množství empirických psychologických výzkumů zkoumajících toto téma. Desítky let studia smyslu života nám ukázaly tři důležité věci:
1. Účel souvisí se zdravím, bohatstvím a štěstím
Průřezový výzkum ukázal, že mít smysl pro život je v životě silným prediktorem mnoha pozitivních výsledků. Cílevědomí lidé mají silnější imunitní systém, rychleji se zotavují z operace, a dokonce žijí déle. Bylo také prokázáno, že smysl života, souvisí s ekonomickým úspěchem. A konečně, lidé jsou v každé fázi života šťastnější, když mají smysl života.
2. Smysl může změnit vaše vnímání
Ve studii, v jejímž čele stál Dr. Anthony Burrow, byli účastníci umístěni pod příkrým kopcem. Poté byli účastníci požádáni, aby změřili úhel stupně do kopce a kolik úsilí bude nutné k jeho výstupu. Ti, kteří měli větší smysl pro účel, ve skutečnosti považovali kopec za méně schodný a snadněji překonatelný, což naznačuje, že tento účel může utvářet, jak jednotlivci vnímají své prostředí.
Přečtěte si také: Koupil krachující web, teď s ním chce vzdělávat celé Česko
3. Smysl je o vzorcích (možná)
Významná studie zdůraznila, jak účel ovlivňuje psychologii člověka. Přesto zůstává otázka: Jak může někdo skutečně vyvinout smysl života a jak ho můžeme zvýšit? Pokud je smysl tak prospěšný, každý by ho měl chtít podporovat. Výzkum v této oblasti bohužel není tak jasný, ale jedna zajímavá studie implikuje „Významový model údržby“ (neboli „MMM“).
Lidské bytosti jsou v podstatě detektory vzorů. Očekáváme, že určité věci budou navzájem spojeny: Dobří lidé se budou dobře rozhodovat, zima přinese chladné počasí a psi budou štěkat (spíše než mňoukat). Podle MMM jsou tyto „shodné“ zkušenosti nezbytné k tomu, aby si člověk udržel smysl života. Kdykoli jsou očekávané asociace narušeny neočekávanými zkušenostmi („nesourodost“), cítíme, že náš život nedává smysl a naše pocity upadají.
Heintzelman, Trent & King (2013) ve své klíčové čtyřdílné studii poprvé zjistili, že subjektivní pocit smyslu života může být ovlivněn vnějšími podněty. Účastníci byli náhodně rozděleni do „koherentních“ a „nesouvislých“ podmínek. Ve studiích 1 a 2 účastníci koherentních podmínek prohlíželi fotografie stromů se sezónními změnami v přirozeném pořadí (jaro, léto, podzim, zima), zatímco nesouvislé podmínky viděly stejné fotografie v náhodném pořadí. Ve studiích 3 a 4 byli účastníci koherentních podmínek vystaveni slovním triádám se společným sdružením (např. Jídlo, nůž, ubrousek), zatímco účastníci nekoherentních podmínek byli vystaveni nesouhlasným slovním triádám (např. Kytara, letadlo, chlad). V každé z těchto čtyř studií účastníci vystavení koherentním podnětům uváděli, že zažívají větší smysl pro život než ti, kteří byli vystaveni nesoudržným podnětům. Tyto vzrušující výsledky naznačují, že pouhé vnímání souvislých spojení prakticky v jakékoli sféře života může podpořit smysl pro život.
Zdroje: psychologytoday.com, Unsplash
